Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »

V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938



Kaplíř ze Sulevic, Zdeněk Kašpar *1611 † 1686

31. 3. 2019 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
Albrecht Kaplíř ze Sulevic
*datum † 6.8.1616
MATKA
Magdalena Údrcká z Údrče
*datum † 1631

Zdeněk Kašpar hrabě Kaplíř ze Sulevic

*1611 † 6.10.1686

Zdeněk Kašpar hrabě Kaplíř ze Sulevic byl významný člen českého šlechtického rodu Kaplířů ze Sulevic. Polní podmaršálek. Majitel Milešova vletech 1661-1686. Obránce Vídně před Turky v roce 1683.

1. oo 1646

MANŽELKA

Anna Lidmila Bukovanská z Bukovan
*datum † 1646

zemřela již po půl roce manželství

OTEC MANŽELKY
Václav
Bukovanský z Bukovan
MATKA MANŽELKY
Anna Salomena (Alena)
Czerninová z Chudenic

POTOMCI

2. oo 1647

MANŽELKA

Anna Kateřina Hoysová
*datum † před 1665

OTEC MANŽELKY
Jan BalthazarHoyos
MATKA MANŽELKY
Anna Kateřina Khevenhüllerová z Aichelbergu

POTOMCI

3. oo 1665

MANŽELKA

Anna Terezie Cukrová z Tamfeldu
*1638 † 1713

OTEC MANŽELKY
Jan Cukr z Talmfeldu
MATKA MANŽELKY
Anna Sibylla Žďárská ze Žďáru

POTOMCI


Zdeněk Kašpar hrabě Kaplíř svobodný pán ze Sulevic 
(*1611 † 6.10.1686) je v některých pramenech uváděn jako Kašpar Zdeněk. Český šlechtic, vojenský velitel a císařský polní podmaršálek. Obránce Vídně před Turky v roce 1683.

Pocházel z třebívlické větve rodu Kašparů ze Sulevic. Vyrůstal v rodovém domě v Praze, ale brzy mu zemřel otec († 1616) a matka se proto s dětmi přestěhovala na Neustupov do rodiny tchána Kašpara Kaplíře. V září 1622 byl Kašpar Zdeněk poslán nejprve na gymnázium do lužického Zhořelce, odkud odešel 1624 na univerzitu ve Franckenu v nizozemském Frísku. Nakonec vstoupil do vojenské služby. Účastnil se známého tažení Sasů do Čech v 1631-1632, s nimiž se vrátila do země i řada emigrantů.

Zdeněk Kašpar dostal 30.11.1631 jako dvacetiletý jezdecký důstojník  čestný úkol být velitelem stráže u Týnského chrámu v Praze, kde se tehdy konaly slavnostní bohoslužby za popravené předáky stavovského povstání. Po těchto bohoslužbách byly hlavy povstalců, mezi nimi i hlava jeho děda Kašpara, pohřbeny.

Kašpar Zdeněk bojoval během třicetileté války v saských a švédských službách. Na jaře 1641 však opustil švédskou armádu a využil tzv. císařského general-avocatoria, výzvy k návratu. Byl ihned poslán do Vídně, kde zřejmě přestoupil na katolickou víru. Setkal se s arcivévodou Leopoldem Vilémem i kancléřem Vilémem Slavatou. Byl dokonce osobně přijat císařem Ferdinandem III. V roce 1647 velel habsburskému pluku kyrysníků,  poté také deset let válčil ve službách španělských Habsburků, byl též vojenským guvernérem Tyrolska. Největší proslulost mu však vynesla zmiňovaná účast na obraně Vídně před Turky roku 1683, kdy po zranění hraběte Starhemberka převzal řadu velitelských pravomocí. Dvakrát jej dokonce přímo zastupoval ve funkci vrchního velitele (15.-18. července a 8.-19. srpna).  Za své zásluhy byl povýšený do stavu říšských hrabat.
Zdeněk Kašpar,  byl nejvýznamnějším držitelem Milešova , nechal ve vsi Milešov, která mu náležela, přestavět hrad na barokní zámek (1662–1667), nad vsí dal podle projektu Antonia della Porty vystavět kostel sv. Antonína Paduánského, koncipovaný jako rodinná hrobka. Ze tři manželství neměl potomka a vyzval proto Zikmunda Kaplíře, aby se vrátil z ciziny a byl jeho dědicem.  Ten tak učinil, ale také neměl děti. Proto přenesl Kašpar Zdeněk majetek na Jana Leopolda Hrzána z Harasova († 1711), který přijal jméno Hrzán z Kaplíře, což bylo potvrzeno v roce 1688..





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás