Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobře, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, když byla vlast v ohrožení reagovala čestně a statečně. Tři deklarace, kterými rody české zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpečí německého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. První deklarací bylo „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které bylo 17.9.1938 předneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. “ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace ze 17.9.1938



Kniha o posledním králi v Čechách

17. 12. 2021 | Jan Drocár |

V nakladatelství Triton vyšla v listopadu 2021 kniha Karel I. Světec a poslední král v Čechách, která předznamenává 100. výročí úmrtí posledního českého krále, císaře Karla I. Rakouského, které připadá na 1.4.1922). Autor Milan Novák pro tuto výroční příležitost připravil nové vydání příběhu, který císařský pár Karel Habsburský a Zita Bourbonsko-Parmská prožili v českých zemích, zejména v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi.

Výpravná a historickými fotografiemi bohatě dotovaná kniha je zvláště blízká českému čtenáři, když osobnost císaře Karla I. přibližuje i v dobovém kontextu českých zemí a zamýšlí se nad jeho odkazem politika – světce. „Tragický a dojemný životní příběh císařského a královského páru Karla a Zity by se v naší historické paměti měl stát příběhem znovu živým, chceme-li se konečně objektivně ohlédnout za vlastní minulostí a lépe se pak orientovat v současném, neméně komplikovaném a ohroženém světě“.

Na přebalu knihy je obraz Karla I. ztvárněný akademickým malířem Jiřím Rychtalíkem. Originál obrazu je v presbytáři chrámu Panny Marie ve Staré Boleslavi. K jeho umístění došlo v roce 2021 u příležitosti instalace relikvie bl. císaře Karla I. do hlavního oltáře.

Představení knihy se uskutečnilo za účasti autora 16.12.2021 v Kaiserštejnském paláci na pražském Malostranském náměstí. Akci pořádal Řád sv. Jiří evropský řád Domu Habsbursko-Lotrinského a Modlitební liga císaře Karla za mír mezi národy. Hosty uvítal vicekomtur české komendy Řádu sv. Jiří Michael Heres.

Vicekomtur české komendy Řádu sv. Jiří Michael Heres představil autora knihy Dr. Milana Nováka  a jeho knihu „Karel I. Světec a poslední král v Čechách.“

Svou knihu, která obsahuje předmluvu arcivévody Karla Habsburského, hlavy Domu Habsburského a vnuka posledního českého panovníka, kterému je kniha věnovaná, poté představil sám autor. Upřesnil, že poslední český král v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi sloužil u dragounského pluku. Dobře mluvil česky a Brandýský zámek si v roce 1917 koupil do osobního vlastnictví. Daleko předtím, už v roce 1906, ale Karel pobýval v Praze, když nastoupil studia na Karlo-Ferdinandově v Praze. Hlavní město českého království i bydlení na Hradčanech znal už z dětských let, kdy rodina doprovázela otce po jeho vojenských štacích, nejprve do Brna a poté do Prahy. Byt arcivévody se nacházel v patře hradního paláce na třetím nádvoří  Pražského hradu a z jeho oken mohl denně shlížet na celou krásu hlavního města českého království.

Vlevo v první řadě sedí archivářka PhDr. Eva Gregorovičová, správkyně fondu Rodinného archivu toskánských Habsburků a vedle ní poslankyně parlamentu ČR Nina Nováková. Byl Habsburk i potomek Přemyslovců představil autor knihy Milan Novák Karla I. (*1887 † 1922), který byl v letech 1916-1918 zatím poslední z českých králů.

Původní gotický hrad v Brandýse nad Labem ze 14. století se v roce 1547 stal  majetkem české královské komory a  loveckým sídlem krále Ferdinanda I.

Od těch dob býval letním a loveckým  zámkem  panovníků, v průběhu pěti staletí jej  navštívili všichni z habsburské dynastie. Od roku 1860 zámek patřil toskánské linii  habsburského rodu a posledním majitelem byl arcivévoda Ludvík Salvátor (*1847 † 1915). Významný cestovatel a vědec, který na zámku soustředil obsáhlé sbírky ze svých cest. Nejoblíbenějším místem jeho pobytu se v poslední třetině 19. století stal ostrov Mallorca. Sbíral místní pohádky a pověsti, které vydal knižně v roce 1896. Na Mallorce vlastnil celkem 17 nemovitostí a jeho mallorské panství se nazývalo Miramar.

PhDr. Eva Gregorovičová mnoho let zkoumá archiv toskánských Habsburků a připomněla proto detailní podrobnosti o prodeji  brandýského zámku Karlovi I. Ten do zámku už v roce 1911 přivedl svoji choť  Zitu Bourbonsko-Parmskou (*1892 † 1989), která poté vzpomínala na klidné brandýské časy  jako na ty nejkrásnější ve společném životě s Karlem. Je v této souvislosti zajímavé si všimnout kolik lidí z blízkosti manželského páru pocházelo z českého prostředí. Nejbližší rodině byla určitě milovaná vychovatelka všech osmi dětí císařského páru,

Terezie hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrocková (*1888 † 1973). Byla původem z Líšťan u Plzně a Zitu věrně provázela až do své smrti, zemřela doslova v její náruči. Byla pohřbena v nové hrobce Habsburků ve švýcarském klášteře Muri.

Přítomni byli i dva přední čeští genealogové spjati s Univerzitou  Karlovou. Heraldik a profesor angličtiny Dr. Milan Buben (vlevo) a pracovník rektorátu univerzity Mgr. Petr Nohel. Přítomným Dr. Milan Novák podepisoval svou knihu, o kterou je podle posledních informací tak velký zájem, že v roce 2022 nakladatelství Triton chystá druhé vydání knihy.
Kaiserštejnský palác byl do dnešní podoby dostavěn v roce 1714 po přestavbě dvou renesančních domů. Prvním majitelem byl vojenský velitel Prahy František z Kaisersteinu. Mezi dalšími majiteli byla i rodina Radeckých z Radče. Jan Václav Radecký byl  považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století a v roce 1859 mu byl na Malostranském náměstí, které v té době neslo jeho jméno, odhalen pomník. Od Radeckých palác získal hoteliér Václav Petzold, který zde zřídil restauraci. Paláci se tak dalších sto let říkalo „U Petzoldů“. Jeho manželkou byla operní  pěvkyně Marie Petzoldová-Sittová, která byla první představitelkou Smetanovy Prodané nevěsty. V letech 1908–1911 zde žila další česká operní hvězda – Ema Destinnová.
Pohled z Kaiserštejnského paláce na protější kostel sv. Mikuláše a vpravo na Pražský hrad.
Pohled z kostela sv. Mikuláše na Kaiserštejnský palác na Malostranském náměstí.

Foto: Jan Křtitel Černý


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2022  |  O nás