Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem dojalo mnohé, Matěj Stropnický k nim ale nepatří. Proti jeho až nenávistným protišlechtickým výrokům z hloubi stalinských padesátých let minulého století se ohradil Jiří Jan princ Lobkowicz z mělnické větvé knížecího rodu.“ Zobrazit celý citát »

Rozdíl mezi šlechtou a primitivismem

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Karel IV. Lucemburský – základní data a rodokmen

12. 10. 2006 | Jan Drocár | Karel IV.

Nástupcům svým,
kteří seděti budou po mně

na dvojím mém trůně,

kladu na srdce,

aby poznali dvojí život

tohoto světa

a zvolili si lepší.

Karel IV. / Vita Caroli

VÝBĚR NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH DAT ZE ŽIVOTA
ŘÍMSKÉHO CÍSAŘE A ČESKÉHO KRÁLE

KARLA IV. (I.) LUCEMBURSKÉHO

1316	14.5.	Karel IV. se narodil v Praze jako prvorozený syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Možná se tak stalo v domě „U Kamenného zvonu“ na Staroměstském náměstí. Na počátku vlády Lucemburků v Českém království tento objekt využíval přímo král Jan Lucemburský, protože byl Pražský hrad po požáru v roce 1303 neobyvatelný. Posléze zde pobývala častěji pouze královna Eliška Přemyslovna. Rovněž Karel IV. využíval krátce pohostinství domu, než došlo po roce 1333 k renovaci Pražského hradu a Královského paláce. Podle jiných pramenů jsou ale pravděpodobnějším místem narození Karla IV. komnaty měšťanského domu na Starém Městě, snad U Štupartů nedaleko kostela svatého Jakuba.
1316	30.5.	křest na jméno Václav
1318	22.11.	narození bratra Přemysla Otakara
1319	únor – listopad	uvězněn na Lokti
1319	konec roku	internován na Křivoklátě
1320	20.4.	úmrtí bratra Přemysla Otakara
1322	počátek roku	narození bratra Mikuláše (z nemanželského lože)
1322	12.2.	narození bratra Jana Jindřicha
1322	21.9.	svatba tety Marie s králem Francie Karlem IV. Sličným Kapetovcem
1323	27.3.	narození sester-dvojčat Anny a Elišky
1323	4.4.	povolán otcem do Paříže
1323	15.5.	Svatba s Blankou z Valois a biřmování (přijímá jméno Karel) v Paříži
1330	jaro	povolán otcem do Lucemburska
1330	28.9.	úmrtí matky Elišky Přemyslovny ve Zbraslavském klášteře Klášterní mariánský chrám s kryptou určil Václav II. za královské pohřebiště panující přemyslovské dynastie a sám zde byl jako první v r. 1305 pohřben; po něm pak i dalších 13 členů rodu Přemyslovců a Lucemburků včetně Václava III. a Elišky Přemyslovny, naposledy v r. 1419 tělo Václava IV.
1331	jaro	povolán otcem do Itálie
1331	2.6.	místodržícím na lucemburských panstvích v Itálii
1333	24.8.	odjezd z Itálie
1333	30.10.	příjezd do Prahy Před svým slavným vstupem do Prahy se Karel IV. nejdříve zastavil na Zbraslavi, kde se ve Zbraslavském klášteře poklonil u hrobu své matky.
1334	25.1.	první Karlova listina jako moravského markraběte
1334	jaro	zahájení obnovy královského paláce na Pražském hradě Po roce 1333, po letech politických zmatků a nezájmu krále Jana Lucemburského o panovnické sídlo, se rozhodl Karel IV. vybudovat si reprezentativní rezidenci. Starý královský palác na Pražském hradě byl ve značně zchátralém stavu právě až do přestavby Karlem IV. Počátky práce na obnově paláce spadají již do ranných 30. let 14.století, ale teprve se začátkem velkolepé přestavby baziliky sv. Víta v arcibiskupskou katedrálu nabyly na dynamice. Karel IV. chtěl z královského paláce, potažmo celého Pražského hradu, udělat reprezentativní rezidenci, v jejíž podobě by se odráželo politické postavení jejího obyvatele, který byl nejen českým králem, ale od roku 1355 rovněž císařem Svaté říše římské. Projekt byl ovšem kvůli uměleckým a finančním požadavkům panovníka velmi náročný a pokračoval v něm tedy i jeho syn, král Václav IV.
