Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Druhou šlechtickou deklaraci si vynutila abdikace (5.10.1938) prezidenta Evarda Beneše, jeho odjezd (22.10.1938) do exilu a zvolení (30.11.1938) nového prezidenta Emila Háchy. Zástupci šlechty se s ním sešli při audienci 24. ledna 1939, aby mu potvrdili to, co již 17. září 1938 deklarovali E. Benešovi. Audience na Pražském hradě se zúčastnilo 12 signatářů z 10 rodů české zemské šlechty a projev opět přednesl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí. “ Zobrazit celý citát »Druhá šlechtická deklarace – 24.1.1939
Navigace:
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
| OTEC Ferdinand II. Habsburský (Štýrský) *9.7. 1578 Štýrský Hradec †15. 2.1637 Vídeň |
MATKA Marie Anna Bavorská *23.3.1551 Mnichov †29. 4.1608 Štýrský Hradec |
24. český králFerdinand III. Habsburský*13. 7.1608 Štýrský Hradec †2. 4.1657 Vídeň |
|
| Císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský (vše v letech 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657). Historie se Ferdinandem III. většinou mnoho zabývala, většinou se jeho životopis probírá spolu s životopisem jeho otce a hovoří se o “obou Ferdinandech”. Šlo však o zcela odlišné povahy, Ferdinand III. byl velmi rozvážný a šetrný, snažil se např. omezit výdaje císařského dvora a státu. Slovem i písmem ovládal latinu, němčinu, španělštinu, italštinu, francouzštinu, češtinu (česky a hlasitě zpíval též Svatováclavský chorál v katedrále sv. Víta) a maďarštinu. Lákaly ho přírodní vědy, zejména fyzika, psal básně a úspěšně též skládal hudbu, začíná jím řada komponujících habsburských panovníků. Jeho skladby měly duchovní i světský obsah. Zajímal se i o malířství, sbíral Tizianovy, Veronesovy a Rubensovy obrazy a v mládí vynikl jako tvůrce uměleckých soustružnických prací. Výchova a vzdělání mladého Ferdinanda III. byla v rukou jezuitů a jako hofmistr mu byl přidělen zkušený válečník a člen řádu Maltézských rytířů baron Christoph Simon von Thun. Ferdinand byl jedním z mála Habsburků, kteří měli vojenské nadání. ♣ | |
|
1. oo 1631 Vídeň |
|
|
MANŽELKA Marie Anna Španělská |
|
| OTEC MANŽELKY Filip III. Španělský *14.4.1578 Madrid †31. 3.1621 Madrid |
MATKA MANŽELKY Markéta Habsburská *25. 12.1584 Štýrský Hradec †3. 10. 1611 San Lorenzo de El Escorial |
|
POTOMCI |
|
|
Ferdinand IV. Habsburský Marie Habsburská |
*8.9.1633 Vídeň †9.7.1654 Vídeň
*1635 místo †1696 místo *1637 místo †1639 místo *1638 místo †1639 místo *9.6.1640 Vídeň † 5.5.1705 Vídeň */ † 1646 místo |
|
2. oo 1648 Linec |
|
|
MANŽELKA Marie Leopoldina Tyrolská |
|
| OTEC MANŽELKY Leopold V. Habsburský *9. 10. 1586 Štýrský Hradec †13.9.1632 Schwaz |
MATKA MANŽELKY Klaudie Medicejská *4.6.1604 Florencie †25.12.1648 Innsbruck |
|
POTOMCI |
|
|
Karel Josef Habsburský |
*1649 místo †1664 místo |
|
3. oo 30. 4. 1651 Vídeň |
|
|
MANŽELKA Eleonora Magdalena Gonzagová |
|
| OTEC MANŽELKY Karel II. Gonzaga *22. 10. 1609 místo †30. 8.1631 místo |
MATKA MANŽELKY Marie Gonzagová (Marie z Mantovy) *29. 7.1609 místo †14. 8.1660 místo |
|
POTOMCI |
|
|
Tereza Marie Josefa Habsburská |
*1652 místo †1653 místo
*1653 místo †1697 místo *1654 místo †1689 místo *1657 místo †1658 místo |
♣♣♣
V době vlády Ferdinanda III. byly české země nejvíce postiženy boji třicetileté války, za vlády jeho otce Ferdinanda II. boje probíhaly převážně mimo české území. Ferdinand III. pokračoval v rekatolizaci a upevňování absolutistické moci v českých zemích, používal však při tom umírněnějších prostředků než jeho otec. Přispěl k úspěšným mírovým jednáním, která ukončila třicetiletou válku v roce 1648
vestfálským mírem. Do českých dějin tedy zasáhl především jako panovník, snažící se o urychlené napravení tragických škod způsobených třicetiletou válkou. Přesto v rámci rekatolizace muselo kvůli náboženskému přesvědčení odejít mnoho lidí, jedním z nejvýznamnějších byl Jan Ámos Komenský.
Ferdinand III. rázně vyřešil vleklý spor mezi jezuity a pražským arcibiskupstvím o Karlovu univerzitu.
V roce 1638 vyňal pražskou univerzitu z pravomoci jezuitů, kde byla od doby vlády Ferdinanda II. a tzv. unijním dekretem spojil v roce 1654 dosavadní staroslavnou Karlovu univerzitu s jezuitskou kolejí v Klementinu (do té doby samostatnou). Založil tak školu, která se až do roku 1918 oficiálně nazývala Karlo-Ferdinandova univerzita.
V době poválečné konsolidace nechal Ferdinand III. v roce 1650 postavit na Staroměstském náměstí
v Praze Mariánský sloup.
 |
 |
|
| Ferdinand III. | a jeho znak. |