Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Stačí nám, aby se svoboda projevu ustálila natolik, aby každý mohl nazvat zajíce zajícem, hraběte hrabětem či kejklíře kejklířem, aniž by k tomu potřeboval administrativní povolovací dekret...“ Zobrazit celý citát »

Kinský Radslav (*1928 † 2008)



Trauttmansdorff, Jan Bedřich *1619 † 1696

6. 6. 2019 | Redakce | Osobnosti, Via Ludmila

 

OTEC

Maxmilián hrabě Trauttmansdorff

*23.5.1584 Graz † 7.6.1650 Vídeň

MATKA

Sophie hraběnka Pálffyová z Erdödu

*1596 místo † 22.3.1668 místo

Jan Bedřich hrabě Trauttmansdorff

*5.1.1619 Vídeň † 4.2.1696 Praha

Jan Bedřich hrabě z Trauttmansdorffu byl česko-rakouský šlechtic z významného rodu Trauttmansdorffů. Řadu let patřil k nejvyšším hodnostářům Českého království, kde také díky dědictví a vlastním nákupům vybudoval rozsáhlé majetkové zázemí. Byl donátorem
22. kaple Svatováclavské cesty z Praha do Staré Boleslavi.

1. oo 10.1.1650 Vídeň

MANŽELKA

Marie Klára princezna z Dietrichsteina 

*7.9.1626 místo † 28.1.1667 místo

OTEC MANŽELKY

Maxmilián kníže Dietrichstein
*27.6.1596 místo † 6.11.1655 místo

MATKA MANŽELKY

Anna Maria von und zu Liechtenstein
*7.12.1597 místo † 26.4.1640 místo

POTOMCI

Sophia Regina

Jan Bedřich II.

Marie Kateřina

Jana Beatrix Isabela
Marie Alžběta

Maria Klara Eleonora

*1652 místo † datum místo

*1654 místo † 26.7.1687 místo

*1656 místo † 28.7.1673 místo

*9.3.1661 místo † 13.4.1741 místo

*3.9.1663 místo † datum místo

*datum místo † 7.8.1724 místo

2. oo 16.1.1668 místo

MANŽELKA

 Anna Marie hraběnka Berková z Dubé a Lipé

*1612 místo † 26.7.1674 místo
1. oo Bartoloměj Khiesl † 1656

OTEC MANŽELKY

Ladislav hrabě Berka z Dubé

*1560 † 161 3 ‡ 12.6.1614

MATKA MANŽELKY

Eliška ze Žerotína

*datum místo † 1611 místo

POTOMCI

3. oo 27.1.1676 Praha

MANŽELKA

Eleonora hraběnka Holická ze Sternbergu

*13.8.1654 Praha † 18.10.1703 Praha

OTEC MANŽELKY

Václav Jiří hrabě Holický ze Sternberga

*c. 1600 místo † 1681 místo

MATKA MANŽELKY

Voršila Polyxena hraběnka Bořitová z Martinitz

*datum místo † před 1681

POTOMCI

František Václav Ignác

František Antonín Adam

Maria Clara

Marie Josefa Františka

Jan František
Anna Francisca, karmelitánka
František Bedřich
Eleonora Františka
František Josef
Františka Maxmiliána

*31.8.1677 Praha † 23.3.1753 Praha
22.3.1679 místo † 8.4.1762 místo
*19.8.1681 místo † datum místo
*1683 místo † 30.11.1742 místo
*27.7.1684 † datum místo
*9.6.1686 místo † 1766 místo*29.4.1688 místo † 5.3.1759 místo*14.3.1690 místo  † datum místo*20.3.1692 místo † 1760 místo

*27.8.1694 místo † 21.8.1721 místo

Jan Bedřich hrabě Trauttmansdorff (*5.1.1619 Vídeň † 4.2.1696 Praha) se narodil  jako druhorozený syn císařského diplomata Maxmiliána hraběte Trauttmansdorffa a jeho manželky Sophie Pálffyové. Jeho vzdělání věnoval otec značnou péči a vkládal do něj naděje ohledně diplomatických služeb, proto se již v roce 1643 stal císařským komorníkem a v roce 1645 říšským dvorním radou. Spolu s otcem se pak zúčastnil diplomatických jednání v závěru třicetileté války, poté jako diplomat působil například v Mnichově.Po otcově smrti se Jan Bedřich více začal věnovat správě majetku, a když byl po smrti Ferdinanda III. odvolán z funkce skutečného císařského komorníka, rezignoval na další kariéru u dvora a zapojil se do správy v Českém království. V letech 1658–1696 byl nejvyšším zemským komorníkem, z titulu této funkce zároveň členem sboru místodržících a později i tajným radou. Spolu se starším bratrem Adamem Matyášem, který byl dlouholetým nejvyšším maršálkem, demonstroval rostoucí význam Trauttmansdorffů pro České království.