1334	12.6.	příjezd Blanky z Valois do Prahy
1334	prosinec	druhý sňatek otce Jana (s Beatrici z Bourbonu v Paříži)
1335	24.5.	narození dcery Markéty
1335	30.7.	návrat krále Jana do Prahy – počátek konfliktů otce a syna
1337	25.2.	narození nevlastního bratra Václava (Lucemburského)
1339	8.1.	Karel IV. založil kolegiátní kapitulu Všech svatých na Pražském hradě
1340		Spojená pražská města s oběma hrady, zajímající plochu 650 hektarů, předstihl rozlohou tehdy jen Řím a Cařihrad.
1341	11.6.	na zemském sněmu v Praze jmenován následníkem trůnu
1341	11.7.	úmrtí sestry Markéty před svatbou s polským králem Kazimírem
1342	srpen	narození dcery Kateřiny v Praze
1343	14.1.	volba Arnošta z Pardubic pražským biskupem
1344	30.4.	povýšení pražského biskupství na metropolitní arcibiskupství
1344	21.11.	položení základního kamene k Svatovítské katedrále Karel IV., jeho otec český král Jan Lucemburský, Karlův mladší bratr Jan Jindřich a arcibiskup Arnošt z Pardubic položili do předem vykopané jámy základní kámen Katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Stalo se tak při slavnosti instalace prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Založit tak monumentálně pojaté dílo umožnil velkolepý dar desátku urbury ze všech stříbrných dolů v Čechách, který poskytl pražské kapitule na stavbu 23.10.1341 český král Jan Lucemburský. Pražský arcibiskup poskytl na stavbu peníze ze svých příjmů i dědictví po otci.
1346 1346	11.7. 26.8.	volba Karla římským králem v Rhensu V bitvě v bitvě u Kreščaku umírá otec Jan Lucemburský a syn Karel se stává 11. českým králem a jako Karel I. vládne až do své smrti v listopadu 1378.
1346	26.11.	korunovace na římského krále v Bonnu
1347	2.9.	Karlova a Blančina korunovace českými panovníky v Praze K příležitosti korunovace 2. září 1347 na českého krále dal Karel zhotovit svatováclavskou korunu a posléze se podílel i na formulování korunovačního řádu Karel IV. založil pro řád slovanských benediktinů klášter Na Slovanech (chrám P. Marie a slovanských patronů). Klášter s chrámem založil v souvislosti s plánovaným zahájením výstavby Nového Města pražského o rok později, ale neméně podstatná příčina spočívala v Karlově snaze o obnovení slovanské církevní vzdělanosti v Čechách, jejíž centrem by se stal právě nový klášter. Ten se také za života císaře těšil jeho mimořádné přízni.
1347	21.11.	Karel IV. založil jako součást karmelitánského kláštera chrám P. Marie Sněžné, který je nejvyšší kostelní stavbou v Praze. Tento akt souvisel se založením a budováním Nového města pražského o rok později.
1348	8.3.	založení Nového Města pražského
1348	7.4.	vydání základních státoprávních listin a zakládací listiny pražské univerzity s fakultou svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou. Filozofie, které se v rámci tzv. sedmera svobodných umění vyučovalo na artistické fakultě, byla na univerzitě považována za důležitou součást odborné přípravy i lékařů, právníků a teologů.
1348	10.6.	položení základního kamene ke Karlštejna
1348	1.8.	úmrtí manželky Blanky z Valois Karel IV. po založení Nového Města pražského v roce 1348 dal přestavět Vyšehrad, který zahrnul do nového opevnění Prahy a jehož význam až do této doby značně poklesl. Vyrostl nový palác v gotickém slohu a také kapitulní chrám sv. Petra a Pavla byl takto přestavěn. Karel IV. se snažil o pozvednutí královského majestátu, reformoval proto korunovační řád, kterému měli napříště podléhat všichni zvolení panovníci Českého království. Vyšehradu v něm připadlo významné místo, neboť z něho vyjížděl zvolený panovník na korunovaci do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Karel IV., se rovněž s velkou pečlivostí věnoval