Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Šlechtictví můžeme mít v sobě jako něco osobního, co v sobě nosíme a nějakým způsobem prezentujeme".“ Zobrazit celý citát »

Dlauhoweský Václav *1946



Serényi, Otto Jan *1855 † 1927

25. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
Gabriel hrabě
Serényi de Kis-Serény

*9.11.1817 Lomnice † 26.4.1868 Luhačovice
MATKA
Henriette baronka
Hentschel von Gutschdorf
*25.12.1822 Brno † 9.8.1893 Luhačovice

Otto Jan hrabě Serényi

*23.9.1855 Luhačovice † 27.12.1927 Brno

Šlechtic pocházející z původem uherského rodu Serényi de Kis Sereny, usazeného v Čechách a na Moravě  Otto Jan – JUDr., c. k. komoří, moravský zemský hejtman, konzervativní politi, předseda strany konzervativního velkostatku. Statky: Luhačovice, Lomnice.  Díky členům rodu rodu Serenyi se do podvědomí široké veřejnosti dostaly lázně Luhačovice, které tento rod vlastnil od roku 1629. Pramenům se říkalo Slanica a lákaly svým bubláním, zvláštní barevnou usazeninou a neobvyklou slanou chutí.  V roce 1905 byl zachycen v kamenném sklepení pramen Ottovka, který je považován za „nejlidovější“ pramen a který byl pojmenován podle Otty (Jana) Serényiho.

1. oo 22.10.1887 Vídeň

MANŽELKA

Josefina hraběnka Berchtoldová
*4.3.1862 Buchlov † 9.9.1888 Luhačovice

OTEC MANŽELKY
Zikmund hrabě Berchtold z Uherčic
*18.4.1863 Vídeň † 21.11.1942 Peresznye
MATKA MANŽELKY
Josefina hraběnka z Trauttmansdorffu
*13.6.1835 místo † 28.3.1894 Vídeň

BEZ POTOMKŮ

2. oo 26.11.1892 Vídeň

MANŽELKA

Leopoldina hraběnka z Harrachu
*4.1.1872 Vídeň † 30.7.1917 Brno

OTEC MANŽELKY
Alfred Karel hrabě Harrach
*9.10.1831 Praha † 5.1.1914 Abbazia
MATKA MANŽELKY
Anna princezna Lobkowiczová
*5.4.1847 Vídeň † 25.11.1934 Aschach

POTOMCI

Alois (Louis) hrabě Serényi

Marianne hraběnka Serényi
Jindřiška hraběnka Serényi
Rudolf hrabě Serényi

*13.9.1893 Luhačovice † 26.4.1957 Vídeň
*7.11.1894 Lomnice † 1.12.1976 Linz
*12.6.1896 Lomnice † 9.10.1973 Rohrbach
*18.10.1902 Lomnice † 28.4.1954 Wessobrunn

***

Otto Jan Serényi a jeho druhá manželka Leopoldina z Harrachu
Děti Otto Jana a Leopoldiny zleva: Jindřiška. Alois (Luis), Rudolf a Marianne

Wikipedie:

Otto Johann Philipp hrabě Serényi von Kis-Serényi (*21. září 1855 Luhačovice †  17. prosince 1927 Brno) byl rakousko-uherský, respektive moravský šlechtic, velkostatkář a politik, poslední moravský zemský hejtman.

Narodil se v luhačovické větvi rodiny Serényiů, usedlé na Moravě od konce 16. století. Byl synem zemského poslance Gabriela Serényiho a synovcem Aloise Serenyiho, člena zemského sněmu i Panské sněmovny.

Po absolvování gymnázia studoval práva na Videňské univerzitě a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a následně absolvoval zemědělské obory na Zemědělské akademii v Prószkówě v tehdejším pruském Slezsku. V roce 1879 převzal správu rodinného velkostatku Luhačovice a později v roce 1893 po smrti svého strýce i velkostatek Lomnice. Vlastní lázně Luhačovice přenechal roku 1902 skupině etnicky českých podnikatelů-lékařů.

Trvale byl aktivní v politickém životě. Od roku 1885 (uváděno i od roku 1884 byl poslancem Moravského zemského sněmu, kde působil dlouhodobě jako předák Strany konzervativního velkostatku. Od roku 1888 působil rovněž na Říšské radě (celostátní parlament). Do vídeňského parlamentu nastoupil 24. října 1888. Reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách.[5] Stal se členem Českého klubu, střechové české parlamentní frakce, která sdružovala stoupence českého státoprávního programu z řad staročeských i mladočeských liberálů i šlechticů.

Mandát obhájil za velkostatkářskou kurii ve volbách do Říšské rady roku 1891. Po těchto volbách již ale původní Český klub neexistoval, respektive byl nahrazen dominantním mladočeským zastoupením. Serényi se proto jako konzervativní šlechtic připojil k parlamentní frakci Hohenwartův klub, kterou vedl bývalý předlitavský předseda vlády Karl Sigmund von Hohenwarta která sdružovala především německorakouské konzervativce. Když roku 1894 zemřel Egbert Belcredi, nahradil ho Otto Serényi na pozici předsedy Strany konzervativního velkostatku na Moravě (konzervativně-feudální strana). Poté, co Serényi poslanecký mandát získal i ve volbách do Říšské rady roku 1897, se stal členem Klubu českých velkostatkářů. Zvolen byl do vídeňského parlamentu i ve volbách do Říšské rady roku 1901. V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907.

Politicky zůstával vždy konzervativcem, zastáncem zemského vlastenectví se sympatiemi pro český státoprávní program. Etnicky nebyl vyhraněn, ovládal stejně dobře češtinu i němčinu. V období let 1906–1918 zastával úřad moravského zemského hejtmana a byl tak poslední osobou v této funkci. V letech 1912–1918 byl také členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).

Byl aktivní v četných veřejných spolcích. Zastával post předsedy Moravsko-slezského lesnického spolku a sdružení lesnických škol. Zastával funkce v Červeném kříži i spolku pro boj tuberkulózou.

 


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás