Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

František Josef hrabě Waldstein		Marie Markéta hraběnka Czerninová

Mládí a kariéra

František Josef pocházel z tzv. hrádecké větve Waldsteinů, narodil se na hlavním rodovém sídle v Mnichově Hradišti jako starší syn Arnošta Josefa Waldsteina (*1654 † 1708), který byl jedním z největších pozemkových vlastníků v Českém království. Absolvoval tradiční kavalírskou cestu, na Karlově univerzitě vystudoval filozofii a práva, ovládal češtinu, němčinu, francouzštinu a latinu. Právo se pak stalo jeho oblíbeným oborem, který zužitkoval ve výkonu státních úřadů.

V roce 1703 byl jmenován císařským komorníkem, jeho další kariéra měla však pomalý průběh. Po smrti otce patřil k nejbohatším barokním velmožům v Čechách, v Praze ve Valdštejnském paláci i na svých venkovských sídlech pořádal řadu společenských akcí. Jako poručník hrabat Czerninů
v roce 1712 v jejich rodové rezidenci v Jindřichově Hradci hostil císaře Karla VI., téhož roku byl pověřen organizací návštěvy polského krále Augusta II. v Karlových Varech.

V letech 1710–1711 a 1715 byl principiálním komisařem na českém zemském sněmu, dále byl královským místodržícím a přísedícím zemského soudu, v letech 1714–1719 byl nejvyšším dvorským sudím. V roce 1718 byl jmenován císařským tajným radou a v dubnu 1719 zemským hejtmanem na Moravě. Uvedení do nejvyššího úřadu zemské správy na Moravě bylo překvapením i pro současníky a dodnes nebyly v literatuře zcela objasněny motivy. Sám František Josef nejevil o působení na Moravě zájem, neměl potřebné znalosti o fungování moravské zemské správy a postrádal důležité kontakty. V Brně nezískal potřebnou autoritu a svou aktivitu v úřadu omezil na nejnutnější úkony. Již krátce po nástupu do funkce chtěl rezignovat, což ale císař Karel VI. nepřijal, nakonec úřad opustil o rok později ze zdravotních důvodů.

Majetkové poměry

Po otcově úmrtí (1708) si s bratrem Janem Josefem rozdělil dědictví, převzal Mnichovo Hradiště, Hrubou Skálu, Doksy, Bělou pod Bezdězem a Zvířetice. Své severočeské dominium rozšířil nákupy několika menších statků (Byšice, 1713; Malobratřice, 1719). Po požáru Hrubé Skály v roce 1710 nechal zdejší zámek opravit do původní podoby z éry Smiřických, v roce 1711 postavil lovecký zámek v Maníkovicích poblíž Mnichova Hradiště. Ve stejné době byl zámecký areál v Mnichově Hradišti rozšířen o Salu terrenu (1709–1711). V roce 1713 od svého vzdáleného bratrance získal panství Komorní Hrádek, téhož roku z pozůstalosti bratrance Karla Arnošta koupil panství Svijany. Po Karlu Arnoštovi také na základě stanov seniorátního fideikomisu zdědil panství Třebíč. Na svých statcích se František Josef z Valdštejna potýkal s problémy s poddanými, několikrát se s ním o svá práva soudili například měšťané z Turnova, Valdštejn ale díky svému postavení a kontaktům v nejvyšších soudních instancích každý spor vyhrál. Naopak v Bělé pod Bezdězem potvrdil privilegia (1708) a ukončil starý spor mezi městem a vrchností.

Hlavní sídlo Waldsteinů v Mnichově Hradišti patřilo rodu od roku 1622.		Sala terrena na zámku v Mnichově Hradišti postavená v letech 1709–1711

Rodina

V katedrále sv. Víta v Praze se 17.11.1704 František Josef oženil s Marií Markétou Czerninovou
z Chudenic (*1689 † 1725), dcerou nejvyššího purkrabího Heřmana Jakuba Czernina. Tento předem plánovaný sňatek měl posílit mocenské ambice Czerninů a Waldsteinů, namířen byl především proti vzestupu Kinských. Marie Markéta po otcově smrti převzala poručnickou správu nad dědictvím nezletilých bratrů (František Josef a František Antonín) a po roce 1710 tak spolu s manželem vládla nad největším majetkem v Čechách. Na hlavním rodovém sídle Czerninů v Jindřichově Hradci hostil František Josef v roce 1712 císaře Karla VI., který byl tehdy na cestě za Španělska do Vídně. Jako spoluporučník nechal František Josef dokončit výstavbu zámku v Hoříně (1713-1720).

Z jejich manželství pocházelo šest dětí, čtyři zemřely v dětském věku.  Dva synové Františka Josefa rod poté rozdělili na dvě větve. František Arnošt (*1705 † 1748) na Mnichově Hradišti, Komorním Hrádku, Bělé, Kuřívodech, Zvířeticích a Doksech založil linii mnichovohradišťskou. Jeho mladší bratr František Josef  (*1709 † 1771) na Třebíči, Hrubé Skále, Duchcově, Turnově a Svijanech se stal zakladatelem linie duchcovsko-litomyšlovské, která na prahu dvacátého století ale po meči vymřela.

Alianční czerninsko-waldsteinský znak na Mnichově Hradišti

František Josef  zemřel náhle v Praze v únoru 1722 ve věku nedožitých 42 let. Poručnickou správou za nezletilé syny byla pověřena vdova Marie Markéta, k ruce jí byli stanoveni švagr Jan Josef  Waldstein, zemský podkomoří Václav Arnošt Markvart z Hrádku a hrabě Karel Jáchym Breda. Nepřátelství mezi Janem Josefem a Marií Markétou staršího data se v této době vystupňovalo až do soudních sporů. Marie Markéta svěřený majetek v hodnotě dva a půl miliónu zlatých značně zadlužila, mimo jiné výstavbou honosné kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti. Byla také hlavní donátorkou výstavby pražského kostela Panny Marie, nad jehož vstupem je také umístěn alianční erb Waldsteinů a Czerninů.
(S použitím informací z Wikipedie).

Alianční erb Františka Josefa Waldsteina a jeho manželky Marie Markéty Czerninové nad vstupem do kostela Panny Marie v Praze (Na Slupi 6).