Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Šlechtické rody – abecedně






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Vrtby, Jan Josef z  *1669 † 1737

19. 1. 2026 | Drocár Jan | Osobnosti

 

OTEC

Jan František hrabě z Vrtby

*1631 místo † 20.8.1687 místo

MATKA

Barbora Kokořovská z Kokořova

*datum místo † 1659 místo

Jan Josef (starší) hrabě z Vrtby (z Wrtby)

 

 

*1669 místo † 14.8./9.1734 místo

Hrabě Jan Josef byl český šlechtic ze starého českého rodu pánů z Vrtby. Od roku 1712 byl nejvyšším purkrabím Pražského hradu, roku 1721 obdržel nejvyšší vyznamenání, když byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna, byl prezidentem apelačního soudu a roku 1723 získal úřad dědičného pokladníka Království českého. Ve své době byl nejmocnějším mužem Českého království. Byl významným mecenášem umění.

oo 1690

MANŽELKA

Zuzana Antonie hraběnka z Heissensteina

/Heussenstamm von Heissenstein

*datum místo † 11.2.1715 místo

OTEC MANŽELKY
Johann hrabě Heussenstamm

*datum místo † datum místo

MATKA MANŽELKY

Marie Františeka hraběnka z Vrtby
*datum místo † datum místo

POTOMCI

bez potomků

bez potomků

♣♣♣

WIKIPEDIE

Jan Josef hrabě z Vrtby se narodil roku 1669 jako člen šlechtického rodu pánů z Vrby, byl synem Jana Františka z Vrtby a jeho manželky Barbory Kokorzowské z Kokorzowsza. V roce
1690 se oženil se svou sestřenicí Zuzanou Antonií hraběnkou z Heissensteina, která mu přinesla značný pozemkový majetek. Kvůli blízkému příbuzenskému vztahu bylo ke svatbě třeba svolení papeže, což dokazuje nakolik Jan Josef o manželství stál (to ale nemusí  znamenat, že stál také o nevěstu). Manželství zůstalo bezdětné a hrabě z Vrtby se po smrti své ženy roku 1715 už znovu neoženil, ačkoli mu bylo teprve 46 let a byl bezdětný. Snad tedy svou manželku opravdu miloval. Po její smrti nacházel útěchu zejména v umění, oblíbil si zvláště operu. Stal se mecenášem architektů, sochařů, malířů a hudebníků. Mezi umělce, které podporoval, patřil i benátský hudební skladatel Antonio Vivaldi. Zámek Konopiště, který koupil roku 1716, kvůli své bezdětnosti odkázal synovi svého bratra Františku Václavovi z Vrtby.

Ke zděděné části obce Dolní Nusle přikoupil druhou část a na místě dnešního Náměstí Bratří Synků a nuselské ulice Na Zámecké vystavěl jednopatrový zámek, zbořený koncem 19. století.

Ihned po jmenování do čela české politické reprezentace roku 1712, zahájil velkorysou přestavbu rodového paláce na Malé Straně spojenou především s výstavbou přilehlé zahrady na úpatí Petřína, dnes známou jako Vrtbovská zahrada. Hrabě z Vrtby zde zaplatil jedny z nejlepších českých umělců své doby. Jednalo se o architekta Františka Maxmiliana Kaňku, sochaře Matyáše Bernarda Brauna a malíře Václava Vavřince Reinera. Stavební práce v zahradě byl dokončeny k roku 1720, malířská a sochařská výzdoba byla doplňována v následujících letech a snad byla hotová k příležitosti korunovace Karla VI. českým králem.

Byl donátorem 2. kaple poutní cesty od pražské Lorety do kláštera v Hájku. Kaple byly stavěny v letech 1720–1724.

♣♣♣


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2026  |  O nás