přemyslovské tradici povolání knížete Přemysla kněžnou Libuší od pluhu, což měly dokumentovat lýkové střevíce a mošna uchovávané v paláci Vyšehradu. Karel IV. daroval vévodům saským Saský dům, kteří nechali na jeho místě ve 2. polovině 14. století ve slohu vrcholné gotiky vybudovat výstavný palác. Původně se na místě objektu v těsném sousedství Karlova mostu, zvaného rovněž dům „U Šteiniců”, nalézal patrně již ve 13. století kupecký dvůr, zvaný Vlašský, jehož majitelem byl panovník. Z iniciativy Karla IV. bylo založeno a vyměřeno jako hlavní veřejné a obchodní prostranství nově zakládaného Nového Města pražského dnešní Karlovo náměstí. Jmenovalo se různě (Tržiště velké, rynk Novoměstský, rynk Hořejší), od poloviny 15. století pak Dobytčí trh a teprve v roce 1848 získalo náměstí svoje současné jméno. Za osobního dohledu Karla IV. bylo vyměřeno dnešní Václavské náměstí v Praze. Protože bylo původně určeno k trhům s koňmi, jmenovalo se Koňský trh. Na návrh Karla Havlíčka Borovského bylo v roce 1848 nazváno Václavským náměstím.
1349	4.3.	sňatek s druhou manželkou Annou Falckou v Bacharachu
1349	25.7.	korunovace Karla a Anny Falcké v Cáchách
1349	7. 9.	úmrtí dcery Markéty, manželky Ludvíka I. Uherského
1349	11.9.	úmrtí sestry Jitky-Bonny, manželky pozdějšího francouzského krále Jana II. Dobrého z Valois
1349	1.11.	korunovace Anny Falcké v Praze
1349	26.12.	udělení Moravy jako léna České koruny bratru Janu Jindřichovi a jeho dědicům
1350 1350	17.1. 18.9.	narození syna Václava Roku 1350, „když bylo slaveno milostivé léto“, založil Karel v Novém Městě pražském na hoře Karlově, kostel a klášter kanovníků řádu sv. Augustina. Toto dílo započal ke cti svého patrona císaře Karla Velikého (nesmírně ho ctil a byl ve dvacáté generaci také jeho potomkem) a ke cti svých královských rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Položení základního kamene a jeho posvěcení prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic se konalo přesně 18.9.1350. Náklad na stavbu dnešního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého vedl sám Karel IV. z královských důchodů. Pro stavbu, který se uskutečnila v letech 1370-1387 byla Karlovi IV. vzorem katedrála Karla Velikého v Cáchách. Chrám byl vysvěcen druhým pražským arcibiskupem a prvním českým kardinálem Janem Očkem z Vlašimi, zřejmě v den svátku svatého Karla Velikého, 28. ledna roku 1377, tedy po 27 letech od položení základního kamene. I tohoto vysvěcení se účastnil Karel a také jeho syn Václav IV. Sám panovník vložil do oltářní menzy svatou relikvii, tři zuby císaře sv. Karla Velikého, kterou obdržel darem v Cáchách.
1351	28.12.	úmrtí syna Václava Karel IV. založil jako farní chrám horní části Nového Města pražského chrám Svatého Štěpána
1353	2.2.	úmrtí manželky Anny Falcké
1353	duben	svatba dcery Kateřiny s Rudolfem IV. Rakouským v Praze
1353	27.5.	svatba Karla s třetí manželkou Annou Svídnickou v Budíně
1353	28.7.	korunovace Anny Svídnické v Praze
1355	6.1.	korunovace “železnou” lombardskou korunou v Miláně
1355	5.4.	císařská korunovace Karla a Anny Svídnické
1355	28.9.	svatováclavský sněm v Praze
1355	6.10.	odvolání zákoníku Maiestas Carolina
1355	11.11.	první oficiální návštěva Karlštejna
1356	červenec	básník Francesco Petrarca v Praze
1356	konec roku	vydání Zlaté buly Karla IV., zákoníku, který bude platit ve Svaté říši římské až do roku 1806
1357	27.3.	zakládací listina kapituly na Karlštejně
