Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Test






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Lobkowiczové

Lobkowicz, Josef *1918 † 1946

10. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

Josef princ Lobkowicz (*20.12.1918 Dolní Beřkovice † 24.4.1946 Mělník) byl členem dolnobeřkovicé větve rodu Lobkowiczů. Vlastnil statek Cítov. Společně se svým otcem Mořicem a dalšími čtyřmi zástupci rodu se v čase ohrožení vlasti přihlásil k českému národu s podepsali Prohlášení české a moravské šlechty v září roku 1939 (3. deklarace). Tato deklarace byla předložena prezidentu E. Háchovi.

Lobkowicz, Jaroslav Alois *1877 † 1953

29. 8. 2018 | Redakce | Osobnosti

Jaroslav Alois byl od roku 1939 11. kníže z Lobkowicz a 6. vévoda z Roudnice, okněžnělý hrabě ze Sernsteinu (*26.3.1877 Konopiště † 24.10.1953 Křimice).

Lobkowicz, Jiří Kristian *1835 † 1908

9. 8. 2018 | Drocár Jan | Osobnosti

Jiří Kristian byl 6. kníže mělnické větve rodu Lobkoviců. Tajný rada, poslanec českého sněmu. V letech 1871-1872 a 1883-1907 nejvyšší maršálek Království českého.

Lobkowicz, Jan *1885 † 1952

8. 8. 2018 | Drocár Jan | Osobnosti

Jan kníže Lobkowicz (*6.11.1885 Praha † 11.1. 1952 Wolfegg) pocházel z mělnicko-hořínské větve rodu Lobkowiczů. Byl posledním předsedou Svazu českoslovanských velkostatkářů. V letech 1938 a 1939 podepsal prohlášení české šlechty. V roce 1948 opustil Československo a žil v Německu u Bodamského jezera. Později bydlel s manželkou v penzionu u Grundlsee.

Přísečnice

17. 12. 2017 | Redakce | Místa

Přísečnice (německy Pressnitz) byla hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě,  které bylo zbořeno a zaplaveno při stavbě vodní nádrže se stejným názvem. V historických pramenech bývalo přísečnické panské sídlo uváděno jako tvrz, ale, ale prof. Tomáš Durdík (*1951 † 2012), český archeolog a kastelolog ho s přihlédnutím k rozsahu a způsobu opevnění klasifikoval jako hrad.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2026  |  O nás