Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě". “ Zobrazit celý citát »

Waldstein Jiří Antonín *1818 † 1854



Waldstein, František Josef *1680 † 1722

17. 2. 2019 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
Ferdinand Arnošt
hrabě Waldstein
*7.6.1654 Praha † 28.6.1708 Praha
MATKA
Marie Anna
hraběnka Kokořovská z Kokořova
*26.2.1651 Kvasejovice † 25.11.1687  Rohozec

František Josef hrabě Waldstein

*25.10.1680 Mnichovo Hradiště † 24.2.1722 Praha

František Josef v letech 1708-1722 hlava rodu Waldsteinů. Postupně zastával různé úřady v zemské správě Českého království. Byl  místodržící, nejvyšší sudí zemský Království  Českého, také moravský zemský hejtman. Vlastnil rozsáhlé statky v severních a středních Čechách, jeho hlavním sídlem byl zámek v Mnichově Hradišti, které zdědil po otci. Ostatní statky: Bělá, Doksy, Hrubá Skála, Svijany, Zvířetnice.

oo 17.11.1704 Praha

MANŽELKA

Marie Markéta hraběnka Czerninová z Chudenic
*11.7.1689 Praha † 4.7.1725 Komorní Hrádek

OTEC MANŽELKY
Heřman Jakub
hrabě Czernin z Chudenic
*21.1.1659 Vídeň † 28.8.1710 Praha
MATKA MANŽELKY
Marie Josefa hraběnka
Slavatová z Chlumu a Košumberka
*2.2.1667 Vídeň † 10.8.1708 Jindřichův Hradec

POTOMCI

František Arnošt
Maria Josefa
František Josef
Maria Markéta
František Václav
Maria  Antonia

*19.7.1706  † 14.9.1748
*7.3.1708 † 17.8.1709
*24.4.1709 † 2.2.1704
*4.7.1710 † 7.9.1717
*31.8.1711 † 28.12.1712*3.11.1713 † 14.7.1718

 

František Josef hrabě Waldstein Marie Markéta hraběnka Czerninová

Mládí a kariéra

František Josef pocházel z tzv. hrádecké větve Waldsteinů, narodil se na hlavním rodovém sídle v Mnichově Hradišti jako starší syn Arnošta Josefa Waldsteina (*1654 † 1708), který byl jedním z největších pozemkových vlastníků v Českém království. Absolvoval tradiční kavalírskou cestu, na Karlově univerzitě vystudoval filozofii a práva, ovládal češtinu, němčinu, francouzštinu a latinu. Právo se pak stalo jeho oblíbeným oborem, který zužitkoval ve výkonu státních úřadů.

V roce 1703 byl jmenován císařským komorníkem, jeho další kariéra měla však pomalý průběh. Po smrti otce patřil k nejbohatším barokním velmožům v Čechách, v Praze ve Valdštejnském paláci i na svých venkovských sídlech pořádal řadu společenských akcí. Jako poručník hrabat Czerninů
v roce 1712 v jejich rodové rezidenci v Jindřichově Hradci hostil císaře Karla VI., téhož roku byl pověřen organizací návštěvy polského krále Augusta II. v Karlových Varech.

V letech 1710–1711 a 1715 byl principiálním komisařem na českém zemském sněmu, dále byl královským místodržícím a přísedícím zemského soudu, v letech 1714–1719 byl nejvyšším dvorským sudím. V roce 1718 byl jmenován císařským tajným radou a v dubnu 1719 zemským hejtmanem na Moravě. Uvedení do nejvyššího úřadu zemské správy na Moravě bylo překvapením i pro současníky a dodnes nebyly v literatuře zcela objasněny motivy. Sám František Josef nejevil o působení na Moravě zájem, neměl potřebné znalosti o fungování moravské zemské správy a postrádal důležité kontakty. V Brně nezískal potřebnou autoritu a svou aktivitu v úřadu omezil na nejnutnější úkony. Již krátce po nástupu do funkce chtěl rezignovat, což ale císař Karel VI. nepřijal, nakonec úřad opustil o rok později ze zdravotních důvodů.

