Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobře, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, když byla vlast v ohrožení reagovala čestně a statečně. Tři deklarace, kterými rody české zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpečí německého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. První deklarací bylo „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které bylo 17.9.1938 předneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. “ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace ze 17.9.1938

Zámek Loučeň, který je spojen s českou větví rodu Thurn-Taxisů v Čechách

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice

Újezd (Jestřebí)

Újezd (německy Ujest) je malá severočeská vesnice v okrese Česká Lípa, část obce Jestřebí, od kterého se nachází asi 1,5, km na jihovýchod. Ve vsi je evidováno 25 adres a trvale zde žije 24 obyvatel. Místní kaple Panny Marie je evidována jako kulturní památka České republiky a napříč obcí vede silnice I/9.

Původ rodu Lobkowiczů

Tvrz Újezd je pravděpodobně skutečným původním místem šlechtického rodu Lobkowiczů. Prvním známým prapředkem rodu byl totiž rytíř Mareš (Martin) z Újezda, který zde ve 14. století vlastnil nevelký statek. Mareš měl tři syny, z nichž Blažej zůstal v Újezdu a zemřel okolo roku 1397. Druhým bratrem byl duchovním v nedalekých Pavlovicích a Drchlavě.
Nejvýznamnějším z bratrů byl ale nejmladší Marešův syn Mikuláš z Újezda († 1435 nebo † 1441), zvaný původně Chudý. Vzdělání získal na pražské univerzitě a na začátku 15. století se stal písařem v tehdy druhém nejbohatším českém městě Kutné Hoře. Díky svým schopnostem získal přízeň krále Václava IV. a podařilo se mu získat některé drobné statky, podle nichž se dočasně jmenoval. V roce 1409 nebo 1410 získal polabskou ves Lobkovice, podle níž se poté začal psát on a po něm i veškeré jeho potomstvo.