Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Nacisté zabrali zbývající území českého státu ve středu 15. března 1939 a Hitler den poté vydal na Pražském hradě Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Šlechta považovala za nutné vyjádřit svůj postoj tomuto zločinnému aktu a vydala proto svou třetí deklaraci, kterou pod názvem "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939" signovalo 85 šlechticů z celkem 33 rodů české zemské šlechty.“ Zobrazit celý citát »Třetí šlechtická deklarace – září 1939
Navigace:
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a PoděbradSternberg, František Filip *1708 † 1786
14. 2. 2024 | Jan Drocár | Osobnosti
| OTEC František Damián hrabě Sternberg *26.7.1667 Vídeň † 15.5.1723 Častolovice |
MATKA Marie Josefa hraběnka z Trauttmansdorffu *29.8.1681 Praha † 30.11.1742 Praha |
František Filip hrabě Sternberg*21.8.1708 Praha † 9.1.1786 Vídeň, St. Stephan |
|
| František Filip pocházel z jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů Sternbergů. C.k.komoří, tajný rada; nejvyšší hofmistr Marie Terezie, 1735 člen švábského kolegia říšských hrabat, 1745-1748 vyslanec na říšském sněmu v Řezně, 1748 v Drážďanech, 1763 rytíř řádu Zlatého rouna. Statky: po otci dědil majorát Častolovice-Zásmuky. | |
|
oo 18.4.1731 Vídeň. St. Stephan |
|
|
MANŽELKA Maria Leopoldina Theresia hraběnka von Starhemberg |
|
| OTEC MANŽELKY Konrad Sigismund Quintus Antonhrabě Starhemberg *kř. 25.5.1689 Vídeň † 28.9.1727 Matzen |
MATKA MANŽELKY M. Leopoldina Elisabeth Renata Ernestina zu Löwenstein-Wertheim-Rochefort *26.5.1689 Praha † 24.8.1763 Vídeň |
|
POTOMCI |
|
|
František Filip Kristián hrabě Sternberg Marie Leopoldina hraběnka ze Sternberga Marie Josefina hraběnka ze Sternberga Gundakar Tomáš hrabě Sternberg Marie Žofie hraběnka ze Sternberga Marie Karolina hraběnka ze Sternberga |
*o5.o3.1732 † 14.o5.1811 *24.o6.1735 † 16.01.1803 *13. 01.1737 † 17.o9.1802 *11.06.1738 † 1o.o4.1797 *23.01.1741 † 11.09.1771 |
♣♣♣
WIKIPEDIE
František Filip hrabě ze Šternberka (21. srpna 1708, Praha – 9. ledna 1786, Vídeň) byl český šlechtic, diplomat a dvořan z rodu Šternberků. Od mládí působil v diplomacii a byl dlouholetým vyslancem v u říšského sněmu a ve Varšavě. Poté získal Řád zlatého rouna (1763) a byl nejvyšším hofmistrem
císařovny Marie Terezie (1765–1780). V Čechách vlastnil panství Častolovice a Zásmuky.
Majetkové poměry a kariéra
Narodil se v rodovém pražském paláci jako syn hraběte Františka Damiána ze Šternberka (1667–1723) a jeho manželky Marie Josefy z Trauttmansdorffu (1681–1742). Měl dva starší bratry, Adolfa Vratislava a Václava Josefa, kteří zemřeli v dětství. Po otcově úmrtí se stal dědicem fideikomisu Častolovice-Zásmuky, panství Cerhenice a rodového paláce na Malé Straně. V době jeho nezletilosti přikoupili poručníci statek Chocenice se dvěma vesnicemi, které pak František Filip připojil k Cerhenicím. Na častolovickém panství zřídil v okolí Třebechovic oboru o rozloze přes 2 000 hektarů, kterou nechal oplotit a zřídil zde lovecký zámeček Filipsruhe. V roce 1758 prodal státu panství Cerhenice-Chocenice, protože Marie Terezie měla zájem o pozemky v okolí vítězné bitvy u Kolína pro zřízení panství Ústavu šlechtičen. V roce 1775 se častolovické panství stalo jedním z center nevolnického povstání, došlo i k obležení zámku v Častolovicích, Františka Filipa se to ale nijak nedotklo, protože v té době jako vysoký dvořan pobýval ve Vídni.
V letech 1745–1748 byl vyslancem Českého království u říšského sněmu v Řezně, poté v letech 1749–1763 zastával post rakouského vyslance u polského královského a saského kurfiřtského dvora. Funkci opustil po smrti polského krále Augusta III. a za své služby získal v roce 1763 rakouský Řád zlatého rouna. V letech 1765–1780 byl nejvyšším hofmistrem Marie Terezie. Zemřel ve Vídni a pohřben je ve františkánském klášteře v Zásmukách.
Rodina
Oženil se v katedrále sv. Štěpána ve Vídni v roce 1731 s hraběnkou Marií Leopoldinou ze Starhembergu
(1712–1800), dcerou bývalého císařského vyslance v Londýně Konráda Zikmunda ze Starhembergu (1689–1727).
Potomci
1. František Kristián (1732–1811), c. k. tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna
2. Marie Leopoldina (1733–1809), manžel 1750 František Josef kníže z Lichtenštejna (1726–1781), diplomat, c. k. tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna
3. Marie Josefina (1735–1803), manžel 1753 Karel Egon I. kníže z Fürstenbergu (1729–1787), nejvyšší purkrabí, rytíř Řádu zlatého rouna
4. Gundakar Tomáš (1737–1802), říšský dvorní rada 1762–1792
5. Sophie (1738–1803), manžel 1759 Jan Vincenc hrabě z Valdštejna-Vartemberka (1731–1797)
6. Marie Karolína (1741–1771), manžel 1764 Jan Nepomuk hrabě Lützow (1742–1822), c. k. generálmajor, velitel v Salcburku
♣♣♣