1357	9.7.	položení základního kamene Karlova mostu Karel IV. položil základní kámen nového mostu přes Vltavu. Na jeho místě stál původně most románský, zvaný podle manželky českého krále Vladislava I. Juditin. Postaven byl v letech 1158 – 1171, v roce 1272 jej vážně poškodila povodeň a jeho zbytky pak nevydržely 3.února roku 1342 nápor ledu, dřeva a jiného materiálu, přineseného opět povodní. Zničení mostu bylo ve své době považováno za národní pohromu. Po této katastrofě byl dlouhou dobu provizorně užíván pouze most dřevěný. Základní kámen nového mostu (původně se jmenoval Pražský či Kamenný a teprve až od roku 1870 byl nazván Karlův most)Karel IV. položil základní kámen přesně 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut, aby rok, den, měsíc, hodina a minuty tvořily magické číslo, stejné při čtení z obou stran – 135797531. Datum, i s přesným určením času, bylo vybráno s ohledem na konjunkci Slunce se Saturnem, což byl podle astrologů pro takový počin nejvhodnější a nejšťastnější okamžik roku. Současně s budováním Karlova mostu bylo započato i s výstavbou Staroměstská mostecké věže. Dokončena byla patrně kolem roku 1380.
1358	19. 3.	narození dcery Elišky
1360		Karel IV. založil společně s klášterem servitů v údolí potoka Botiče chrám Zvěstování P.Marie Na Slupi (Na Trávníčku).V letech 1360-1362 nechal vybudovat Hladovou zeď, jako stavbu posilující opevnění Menšího Města pražského (Malé Strany) a také Pražského hradu proti případnému útoku ze západní a jižní strany. Zeď se táhla od prostoru Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům. Dosahovala výšky 4 – 4,5 metru při šířce 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží. Opatřena byla cimbuřím, ochozem a střílnami a jako stavebního materiálu se užilo opuky. Název Hladová se objevil až později a odvozuje se od hladomoru z roku 1361. Tehdy zde patrně část chudiny získala jistotu výdělku na stavbě opevnění, které ovšem vznikalo pouze ze strategických důvodů.
1361	26.2.	narození syna Václava IV. na hradě v Norimberku
1362	11.7.	úmrtí manželky Anny Svídnické Karel IV. založil chrám Svatého Apolináře Na Větrově, když sem přeložil kapitulu ze Sadské
1363	21.5.	svatba se čtvrtou manželkou Alžbětou z Pomořan-Wolgastu v Krakově
1363	15.6.	korunovace Václava IV. v Praze
1363	18.6.	korunovace Alžběty Pomořanské v Praze
1365	22.5.	přijetí papežem Urbanem V.
1365	4.6.	korunovace v Arles na burgundského krále
1366	19.3.	svatba dcery Elišky s Albrechtem III. Rakouským a ovdovělé dcery Kateřiny s Otou Braniborským v Praze
1366	11.7.	narození dcery Anny
1367	30.11.	vysvěcení kaple sv. Václava v pražské katedrále
1368	14.2.	narození syna Zikmunda Lucemburského v Praze
1370	15.6.	narození syna Jana (Zhořeleckého)
1370	29.9.	svatba Václava IV. s první manželkou Johanou Bavorskou v Norimberku Karel IV. inicioval přestavbu (novostavbu) Kaple Všech svatých (Starý královský palác na Pražském hradě). Pro stavbu, který se uskutečnila v letech 1370-1387 byla Karlovi IV. vzorem francouzská Sainte Chapelle, shromaždiště nejcennějších křesťanských relikvií celé tehdejší katolické Evropy
1372	13.3.	narození syna Karla v Praze
1373	24.7.	úmrtí syna Karla
1373	4.9.	úmrtí dcery Elišky, manželky Albrechta III. Rakouského
1373	29.9.	narození dcery Markéty v Praze
1373	2.10.	udělení Branibor Karlovým synům
1375	12.11.	úmrtí bratra Jana Jindřicha
1376	30.3.	volba syna Václava římským králem ve Frankfurtu nad Mohanem
1376	6.7.	Václavova korunovace v Cáchách
1376	21.12.	ustanovení o následnickém řádu
1377	srpen	narození posledního Karlova dítěte, syna Jindřicha v Tangermünde
1378	29.11.	Karel IV. umírá kolem sedmé hodiny večer na Pražském hradě v důsledku zápalu plic ve věku šedesáti dvou a půl roku. Je pochován v královské hrobce chrámu sv. Víta na Pražském hradě po boku svých manželek
1378	11.12. -15.12.	smuteční obřady v pohřební řeči po své smrti je císař Karel IV. Lucemburský poprvé nazván Otcem vlasti.