Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Šlechtické rody – abecedně



Rohan, Ludvík Viktor *1799 † 1846

8. 10. 2022 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
Jindřich Ludvík de Rohan-Guémenée
*31.8.1745 Paříž-24.4.1809 Praha
MATKA
Victoire-Armande de Rohan-Soubise
*28.12.1743 Paříž-20.9.1807 Paříž

Ludvík Viktor kníže Rohan-Guémenée

*20.7.1766 Paříž, Versailles †10.12. 1846 Sychrov

Louis Victor Meriadec de Rohan-Guémené byl francouzský šlechtic z rodiny Rohanů a voják. Narodil ve Versailles jako druhorozený syn a proto byl původně připravován na duchovní dráhu. Děd z matčiny strany maršál Soubise ale splnil jeho přání a dopomohl mu v roce 1779 k námořnictvu a Ludvík Viktor se tak stal vojákem. Studoval v Toulon, poté sloužil v Africe a Indii, v době vypuknutí Velké francouzské revoluce byl kapitánem 1. třídy.

oo 1809 Praha

MANŽELKA

Berthe princezna von Rohan
*4.5.1782 místo † 22.2.1841 místo ‡ Loukov

Byla současně manželovou neteří (dcerou staršího bratra Karla Alana). Do manželství se narodila v roce 1818 mrtvá holčička. Tuto ztrátu Berthe nesla velmi těžce.

OTEC MANŽELKY
Karel Alain Gabriel
de Rohan-Guémenée

*18.1.1764 Versailles
† 24.4.1836 Sychrov/Paříž
MATKA MANŽELKY
Louise Aglaé
de Conflans d´Armentieres 

*12.11.1763 Paříž
† 6.5.1819 Sychrov

POTOMCI

bez potomků

bez potomků

♣♣♣

Plným jménem Ludvík Viktor Meriadec /Louis Victor Meriadec, titulovaný hrabě ze Saint-Pol a později princ z Rohanu (*1766 † 1846) byl mladším bratrem Karla Alaina Gabriela (*1764 † 24.4.1836) a starším bratrem  Juliuse Armanda Ludvíka (*1768 † 13.1.1836). Během francouzské revoluce vstoupil do armády emigrantů financované Velkou Británií (jako plukovník u pluku stavěného jeho starším bratrem Karlem Alainem) a poté v roce 1794 vstoupil v hodnosti plukovníka do služeb habsburské monarchie a v roce 1801 byl povýšen do hodnosti  generálmajora. Po přestoupení do rakouských služeb bojoval v severní Itálii, kde se v roce 1805 vyznamenal obsazením Castelfranco Veneto, za což získal rytířský kříž řádu Marie Terezie.

Spolu s otcem a bratry získal Ludvík Victor inkolát pro Rakousko v roce 1808, kdy také získal indigenát pro Uhersko (měl statek Rittberg v Banátu, dnešní Tormac v Rumunsku). V roce 1808 byl jmenován knížetem Rakouského císařství a majitelem 21. pěšího pluku. Na polního maršála-poručíka byl povýšen 4.5.1809. Během rakouského tažení v roce 1809 sloužil ve sboru prince Rosenberga-Orsiniho a bojoval  u Esslingu a Wagramu, kde byl 6.7.1809 vážně zraněn. Toto zranění ukončilo jeho vojenskou kariéru a Ludvík Viktor o rok později opustil aktivní službu.

V roce 1809 si v Praze vzal za manželku svoji neteř (dceru staršího bratra Karla Alaina) Berthu. Do manželství se narodilo pouze jedno, mrtvé dítě v roce 1818, což Berthe nesla těžce.

Dne 31.3.1810 spoluzakládal v Praze Jednotu pro zvelebení hudby v Čechách, která založila a poté 108 let financovala činnost Pražské  konzervatoře.

Během restaurace království v roce 1814 se vrátil do Francie. Zde koupil v roce 1829 nedaleko Paříže zámek Château de Vigny, který v roce 1822 prodali dědicové jeho dědečka z matčiny strany, maršála de Soubise.

Na konci srpna 1830 se s rodinou zúčastnil pohřbu svého bratrance, posledního prince z Condé. Poté , co se po revoluci v roce 1830 vrátil do Čech, zámek Vigny v roce 1844 prodal.

Když v roce 1836 zemřel jeho starší bratr, stal se Ludvík Viktor hlavou rodu Rohanů, vévodou z Bouillonu , knížetrm z Guéméné a vévodou z Montbazonu. Po jeho smrti v roce 1846 přešly tituly na jeho synovce Kamila Filipa Josefa Rohana, syna jeho sestry Marie-Louise Thérèse.  V letech 1836–1846 byl hlavou rodu a v této době se věnoval zejména Rohanskému paláci v Praze. Rodové tituly a představenství rodu po něm zdědil synovec Kamil Rohan.


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2022  |  O nás