Po otci zdědil statky v Dolním Rakousku (Totzenbach) a palác ve Vídni, především ale panství Litomyšl ve východních Čechách. Krátce po převzetí otcovského dědictví (1650) začal kupovat další statky, získal Brandýs nad Orlicí s 26 vesnicemi (1652) a Červené Pečky na Kolínsku s 29 vesnicemi (1655). V Červených Pečkách pak nechal postavit raně barokní zámek (1660–1670), který sloužil pro občasné pobyty na cestách mezi Prahou a Litomyšlí. Panství Pečky pak rozšiřoval dalšími nákupy menších statků (Kbel 1661, Jindice 1670, Červený Hrádek 1681). Poslední významnou akvizicí byl zisk panství Choceň s 15 vesnicemi (1683). V sousedství Chocně pak krátce nato nechal vybudovat poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hemžích. V roce 1683 koupil Dolní Břežany u Prahy a k Červeným Pečkám ještě v roce 1689 koupil statek Žandov, kde někdejší jezuitskou rezidenci nechal přestavět na lovecký zámek.

Všechna panství přebíral zdevastovaná třicetiletou válkou a snažil se o hospodářský rozvoj. Obnovoval pusté vesnice, zakládal nové dvory, ovčíny, podporoval výsadbu nových lesů atd. V souvislosti s tím se zvyšoval útlak poddaných, kteří se proto na jeho panstvích v roce 1680 zapojili do selského povstání. Hlavním sídlem byla Litomyšl, kde nechal provést některé úpravy na zámku, obnovil domy na náměstí zničené za třicetileté války, podporoval vznik církevních staveb a celkově se zasloužil o architektonickou proměnu Litomyšle v duchu baroka. Litomyšli také celkem třikrát potvrdil městská práva, velkorysý v udílení městských privilegií byl i v Brandýse nad Orlicí.

Jeho první manželkou byla od roku 1650 Marie Klára z Dietrichsteina (1626–1667), podruhé se oženil 10. ledna 1667, tedy 6 dní po smrti své první ženy, a to s hraběnkou Annou Marií Berkovou z Dubé a Lipé 1612–1674 a potřetí se oženil v Praze 26. ledna 1676 s Marií Eleonorou ze Šternberka (1654–1703). Ze tří manželství měl celkem šestnáct dětí, mužské potomstvo pocházelo z manželství prvního Jan Bedřich František (1654–1687) a třetího manželství. Rozsáhlý majetek si rozdělilo celkem pět synů manželství prvního manželství, čímž došlo k rozdrobení dominia.

Z potomstva vynikli: druhorozený syn František Václav, dvě dcery z třetího sňatku, které roku 1712 založily školu a Klášter voršilek v Kutné Hoře a staly se jeho řeholnicemi: Eleonora Františka a Františka Maxmiliána.

Zdroj: Wikipedie

♦♦♦♦♦

Jan Bedřich (*5. led. 1619) zdědil po otci Litomyšl, Tatzenbach, Beheimkirch a dům ve Vídni. Nabyv vzdělání, stal se již v mládí c. k. radou a kom., byl potom říš. dv. radou, též radou zemí vnitrorakouských, od r. 1658 nejv. komorníkem kr. Čes. a místodržícím. Koupil r. 1652 Brandýs n. O., r. 1654 Lhotku Sudl., r. 1655 Pečky, r. 1657 získal Větrný Jeníkov směnou za Velké Němčice (na Moravě), prodav pak r. 1660 Jeníkov, koupil r. 1669 Bečváry, r. 1683 Dolní Břežany a r. 1686 Choceň. Byl dvakráte ženat, od r. 1650 s Marií Klárou z Dietrichšteina, od r. 1676 s M. Eleonorou Klárou ze Šternberka († 18. říj. 1703). Zemřel 4. ún. 1696. Zůstalo po něm mimo dcery pět synův. (Nejstarší syn Jan Bedřich z prvního manželství † 1687.)
a) Frant. Václav, prvorozený z druhého manželství, obdržel podle pořízení otcova polovici pozůstalosti, totiž Litomyšl i s vesnicemi, které otec od Brandýsa připojil, Tatzenbach a Beheimkirch a dům ve Vídni. Oženil se r. 1699 s M. Eleonorou z Kounic († 28. bř. 1723), stal se r. 1700 radou nad appellacími, r. 1702 soudcem zemským, ujal r. 1708 Drnholec zděděný. Zemřel 23. bř. 1753. Po jeho smrti připadl Drnholec svěřenský bratru Adamovi, ostatní pozůstalost dcerám Eleonoře, Terezii a M. Josefě, z nichž tato († 1757, manž. Frant. J. Jiří hrabě z Valdšteina) ujala Litomyšl. –
b) Frant. Antonín obdržel r. 1699 za díl Choceň, kterou však do r. 1709 prohospodařil. Manž. jeho Markéta Josefa roz. ze Vchynic držela od r. 1722 Zbraslavice. –
c) Frant. Adam obdržel za díl r. 1699 Pečky a přip. statky, jež r. 1713 prodal, koupil r. 1717 Jemniště, jež držel do smrti, a zdědil Drnholec (1753). Zemřel 8. dub. 1762. Poněvadž neměl dědicův, spadl Drnholec na zřízení rytířské školy a Jemniště na strýce Josefa Václava. –
d) Frant. Bedřich dostal r. 1699 Brandýs, kterýž r. 1723 prodal. –
e) Frant. Josef obdržel r. 1699 za díl Dolní Břežany, jež prodal r. 1715 k arcibiskupství. Koupil pak t. r. Jeníkov, jejž zase r. 1720 prodal. Od r. 1717 byl ženat s Františkou Terezií ovd. T-ovou roz. Račínskou, která držela Řehnice (1718).

Zdroj: Ottův slovník naučný





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás