Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Úvahy dr. Otty Habsburského o budoucnosti Evropy před 26 lety. „Když bylo před dvěma sty lety v důsledku Francouzské revoluce oznámeno, že Bůh je mrtev nebo že nikdy nežil, začala až dosud největší krize lidstva. Ta vyústila ve 20. století ve zřízení koncentračních táborů nacionálního socialismu a komunistických gulagů… “
Zobrazit celý citát »Dr. Otto Habsburský, Úvahy o Evropě, 1993
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Mariánský sloup se vrátil
5. 6. 2020 |
Drocár Jan |
Mariánský sloup se vrátil na pražské Staroměstské náměstí
Současnost
Na Staroměstské náměstí v Praze se 4. června 2020 vrátil mariánský sloup. Stalo se tak více jak 101 rok po jeho stržení (3.11.1918) a téměř přesně 370 let (23.5.1650) od položení základního kamene původního sloupu.
Současný sloup, který vytvořil sochař Petr Váňa, vztyčil na náměstí jeřáb. Na jeho vrcholu je umístěna socha Panny Marie, která byla před vztyčením uložena (podle slov sochaře více jak 14 let) před Týnským chrámem.
Spory o návrat sloupu se vedly od 90. let minulého století. Jeho návrat na náměstí prosazovala Společnost pro obnovu mariánského sloupu, pro niž sochař Petr Váňa repliku z pískovce vytvořil. Sloup je vysoký téměř 16 metrů, dva metry má pozlacená socha Panny Marie. V nárožích soklu jsou čtyři sochy andělů symbolizující čtyři ctnosti.
 |
Vše se odehrává před kostelem Matky Boží před Týnem, neboli Týnským chrámem, nebo kostelem Panny Marie před Týnem, odkud vše vidí z barokního reliéfu na gotickém štítu Madona s Jezulátkem. |
 |
|
 |
Panna Maria před Týnem. |
|
Panna Maria na Týnu. |
 |
|
 |
Zleva kameníci Tomáš Váňa a Hynek Shejbal. Vpravo akademický sochař Petr Váňa, který pracuje na obnově Mariánského sloupu pro Prahu od roku 1997. Projekt se mu postupně tak zalíbil, že na něm s dalšími kolegy – kamenickou hutí – pracovali zadarmo. |
|
Kolegiální pohled? Mistr Jan Hus se dívá na náměstí od roku 1915, kdy byl jeho pomník komorně (byla válka) odhalen k 500. výročí upálení. Dílo Ladislava Šalouna (*1870 † 1946) tak na náměstí stanulo 265 let po položení základního kamene Mariánského sloupu. |
 |
Zleva kameníci Hynek Shejbal , Tomáš Váňa a sochař Petr Váňa |
 |
Pohled z Týnského chrámu |
Foto: Jan Křtitel Černý
 |
Vlevo ten, který fotil (Jan Křtitel Černý) a vpravo ten, který tesal (Tomáš Váňa).
Autorkou snímku je Martina Řehořová. |
Historie
 |
|
 |
Staroměstské náměstí s Mariánským sloupem, bez datace |
|
Staroměstské náměstí s Mariánským sloupem, asi 1894 |
Sloup byl vztyčen jako projev díků Panně Marii za úspěšnou obranu pražského souměstí před Švédy na podzim roku 1648. Autorem sochařské výzdoby sloupu byl nejvýznamnější český raně barokní sochař Jan Jiří Bendl († 27.5.1680 v Praze) a jeho dílna, jméno architekta se nedochovalo.
Základní kámen položil 23.5.
1650 nejvyšší purkrabí Bernard Ignác hrabě z Martinitz (*1614 † 1685) za účasti “velkého množství Pražanů”. Sloup byl postaven na místě, kde za třicetileté války nechal v březnu 1632 po vpádu Sasů do Prahy, jeden z velitelů saského vojska přibít na pranýř nedaleko nové šibenice staroboleslavské
Palladium. Na tomto místě navrhoval vztyčení sloupu strahovský
převor již v roce 1647.
 |
|
 |
Mariánský sloup před Týnským chrámem a s průhledem do Celetné ulice na fotografii Jindřicha Eckerta z přelomu 19. a 20. století |
|
Rytina zachycující část Staroměstského náměstí s Týnským chrámem a sloupem v popředí. Vytvořeno kolem roku 1841. |
Zdroj Wikipedie
Vysvěcení a opětovné vztyčení
Za přítomnosti císaře a českého krále Ferdinanda III. (*1608 † 1657) a jeho syna Ferdinanda IV. (*1633 † 1654) vysvětil 13.7.1652 hotový sloup 13. pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch kardinál z Harrachu (*1598 † 1667).
 |
|
 |
Ferdinand III. |
|
kardinál Harrach |
Vztyčení nového sloupu se po 368 letech účastnil ve čtvrtek 4.6.2020 také Harrachův nástupce v úřadu 36. arcibiskup pražský a 24. primas český Dominik kardinál Duka.
♣♣♣
|
Příběh vyhlášení Československa v roce 1918 má v sobě i kapitolu zboření barokního mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Hovoří historik Jiří Rak z Univerzity Karlovy
(natočeno 17.7.2013). |