Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě". “ Zobrazit celý citát »

Waldstein Jiří Antonín *1818 † 1854



Nečtiny

Nečtiny (v lat. textech Nechetin, Necztin, v něm. Netschetin) jsou obcí v severozápadní části okresu Plzeň-sever. V celé obci, která zahrnuje i další části, žije k  632 obyvatel (k 1.1.2019). Nečtiny se rozkládají na severozápadním okraji Manětínské vrchoviny v údolí k severu tekoucího Starého potoka, do kterého ústí na jižním okraji městečka Leopoldovský potok. Leží na křižovatce dvou silnic druhé třídy – silnice II/193 ze Žlutic do Úněšova a silnice II/201 z Manětína do
Konstantinových Lázní.

Poloha obce v rámci země Nečtiny – Müllerova mapa Čech z roku 1720

Historie

Nejstarší písemná zmínka o samotných Nečtinech pochází z r. 1169, když Vladislav II. Jagellonský (*1456 † 1516) daroval Johanitům Manětín “až k hranici nečtinské”. Ves vlastnili pánové z Nečtin, kteří ji později na konci 13. století, prodali českému králi Václavovi IV. (1361 † 1419).

Obec má bohatou a pestrou minulost, neboť ležela na staré královské spojnici mezi Prahou a Norimberkem, v blízkosti hradu Preitensteina plnícího ve své době pravděpodobně roli jednoho z vojenských strategických bodů chránících cestu. Pozůstatky tohoto hradu, založeného roku 1330 Oldřichem Pluhem, jsou nejúplnějším a nejzachovanějším z původního systému tří hradů, svědkem významného období obce.

Rodinná hrobka sv. Terezie  rodu Mensdorff-Pouilly byla postavena v roce 1858. Novogotický zámek v Nečtinách, o kterých pochází první zmínka již z roku 1169.

Nečtiny byly postupně zastavovány různým šlechtickým rodům, z nichž nejznámější jsou Gryspekové z Gryspachu (též Griespekové z Griespachu), dále Kokořovci ovládající panství od roku 1637. Posledním držitel panství se stal v roce 1838 belgicko-francouzsko-rakousko-moravský šlechtický rod Mensdorff-Pouilly, který zde hospodařil až do roku 1945.
K nejvýznamnějším památkám obce patří filiální kostel sv. Anny stojící vedle chudinského špitálu, dominantou okolí je barokní kostel sv. Jakuba Většího nad Nečtinami. novogotický zámek a také rodinná hrobka sv. Terezie rodu Mensdorff-Pouilly.  Hrobka se nachází asi 300 m od zámku v areálu hospodářského dvora a v roce 1992 byla zrekonstruovaná. Jedná se o pseudorománskou hrobku, která byla postavena v roce 1858. Má charakter kaple s nízkou pultovou střechou nad níž je válcová lucerna s kopulí. Uvnitř je velký kamenný krucifix.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího stojící nad Nečtinami

S použitím informací z webu obce Nečtiny.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás