Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Fotografický spolek Člověk a Víra se začal rodit v roce 2011. Jeho prvním cílem bylo rozvíjet křesťanskou fotografii jako do té doby opomíjený žánr a přispívat ke kultivaci chování fotografů během církevních obřadů. spolek zahajoval v Praze se třemi fotografy, rychle se však rozvíjel, a tak v současné době působí už více než 145 členů nynějšího spolku Člověk a Víra.“ Zobrazit celý citát »Fotografický spolek Člověk a víra
Navigace:
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do KostniceLobkovice
Původní tvrz byla poprvé připomínána roku 1403, kdy ji nechal postavit Prokop Krukner, měšťan z Prahy. Již o šest let později se majitelem stal Mikuláš Chudý z Újezda , který si začal roku 1410 užívat přídomek z Lobkovic a je označován za zakladatele mocného šlechtického rodu Lobkoviců, ve staročeštině Lobkowiczů.
Majetek pak dědí jeho snové Mikuláš a Jan Popel. Bratři se o majetek rozdělili tak, že Jan Popel získává Lobkovice. Jan se v těch dobách vzepřel králi Jiřímu z Poděbrad, který roku 1450 vysílá k lobkovické tvrzi své vojsko. To tvrz dobilo, ale již o rok později ji Jiří z Poděbrad Janu Popelovi vrací. Dalším majitelem byl od roku 1489 Albrecht Jiří Ojíř z Očedělic. Ten ale již o rok později umírá a na panství se v rychlém sledu mění majitelé. Až roku 1496 tvrz získává Beneš Sekerka ze Sedčic, kteří postupně tvrz přebudovávali. V roce 1610 byl zde poprvé uváděn existující zámek a pět let poté jej koupila Polyxena z Lobkovic, takže se panství po letech vrátilo rodině Lobkoviců.
Zámek ale ztrácí charakter panského sídla a mění se na administrativní a správní budovu. V období třicetileté války tudy několikráte prošla vojska znepřátelených stran a zámek byl takřka zničen. Na lepší časy se začalo blýskat v roce 1677, kdy Václav Eusebius z Lobkovic učinil z Lobkovic opět samostatné panství z šesti vesnicemi. K opravě zdejšího zámku došlo v roce 1679 za knížete Ferdinanda Augusta z Lobkovic. Lobkovicové zámek drží až do roku 1829, kdy jej kupuje pražský advokát Jan Měchurka. Jan si Lobkovice zvolil za své sídlo a tak zde proběhla další rozsáhlá oprava, hlavně interiérů. V roce 1840 zámek dědí jeho dcera Terezie, která si za manžela bere Františka Palackého. Palacký zde strávil prakticky celou dobu bachovského absolutizmu a zdejší zámek si velice oblíbil. Dokonce byl na zdejším, dnes již zrušeném starém hřbitově, v roce 1878 pochován. Po jeho smrti zámek dědí jeho syn Jan, který jej ale roku 1897 prodává knížeti Mořicovi z Lobkovic. Zámek opět slouží jako sídlo panských úředníků.
V roce 1945 byl zkonfiskován a převzal jej v zastoupení státu MNV Lobkovice. Tehdy byla ves samostatná. Stát zde umístil část depozitáře Národního technického muzea. Po roce 1980 zámek převzala Karlova univerzita a začala jej upravovat na depozitář knihoven. V té době patřila ves už rychle se rozvíjejícím Neratovicím a tamní městský národní výbor v zámku připravoval zřízení obřadní síně a pamětní síně Františka Palackého.
Po roce 1989 však byl zámek vrácen v restituci rodině Lobkoviců.
Od května 2013 je zámek přístupný veřejnosti, je možné navštívit čtyři místnosti lobkovického zámku se stálou výstavní expozicí o historii zámku, Františku Palackém a lobkovickém rodákovi Miroslavu Plesingerovi-Božinovi. V jedné z místností jsou pořádány výstavy.
Před návštěvou zámku doporučujeme si pro jistotu ověřit aktuálnost otvírací doby na webových stránkách objektu či telefonicky u provozovatele.
Zdroj: Wikipedie