Majetkové poměry

Po otcově úmrtí (1708) si s bratrem Janem Josefem rozdělil dědictví, převzal Mnichovo Hradiště, Hrubou Skálu, Doksy, Bělou pod Bezdězem a Zvířetice. Své severočeské dominium rozšířil nákupy několika menších statků (Byšice, 1713; Malobratřice, 1719). Po požáru Hrubé Skály v roce 1710 nechal zdejší zámek opravit do původní podoby z éry Smiřických, v roce 1711 postavil lovecký zámek v Maníkovicích poblíž Mnichova Hradiště. Ve stejné době byl zámecký areál v Mnichově Hradišti rozšířen o Salu terrenu (1709–1711). V roce 1713 od svého vzdáleného bratrance získal panství Komorní Hrádek, téhož roku z pozůstalosti bratrance Karla Arnošta koupil panství Svijany. Po Karlu Arnoštovi také na základě stanov seniorátního fideikomisu zdědil panství Třebíč. Na svých statcích se František Josef z Valdštejna potýkal s problémy s poddanými, několikrát se s ním o svá práva soudili například měšťané z Turnova, Valdštejn ale díky svému postavení a kontaktům v nejvyšších soudních instancích každý spor vyhrál. Naopak v Bělé pod Bezdězem potvrdil privilegia (1708) a ukončil starý spor mezi městem a vrchností.

Hlavní sídlo Waldsteinů v Mnichově Hradišti patřilo rodu od roku 1622. Sala terrena na zámku v Mnichově Hradišti postavená v letech 1709–1711

Rodina

V katedrále sv. Víta v Praze se 17.11.1704 František Josef oženil s Marií Markétou Czerninovou
z Chudenic (*1689 † 1725), dcerou nejvyššího purkrabího Heřmana Jakuba Czernina. Tento předem plánovaný sňatek měl posílit mocenské ambice Czerninů a Waldsteinů, namířen byl především proti vzestupu Kinských. Marie Markéta po otcově smrti převzala poručnickou správu nad dědictvím nezletilých bratrů (František Josef a František Antonín) a po roce 1710 tak spolu s manželem vládla nad největším majetkem v Čechách. Na hlavním rodovém sídle Czerninů v Jindřichově Hradci hostil František Josef v roce 1712 císaře Karla VI., který byl tehdy na cestě za Španělska do Vídně. Jako spoluporučník nechal František Josef dokončit výstavbu zámku v Hoříně (1713-1720).

Z jejich manželství pocházelo šest dětí, čtyři zemřely v dětském věku.  Dva synové Františka Josefa rod poté rozdělili na dvě větve. František Arnošt (*1705 † 1748) na Mnichově Hradišti, Komorním Hrádku, Bělé, Kuřívodech, Zvířeticích a Doksech založil linii mnichovohradišťskou. Jeho mladší bratr František Josef  (*1709 † 1771) na Třebíči, Hrubé Skále, Duchcově, Turnově a Svijanech se stal zakladatelem linie duchcovsko-litomyšlovské, která na prahu dvacátého století ale po meči vymřela.

Alianční czerninsko-waldsteinský znak na Mnichově Hradišti

František Josef  zemřel náhle v Praze v únoru 1722 ve věku nedožitých 42 let. Poručnickou správou za nezletilé syny byla pověřena vdova Marie Markéta, k ruce jí byli stanoveni švagr Jan Josef  Waldstein, zemský podkomoří Václav Arnošt Markvart z Hrádku a hrabě Karel Jáchym Breda. Nepřátelství mezi Janem Josefem a Marií Markétou staršího data se v této době vystupňovalo až do soudních sporů. Marie Markéta svěřený majetek v hodnotě dva a půl miliónu zlatých značně zadlužila, mimo jiné výstavbou honosné kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti. Byla také hlavní donátorkou výstavby pražského kostela Panny Marie, nad jehož vstupem je také umístěn alianční erb Waldsteinů a Czerninů.
(S použitím informací z Wikipedie).

Alianční erb Františka Josefa Waldsteina a jeho manželky Marie Markéty Czerninové
nad vstupem do kostela Panny Marie v Praze (Na Slupi 6).




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás