Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Shlédnutí videa s Václavem Havlem z roku 1994 inspirovalo Jiřího Troskova k napsání těchto několika vět. "Asi se mi stýská... inu politický vývoj! A nějak mě při tom napadlo pár slovních spojení: inteligent není nadávka, komunikace je o naslouchání, slušnost je ctnost, demokracie je o zodpovědnosti občana, arogance není odvaha a láska je dar, jenž si nelze vynutit."“ Zobrazit celý citát »

Jiří baron Troskov a jeho inspirace



Mělník

Nad soutokem Labe s Vltavou se nad řekou a svahem porostlým vinicemi rozkládá zámek Mělník, původním názvem Pšov. Jméno je odvozeno z názvu slovanského kmene Pšovanů a dodnes zůstalo zachováno v názvu potoka Pšovky a bývalé obce, dnes městské části Pšovka.

Dle Kosmovy Kroniky české provdal poslední kníže Pšovanů Slavibor svou dceru Ludmilu za českého knížete Bořivoje. Dle legend zde pak kněžna Ludmila často pobývala a vychovávala i svého vnuka Václava, který tu pěstoval vinnou révu. O Svatém Václavu vyprávějí lunety od českého malíře Karla Škréty v I. i II. patře zámku.

Původně byl hrad dřevěný, ale na konci 10. století byl zřejmě nahrazen kamenným sídlem, jehož pozůstatkem je jižní věžovitá část západního křídla zámku. V této době držela panství kněžna Emma, manželka Boleslava II. a na jejích stříbrných denárech se poprvé objevuje jméno Mělníka „Civitas Melnic“.

Hrad i město poté držely manželky významných českých panovníků. V dobách sporů s manželem Janem Lucemburským zde pobývala delší dobu i Eliška Přemyslovna. A právě za posledních Přemyslovců ve 2. polovině 13. století došlo k velké gotické výstavbě hradu.

Karel IV. vyhlásil Mělník za královské věnné město s řadou lén a zasloužil se také o rozvoj vinařství na Mělnicku, když dovezl vinnou révu z Burgundska. Poslední Karlova manželka, Eliška Pomořanská, sídlila na Mělníce až do své smrti roku 1393 a patrně ona nechala postavit hradní kapli, zasvěcenou tehdy svatému Ludvíkovi, dnes svaté Ludmile.

Jako poslední zde sídlily manželky Jiřího z Poděbrad. Kolem 80. let 15. století došlo k pozdně gotickým úpravám hradu, kdy byla zbudována vstupní brána do hradu. Po roce 1579 držel Mělník jako léno Rudolfa II. Jiří starší Popel z Lobkowicz a zřejmě tehdy byla provedena jednodušší sgrafita západního křídla v nádvoří.

Za třicetileté války zámek dosti zpustl a roku 1646 byl zastaven Heřmanovi Černínovi z Chudenic, který ho opět upravil k obývání. Teprve roku 1687 Heřman Jakub Černín odkoupil zámek a panství Mělník od císaře Leopolda I. a od základů nechal postavit jižní křídlo zámku a nové stavení.

V průběhu 18. století dali původní majitelé postupně přednost blízkému zámku Hořín a Mělník zůstal především administrativním centrem panství.

Poslední černínská dědička panství, Marie Ludmila, se roku 1753 provdala za Augusta Antonína Josefa (Eusebia) Lobkowicze. Od té doby vlastnila Mělnická větev rodiny Lobkowiczů zámek až do roku 1948 a v roce 1992 jí byl opět navrácen.

Na zámku byly koncem 19. století instalovány vzácné obrazy a mobiliář z lobkowiczkých sbírek a bylo v něm založeno vinařské muzeum. V roce 1931 směnil Jiří Kristián Lobkowicz pivovar v Pšovce za vinice Leopolda Lobkowicze v Dolních Beřkovicích.

 

Zdroj: webové stránky zámku Mělník




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás