Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Schwarzenberg, Karel II., *1802 † 1858
10. 12. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti
OTEC 1. orlický kníže Karel I. Schwarzenberg *15.4.1771 Vídeň † 15.10.1820 Lipsko |
MATKA Maria Anna hraběnku z Hohenfeldu *20.4.1768 Linz † 2.4.1848 Vídeň |
3. orlický kníže Karel II. Schwarzenberg
*21.1.1802 Vídeň † 25.6.1858 Vídeň ‡ Třeboň a poté Orlík |
|
Karel I. Filip Jan Nepomucký Josef František de Paula Anastasius pocházel z vlivného knížecího rodu Schwarzenbergů. 3. panující kníže orlického majorátu (1830), 1821 vstoupil do císařské armády – kadet v pěším pluku Colloredo-Mansfeld , 1834 plukovník a velitel pěšího pluku č. 4 (Hoch. u. Deutschmeister), 1840 generálmajor a brigádní generál v Brně, 1842 přeložen do Prahy, 1847 majitel pěšího pluku Hessen-Homburg, 1848 polní podmaršálek – bojoval v Itálii – raněn v bitvě u S. Lucia, 1849 tajný rada a guvernér v Miláně, 1850 velitel v Budapešti, 1851 vojenský a civilní guvernér v Sedmihradsku – snažil se o hospodářský a kulturní pokrok, 1852 rytíř řádu Zlatého rouna, pravděpodobně z důvodu chronického jaterního onemocnění nepil alkoholické nápoje, c. 1858 akutní fáze onemocnění – odebral se na léčení do Karlových Varů, tři dny před smrtí jej ve Vídni navštívil císař František Josef I. Statky: 1830 mu bratr Bedřich postoupil orlický majorát. | |
oo 26.7.1823 Libochovice |
|
MANŽELKA Josefina Marie hraběnka Wratislavová z Mitrowicz |
|
OTEC MANŽELKY Josef Antonín hrabě Wratislav z Mitrovic *2.9.1764 Prčice † 17.2.1830 Praha |
MATKA MANŽELKY Marie Gabriela hraběnka des Fours *14.2.1771 Praha † 20.3.1840 Praha |
POTOMCI |
|
4. orlický kníže Karel III. Schwarzenberg Gabriela princezna ze Schwarzenberga Anna Marie princezna ze Schwarzenberga |
*05.07.1824 Praha † 29.o3.1904 Praha *28.12.1825 místo † 26.11.1843 místo *2o.o2.183o Praha † 11.o2.1849 Praha |
♣♣♣
WIKIPEDIA
Karel II. Filip kníže ze Schwarzenbergu (německy Karl II. Borromäus Philipp Fürst zu Schwarzenberg) (21.ledna 1802 Vídeň – 25. června 1858 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, generál a politik. Po rezignaci staršího bratra Bedřicha převzal knížecí titul mladší rodové větve Schwarzenbergů s majetkem v jižních Čechách (Orlík nad Vltavou). Od mládí sloužil v rakouské armádě, nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra, zastával funkce místodržitele v Lombardii (1849-1851) a Sedmihradsku (1851-1858).
Život
Pocházel z knížecího rodu Schwarzenbergů, náležel k orlické sekundogenituře. Narodil se ve Vídni jako druhorozený syn slavného vojevůdce napoleonských válek polního maršála knížete Karla Schwarzenberga (1771-1820) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky z Hohenfeldu (1767-1848). V rodinné tradici sloužil od mládí v rakouské armádě, do které vstoupil v roce 1821 jako kadet u pěšího pluku Colloredo a již v roce 1823 byl hodnosti kapitána (Hauptmann) u 11. pěšího pluku. V roce 1831 byl povýšen na majora ve 42. pěším pluku. V roce 1834 byl povýšen do hodnosti plukovníka a velel 4. pěšímu pluku. V roce 1840 byl povýšen do hodnosti generálmajora a od roku 1842 velel brigádě v Praze. Zde se také zúčastnil veřejného života, mimo jiné byl účastníkem zasedání Českého zemského sněmu. Od roku 1843 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Zavedl chov ovcí Merinos. V roce 1847 byl jmenován c. k. tajným radou.
V únoru 1848 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a v v revolučním roce 1848 stál v čele divize pod velením polního maršála Radeckého. Po válce se stal vojenským a civilním guvernérem
Lombardie (1849-1851). V roce 1851 byl jako vrchní velitel a guvernér přeložen do Sedmihradska, kde byl ve zcela neznámém prostředí konfrontován se složitou situací v otázce mnohonárodnostního složení obyvatelstva a jeho příslusnoští k různým náboženstvím. Do funkce sedmihradského místodržitele byl vybrán s ohledem na svou příslušnost k nejvyšší šlechtě, vzdělání a předchozí zkušenosti z Lombardie. Podařilo se mu eliminovat napětí mezi Sedmihradským knížectvím a Uherským královstvím. V roce 1852 získal Řád zlatého rouna a v roce 1854 byl povýšen do hodnosti c. k. polního zbrojmistra.
Zemřel ve Vídni, původně byl pohřben v Třeboni, v roce 1864 byly jeho ostatky převezeny do nově vysvěcené rodové hrobky na Orlíku.
Vyznamenání
Řád zlatého rouna
Řád sv. Anny
Řád sv. Stanislava
Rodinné a majetkové poměry
Po rezignaci staršího bratra Bedřicha se stal hlavou mladší linie Schwarzenbergů, nositelem knížecího titulu a majitelem panství Orlík nad Vltavou s hradem Zvíkov, Sedlec u Kutné Hory, dále vlastnil
Murau ve Štýrsku. Na zámku Orlík zahájil novogotickou přestavbu dokončenou až po jeho smrti (1849-1860, architekt Bernhard Grueber).
K významnému rozšíření rodového majetku v jižních Čechách přispěl svým sňatkem. Dne 26. července 1823 se v Praze oženil s Josefinou Marií Vratislavovou z Mitrovic (16.4.1802 Praha – 17.4.1881 Praha). Byla dcerou dlouholetého zemského maršálka Českého království Josefa Antonína Vratislava z Mitrovic. Po otci byla dědičkou panství Čimelice, Osov a Tochovice, byla také c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z tohoto sňatku vzešel syn a dvě dcery.
1. Karel III. Josef Adolf (5.7.1824 Praha – 29.3.1904 Praha), 4. kníže ze Schwarzenbergu ∞ (5.3.1853 Praha) Vilemína z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (30.12.1833 Praha – 18.12.1910 Praha)
2. Gabriela (23.12.1825 Praha – 26.11.1843 Orlík, pohřbena v Čimelicíh a od roku 1864 v Orlíku), zahynula tragicky
3. Anna Maria (20.2.1830 Praha – 11.2.1849 Praha, pohřbena v Mnichově Hradišti) ∞ (14.5.1848 Praha) Arnošt Antonín z Waldstein-Wartenbergu (10.10.1821 Praha – 1.8.1904 Praha)
Vysokých hodností v rakouské armádě dosáhli jeho bratři Bedřich (1800-1870) a Edmund (1803-1873). Vlivné příbuzenské vazby získal také svým sňatkem s Josefínou Vratislavovou, jeho švagry byli kníže Josef z Ditrichštejna (1798–1858) a generál Ferenc Gyulai (1798-1868).
♣♣♣