Šlechtické citáty:
Navigace:
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem LobkowiczůWaldstein-Wartenberg, Karel Arnošt *1897 † 1985
3. 2. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti
| OTEC
Adolf hrabě Waldstein-Wartenberg *27.12.1868 † 20.6.1930 Doksy |
MATKA
Sophie hraběnka Hoyos-Sprinzenstein *14.9.1874 † 24.3.1922 Doksy |
Karel Arnošt hrabě Waldstein-Wartenberg
*31.10.1897 Vídeň † 4.8.1985 Vídeň. |
|
| Karel Arnošt hrabě Waldstein-Wartenberg pocházel z jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů Waldsteinů, první zmínka je z roku 1159. Byl členem mnichovo-hradišťské větve a v letech 1930 – 1985 hlavou celého rodu. Poslední rodový majitel rozsáhlých statků jako Mnichovo Hradiště, Doksy, Šťáhlavy, zámek Kozel, které mu byly po druhé světové válce zkonfiskovány. Celé jméno Karel Arnošt Maria Josef Adolf Antonín Benediktus Felicitas. JUDr., c. k. tajný rada, c. k. komoří. Přestože žil většinou ve Vídni, považoval se za českého šlechtice. Patřil mu nejen Valdštejnský palác v Praze, ale i Mnichovo Hradiště, Doksy, Bělá, Šťáhlavy, zámek Kozel a další statky. V roce 1945 byl rodině majetek konfiskován. | |
|
oo 6.9.1920 Heřmanův Městec |
|
|
MANŽELKA Marie Johanna hraběnka Kinská |
|
| OTEC MANŽELKY Ferdinand hrabě Kinský *8.9.1866 Dornau † 3.2.1916 Vídeň |
MATKA MANŽELKY Aglaja princezna z Auerspergu *28.3.1868 Teplice † 10.5.1919 Moravský Krumlov |
|
POTOMCI |
|
|
Sophie hraběnka z Waldsteina Karel Albrecht hrabě Waldstein-Wartenberg Marie Elisabeth hraběnka z Waldsteina |
*28.07.1921 † 2017? *06.10.1923 † 31.01.1996*30.03.1925 † 21.01.2019 *24.12.1926 † 08.04.1978 *08.07.1929 *13. 01.1931 |
♣♣♣
 |
| Karel Arnošt hrabě Waldstein-Wartenberg |
WIKIPEDIA
Karl Ernst Waldstein-Wartenberg, (česky Karel Arnošt Waldstein-Wartenberg, případně Valdštejn-Vartenberk, celým jménem německy Karl Ernst Maria Josef Adolph Anton Benediktus Felicitas Graf von Waldstein-Wartenberg; 31. října 1897 Vídeň – 4. srpna 1985 Vídeň) byl český šlechtic z
mnichovohradišťské linie rodu Waldstein-Wartenberg, politik a majitel velkostatku Mnichovo Hradiště. V letech 1930–1985 byl hlavou rodu. V roce 1945 mu byl v Československu zkonfiskován majetek na základě Benešových dekretů.
Původ a kariéra
Narodil se jako syn Adolfa Arnošta hraběte z Waldstein-Wartenbergu (1868–1930) a jeho ženy Sophie z Hoyos-Sprinzensteinu (1874–1922). Měl bratra Josefa Alfreda (1899–1952), který zůstal svobodný.
V roce 1915 si odbyl povinnou vojenskou službu jako tzv. jednoroční dobrovolník u pluku v Krakově. Absolvoval důstojnickou zkoušku, v níž skončil jako druhý nejlepší, úspěšně složil válečnou maturitu a narukoval k jezdecké dělostřelecké divizi č. 7 v Rumunsku. Vystudoval práva. S přáteli podnikl let vzducholodí Graf Zeppelin přes Švýcarsko.
Hlásil se k německé národnosti. V roce 1935 se stal členem Sudetoněmecké strany a v roce 1938 za ni kandidoval ve volbách do zastupitelstva v Doksech na čtvrtém místě. Z této pozice přivítal připojení Sudet k nacistickému Německu. Ve stejné straně byl i jeho švagr Ulrich Kinský (1893–1938), který organizoval společenský program Runcimanovy mise v Československu. Po odstoupení československého pohraničí Německu získal říšskoněmeckou státní příslušnost. Platila pro něj povinnost bojovat v řadách wehrmachtu, ale jako nepostradatelná osoba v zemědělství (Uk-Stellung) nebyl válečně nasazen.
Po válce byl zatčen a odsouzen za členství ve zločinecké organizaci Nacionálněsocialistického svazu letců (Nationalsozialistisches Fliegerkorps, NSFK). Do vazby nastoupil 14. května 1945. Tato organizace navazovala na Svaz německých letců (Verband deutscher Flieger), kterému Waldstein v letech 1934–1938 předsedal. Mimořádný lidový soud v České Lípě za kolaboraci vyřkl 30. dubna 1946 verdikt jednoho roku odnětí svobody, nucených prací, ztráty cti a ztráty majetku. Nebyla mu však prokázána propagace a podpora Sudetoněmecké strany a NSDAP. Polehčující okolností bylo, že u svých zaměstnanců nečinil rozdíl mezi Němci a Čechy a podporoval i české instituce.
Po propuštění s rodinou, která do té doby pobývala na zámku Kozel, odcestoval do Rakouska.
 |
| Karel hrabě Waldstein v horní řadě druhý zprava. |
Majetek
Jako jeho otec se snažil zvrátit pozemkovou reformu. Po otci zdědil v roce 1930 statky Mnichovo Hradiště, Doksy, Bělá pod Bezdězem, Šťáhlavy a Valdštejnský palác v Praze, které byly zbytkem v roce 1924 zrušeného valdštejnského svěřenství okleštěného pozemkovou reformou. Jednalo se o přibližně 20 tisíc hektarů pozemků. Majetkově se nejprve vyrovnal se svým bratrem Josefem Alfredem. Ten se za jednorázovou sumu 120 tisíc korun, volný byt ve Valdštejnském paláci v Praze a doživotní rentu 24 tisíc ročně vzdal podílu na dědictví.
Pobýval především na zámku v Doksech, léto však rodina často trávila na zámku Kozel.
Na hřbitově v Doksech nechal v letech 1931–1933 zbudovat Valdštejnskou kapli, u které byli pohřbeni jeho rodiče Adolf a Sophie a v roce 2019 také jeho syn Ernst (Arnošt) Adolf.
V roce 1934 u příležitosti třísetletého výročí zavraždění Albrechta z Valdštejna (1583–1634) nechal zhotovit nástěnný náhrobník z červenorůžového sliveneckého mramoru s bronzovým reliéfem Valdštejnova poprsí do kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti, kde byl vojevůdce pochován.
V roce 1943 byla část zámku v Doksech zabrána pro účely služebního sídla šéfa bezpečnostní policie (Sicherheitspolizei) a bezpečnostní služby (Sicherheitsdienst).
 |
| Karel hrabě Waldstein a Marie Johanna hraběnka Kinská na svatební fotografii z 6.9.1920 v Heřmanově Městci. |
 |
| Svatební fotografii z 6.9.1920 v Heřmanově Městci. |
Rodina
V Heřmanově Městci se 6. září 1920 oženil s Marií Johannou Kinskou (23. února 1900 Vídeň – 19. ledna 1976 Vídeň), dcerou tehdy už nežijícího Ferdinanda hraběte Kinského z Vchynic a Tetova (1866–1916) a jeho manželky Aglaji, rozené princezny z Auerspergu (1868–1919). Její otec byl majitelem Horažďovic
a Moravského Krumlova. Marie Johanna byla dámou Řádu hvězdového kříže. Po svatbě za života otce bydleli na zámku Kozel. Narodilo se jim sedm dětí, z toho dva synové:
1. Sophie (Žofie; *28.7.1921 zámek Kozel u Šťáhlav)
∞ 9. 5. 1945 Mimoň Franz Karl Hartig (16.11.1921 Mimoň – 1.1.2004 Salcburk)
2. Aglae (Aglaja; 6. 10. 1923 Doksy – 31. 1. 1996 Vídeň)
∞ 7. 3. 1943 Doksy Franz Joseph Seilern-Aspang (18. 8. 1914 Lešná)
3. Ernst Adolf (Arnošt Adolf; 30. 3. 1925 Doksy – 21. 1. 2019 Vídeň), obedienční rytíř maltézského řádu, hlava rodu v letech 1985 – 2019
∞ 11.11.1954 Baden, Švýcarsko Maria Wilhelmine Henckel von Donnersmarck (*17.11.1929 Náklo)
4. Marie Gabriela (24.12.1926 Dosky – 8.4.1978 Salcburk)
∞ 29.8.1947 Stein bei Fehring, rozvedeni 1957 Wambola Heinrich Braunbruck (17.11.1919 Salcburk – 23.3.1990 Fribourg, Švýcarsko)
5. Theresia (Terezie; * 8.7.1929 zámek Kozel u Šťáhlav)∞ (24. 10. 1957 Mariazell) Leo Prüller (* 5. 11. 1928 Reinsberg, Dolní Rakousy)
6. Karl Albrecht (Karel Albrecht) / Páter Angelus O. S. B. (*13.1.1931 Doksy), benediktinský mnich v klášteře Ettal
7. Marie Elisabeth (Marie Alžběta; 19.10.1936 Doksy – 1.11.2010 Vídeň)
∞ 3.1.1970 Vídeň John Reginald Underdown Page (13.9.1920 Knebworth, Anglie – 11.1.1995 Vídeň)
Syn Ernst Adolf se po Sametové revoluci pokusil o podnikatelský projekt na severu Čech v místech, které si do roku 1991 uzurpovala sovětská armáda. Usiloval také o restituce. Vnuk Carl Albrecht Waldstein-Wartenberg (*1958) se vrátil s rodinou po listopadu 1989 zpět do Česka, získal české občanství a v letech 1997–2005 měl sídlo na zámku v Zalužanech.
 |
| Šest dětí Karla a Marie Waldsteinových. |
 |
| Sedm potomků Karla a Marie Waldsteinových. |
