Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....“ Zobrazit celý citát »

Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice



Újezd (Jestřebí)

Újezd (německy Ujest) je malá severočeská vesnice v okrese Česká Lípa, část obce Jestřebí, od kterého se nachází asi 1,5, km na jihovýchod. Ve vsi je evidováno 25 adres a trvale zde žije 24 obyvatel. Místní kaple Panny Marie je evidována jako kulturní památka České republiky a napříč obcí vede silnice I/9.

Původ rodu Lobkowiczů

Tvrz Újezd je pravděpodobně skutečným původním místem šlechtického rodu Lobkowiczů. Prvním známým prapředkem rodu byl totiž rytíř  Mareš (Martin) z Újezda, který zde ve 14. století vlastnil nevelký statek. Mareš měl tři syny, z nichž Blažej zůstal v Újezdu a zemřel okolo roku 1397. Druhým bratrem byl duchovním v nedalekých Pavlovicích a Drchlavě.
Nejvýznamnějším z bratrů byl ale nejmladší Marešův syn Mikuláš z Újezda († 1435 nebo † 1441), zvaný původně Chudý. Vzdělání získal na pražské univerzitě a na začátku 15. století se stal písařem v tehdy druhém nejbohatším českém městě Kutné Hoře. Díky svým schopnostem získal přízeň krále Václava IV. a podařilo se mu získat některé drobné statky, podle nichž se dočasně jmenoval. V roce 1409 nebo 1410 získal polabskou ves Lobkovice, podle níž se poté začal psát on a po něm i veškeré jeho potomstvo.

Na mapě je katastr vsi Újezd červeně orámován. Kliknutím lze mapu zvětšit.
Kaple Panny Marie v Újezdě Jeden ze štítů domů v Újezdě.

Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás