Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Nákladem Koruny České byla vydána knížka Nástupnické právo v Českém království, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Smyslem této publikace je přiblížit problematiku nástupnického práva všem zájemcům o historii českých zemí. Publikace o 24 stranách stručně představuje zásadní dokumenty, které měly vliv na české nástupnictví.“ Zobrazit celý citát »Nástupnické právo v Českém království
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
Základní data
13. 6. 2023 | Drocár Jan | Deklarace 1938 a 1939
ŠLECHTA BRÁNÍ ČESKOU STÁTNOST
První republika se k vlastní aristokracii nezachovala nejlépe. Přesto se šlechta zády ke své zemi neobrátila a když byla vlast v nebezpečí zareagovala bez váhání čestně a statečně. V době nejvyššího ohrožení německým nacismem v letech 1938 a 1939 se svými třemi deklaracemi rody české zemské šlechty vyjádřili věrnost své zemi, českému národu a jazyku.„Jsme si vědomi svých zděděných povinností k vlasti a ke státu, který byl domovem našich předků a jehož stará práva jsme vždy chtěli a i dnes chceme hájit.“ prohlásili v první šlechtické deklaraci. „Jsme hotovi, kdykoli by se toho potřeba ukázala, státu podle svých sil a schopností posloužiti. To nám ukládá za povinnost účast našich předků na tisíciletých osudech tohoto státu“ (2. deklarace). „Vycházejíce z přesvědčení o jednotě našeho národa ve všech složkách a zejména o tom, že potomci někdejších spolutvůrců a nositelů české státnosti ještě mohou svému národu a své vlasti za všech poměrů platně posloužiti, chceme se vždy a za všech okolností hlásiti k českému národu“ (3. deklarace).
♣♣♣
První šlechtická deklarace – 17.9.1938
První deklarací bylo „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které předneslo 12 šlechtických zástupců prezidentu republiky Edvardu Benešovi (*1884 † 1948) při audienci na Pražském hradě 17.9.1938.
Druhá šlechtická deklarace – 24.1.1939
Po abdikaci prezidenta Evarda Beneše a jeho odjezdu do exilu byl zvolen novým prezidentem Emil Hácha (*1872 † 1945). Zástupci šlechty se sešli i s ním, aby mu potvrdili to, co 17. září 1938 deklarovali již Benešovi. Audience proběhla v úterý 24. ledna 1939 a zúčastnilo se jí 12 šlechticů zastupujících 10 rodů.
Třetí šlechtická deklarace – září 1939
Potřeba české šlechty vyjádřit svůj postoj k německé okupaci i na zbývajícím území české republiky pokračovala. Ve čtvrtek 7.9.1939 byla na schůzi výboru Národního souručenství veřejně prezentováno “Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939”. Jeho přečtení bylo přijato výborem se všeobecným souhlasem. Podpisy pod touto deklaraci byly poté získávány jednotlivě – platil zákazu sdružování občanů. Pod deklaraci nakonec připojilo svůj podpis 85 signatářů z 33 rodů. Učinili tak už za okupace země hitlerovskými vojáky.

Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad