Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobře, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, když byla vlast v ohrožení reagovala čestně a statečně. Tři deklarace, kterými rody české zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpečí německého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které bylo v sobotu 17.9.1938 předneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi, bylo deklarací první. Audience se na Pražském hradě účastnilo 12 zástupců z jedenácti šlechtických rodů. Autorem deklarace byl orlický kníže Karel VI. Schwarzenberg a jménem přítomných a jménem dalších představitelů starých rodů její text prezidentovi přednesl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace ze 17.9.1938



Dlauhoweský z Dlouhévsi – základní údaje

Rod Dlauhoweský z Dlouhévsi – základní údaje

V modrém poli stříbrný kulatý válečný štít s hrotem uprostřed. Klenot: tøi pštrosí pera (modré, støíbrné, modré); pokryvadla modro-stříbrná. Štítonoši: dva zlatí lvi.

Název rodu

DLAUHOWESKÝ Z DLOUHÉVSI

Původ rodu

český

Základní údaje

první zmínka o rodu: přelom 13. a 14. století, první známý předek: Albrecht Chanovský z Dlouhé Vsi

Rodokmen  rodu

text

Rodová sídla

Hodějov (statek) – v majetku rodu
Kraselov (statek) – v majetku rodu
Němčice u Volině  (zámek) – v majetku rodu

Rodové větve

Janovská z Dlouhévsi
Voselská z Dlouhévsi
Dlauhoveská z Dlouhévsi – potomci žijí dodnes
Chanovská z Dlouhévsi a další

Představitelé rodu

Albrecht (Albert) z Chanovské větve (*1581 †1643) – český katolický kněz a jezuitský misionář, spisovatel
František Xaver z Chýnovské větve (*1789 †1877) – profesor na císařské akademii, vědec, vlastenec
Jan Ignác z Chanovské větve (*1638 †1701) – biskup a generální vikář pražské diecéze, spisovatel
Jan z Dlauhoweské větve (*1948 †1971) -zemřel po motocyklové haváriji
Karel (*1844 †1907) – důstojník v hodnosti generála a nejvyšší hofmistr arcivévody Otty
Karel z Dlauhoweské větve (*1876 †1956) – podepsal prohlášení české a moravské šlechty v roce 1939
Václav z Dlauhoweské větve (*1946) – veterinář, spravuje restituovaný majetek

Titulatura

baroni

Vývoj rodu

PETR MAŠEK: encyklopedické knihy MODRÁ KREV a ŠLECHTICKÉ RODY…

Starý český šlechtický rod pocházející z Dlouhé vsi u Sušice, kde jsou zaznamenáni již na přelomu 13. – 14. století. V 15. století se rod rozdělil na janovské z Dlouhévsi, Voselské z Dlouhévsi, Dlauhoweské z Dlouhévsi (Langensdorfu) a další. Z linie Chanovských z Dlouhévsi proslul zejména Jan Ignác (*1638 †1701), který zvolil církevní kariéru. Byl proboštem svatovítské kapituly a titulárním biskupem Milevitenským. (Zaniklé biskupství v severní Africe). Patřil do okruhu českých barokních vlastenců typu Tomáše Pešiny z Čechorodu, se kterým se přátelil. Publikoval mnoho spisů, často v češtině. Ze svých statků na Klatovsku, Němčic a dalších, vytvořil rodinný fideikonismus, který měl být děděn s podmínkou, že nikdo z rodu nepřijme povýšení do stavu svobodných pánů. Větev Chanovských z Dlouhévsi vymřela po meči Františkem Xaverem (*1789 †1877), válečným invalidou, který byl těžce raněn v bitvě u Aspern v roce 1809. V letech 1810-1827 vyučoval dějiny a zeměpis na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Později se věnoval správě svých statků a genealogii. Několik let také vykonával funkci ředitele pražské polytechniky. Chanovský fideikonismus pak přešel dědictvím na linii Dlauhoweských z Dlouhévsi. Příslušníci větve Dlauhoweských z Dlouhévsi vlastnili menší statky, vesměs v jihozápadních Čechách. Arnošt Dlauhoweský (*1779 †1855) byl v roce 1829 povýšen do stavu svobodných pánů. Jeho syn Bedřich (*1811 †1881) zdědil fideikonismus Chanovských. Příslušníci rodu se často věnovali vojenskému řemeslu. Bedřichovým nástupcem byl jeho syn Karel (*1844 †1907), důstojník v hodnosti generála a nejvyšší hofmistr arcivévody Otty. Dědicem byl jeho syn baron Karel (*1876 †1956), který za sebe a syny Jana Ignáce (*1909 †1996) a Karla (*1901 †1976), majitele statku a zámku v Němčicích u Volyně, podepsal v roce 1939 prohlášení české šlechty. Po roce 1948 byl rodině majetek zabaven. Oba Karlovi synové přesto zůstali v Čechách. Starší Jan Ignác měl opět dva syny, z nichž mladší Jan (*1948 †1971) zahynul po motoristické havárii, starší Václav (*1946) vystudoval veterinární fakultu a byl ředitelem okresní veterinární správy v Náchodě. Díky jeho potomkům rod stále žije.

Ottův slovník naučný

text

Rod Dlauhoweský z Dlouhévsi na webu Historická šlechta





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás