Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Wikipedie – Otevřená encyklopedie






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Doudleby nad Orlicí

7. 11. 2018 | Redakce | Místa

Zámek Doudleby nad Orlicí dal v roce 1588 postavit Mikuláš Starší z Bubna. Původně sloužil jako letní sídlo, později byl využíván jako lovecký zámek. Rod Bubnů stavbu vlastní nepřetržitě,  s výjimkou let 1948-1993. Nevelký zámek je dílem italských renesančních umělců. Unikátní sgrafitová výzdoba, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, je vysoce ceněna odborníky i širokou veřejností. Pozornost upoutá také bohatý štuk a výmalba interiérů a v neposlední řadě i zajímavá expozice.

V zámeckých interiérech je možné prohlédnout si místnosti pro služebnictvo, sál, který sloužil jako hodovní místnost a jídelna, hudební salonek, pánský a dámský salonek, taneční sál, zámeckou kapli, lovecký pokoj i zrcadlový sál. Provázet vás budou nádherné fresky zobrazující mytologické, emblematické a náboženské motivy, např. Paridův soud, svatbu fthíjského krále Pélea s mořskou bohyní Thetidou, bohyně Země se svými dětmi nebo příběh o Persefoně. Pozornost si zaslouží také tzv. barokní emblémy – jedná se o obrazce v lunetových klenbách, které představovaly krátké hádanky, jakési vizuální hříčky doplňované krátkým nápisem.

V těsném sousedství zámku, v nově opravené sýpce, vybudovali majitelé  stálou expozici přírodovědného muzea. Bohatá sbírka, čítající stovky až tisíce exponátů (počítáme-li všechny brouky, motýli či zkameněliny) potěší experty i amatérské fanoušky přírodovědy. Expozice bývá častým cílem výletů školních tříd a zájmových kolektivů, originální diorama výstavy myslí také na rodiny s dětmi.
V horním patře sýpky se nachází galerie.
Dalším lákadlem, hlavně pro malé návštěvníky, je  naproti sýpce umístěný tzv. Babiččin dvoreček s domácími zvířátky.

Současnou majitelkou zámku je Barbora Tomášková, vnučka Eleonory Dujkové, která zámek v roce 1993 restituovala.

————————–

Doudleby nad Orlicí je renesanční zámek, který se nachází ve stejnojmenné obci ve východních Čechách. Je unikátní díky kobercovému sgraffitu, které pokrývá nejenom vnější zdi, ale i zdi nádvoří a komíny. Po celou dobu (kromě období komunistického režimu) patřil rodu Bubnů z Litic.

Roku 1588 jej dal postavit Mikuláš starší z Bubna. V období raného baroka byl zámek především v interiérech výrazně upraven. Nejdříve kolem roku 1630 za Jindřicha Jana z Bubna, z této doby pochází arkády na nádvoří a vstupní portál. A znovu v letech 1670–90 Františkem Adamem z Bubna, kdy došlo k větším úpravám. Zpočátku sloužil jako letní sídlo Bubnů z Litic a také jako lovecký zámek. Když v roce 1809 prodali svůj zámek v Žamberku, přestěhovali se do Doudleb natrvalo. V roce 1948 byl zámek znárodněn. Zámek byl v restituci navrácen sourozencům Adamu Bubna-Liticovi a Eleonoře Dujkové. V současnosti je jeho majitelkou vnučka Eleonory Dujkové Barbora Tomášková

Jednopatrové budovy zámku tvoří uzavřenou čtyřkřídlou dispozici obklopující nádvoří. Vstup do zámku je zdůrazněn pozdně renesančním portálem, umístěným v ne zcela osově situovaným rizalitem. Obdobný, ale drobnější rizalit je umístěn také na opačné straně zámecké dispozice. Vstupní rizalit je opatřen barokním volutovým štítovým nástavcem a také šestibokou, ze střechy vystupující věžičkou s cibulovou bání. Zámek je dekorován pozoruhodnou, velmi bohatě utvářenou ornamentální sgrafitovou výzdobou. Nádvoří nezvykle pouze v přízemí obíhá renesanční arkáda nesená toskánskými sloupy. Fasády byly původně ukončeny výrazně předstupující lunetovou římsou, která však byla v době barokních úprav odstraněna.

V interiéru zámku je dochována řada místností vybavených bohatou raněbarokní štukatérskou a malířskou výzdobou. Pozoruhodná jsou také ve velkém sále dochovaná raněbarokní kachlová kamna (1690).

Na zámku se natáčel film Bathory.

Zdroj: Wikipedie


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás