Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„V listopadu 2019 Petr Nohel 4. díl drobných publikací věnujících se nástupnictví a nástupnickému právu v Českých zemích. Titul „Markrabata obojí Lužice“ tak navazuje na předchozí autorovy tři tituly, Nástupnické právo v Českém království z roku 2015, Údělná knížata a markrabata moravská z roku 2016 a Slezská knížata a slezští vévodové z roku 2017.“ Zobrazit celý citát »Poslední díl tetralogie o nástupnictví v Českých zemích
Navigace:
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
| OTEC
Maximilian hrabě *1737 † 1806 |
MATKA
Maria Francesca Sofia |
Theodor
|
|
| byl rakouský důstojník, politik a ministr války. Pocházel ze staré španělsko-nizozemské šlechtické rodiny. Jeho otec byl polní maršál, vrchní polní zbrojmistr a dvorský vojenský rada Maximilian Baillet von Latour. Vystudoval vojenskou akademii ve Vídni. Vyznamenal se v německé kampani za napoleonských válek. Roku 1805 získal hodnost majora, v roce 1814 hodnost generálmajora, roku 1846 hodnost vrchního polního zbrojmistra. Za své činy byl v roce 1812 jmenován rytířem vojenského řádu Marie Terezie. Zasloužil se při svém působení u Lipska a při dobytí Sensu v roce 1814. Po válce působil krátce v Paříži.
Pokračování textu níže. |
|
|
oo 1816 |
|
|
PARTNER Sophie Bourcierovou |
|
| OTEC PARTNERA | MATKA PARTNERA |
|
POTOMCI |
|
|
syn dcera |
|
Theodor hrabě Baillet de Latour na litografii od Josepha Kriehubera
Theodor Baillet de Latour
Pokračování textu z tabulky.
Působil jako velitel brigády v Linci, Olomouci a Praze. V roce 1816 se oženil se Sophií Bourcierovou. Měl syna a dceru, jeho vnuk byl rakouský právník Vincent Baillet de Latour. Od dubna 1848 působil ve funkci ministra války v tehdejší rakouské konstituční vládě. S cílem podpořit přesun vojsk chorvatského šlechtice a rakouského generála Josipa Jelačice se mu rozhodl poslat na pomoc vídeňský batalión, který by tak měl bojovat proti bouřícím se Uhrům. Vzbouřenecká část vídeňského obyvatelstva se tomu pokoušela zabránit a vzala útokem říšské ministerstvo války na náměstí Am Hof. Při té příležitosti byl Latour lynčován a jeho tělo bylo následně pověšeno na pouliční lampu na náměstí.
(Wikipedie)
Theodor František hrabě Baillet de Latour
generál a ministr rakouský
*15. čna 1780 v Linci † 6. říj. 1848 ve Vídni),
syn Maxmiliana (viz). Vzdělal se na vojenské akademii ve Víd. Nov. Městě a na inženýrské akademii
ve Vídni, vstoupil r. 1799 jako nadporučík do činné služby, bojoval ve válkách Napoleonských v Itálii, Německu a Haliči a v letech 1814-15 byl náčelníkem gen. štábu prince Karla Virtemberského. Mezitím postoupil až na generálmajora. Po válce byl brigádníkem postupně v Linci, v Olomouci a v Praze a r. 1829 předsedal vojenské kommissi spolku německého. R. 1831 povýšen na podmaršálka, r. 1846 na polního zbrojmistra, od r. 1832 byl majetníkem pěšího pluku č. 28. V bouřlivém roce 1848 převzal
v kv. ministerium vojenství, ale snahou potlačiti revoluční živly vzbudil si v širokých vrstvách lidu veliké nepřátelství. Když 3. říj. odeslal čásť vojska na pomoc Jelačićovi proti povstalcům uherským, došlo ve Vídni 6. říj. k bouři lidu, v níž de Latour v paláci ministerstva vojenství zabit a mrtvola jeho pověšena
na sloup plynové svítilny.
(Ottův slovník naučný)