Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Matko českého národa milá, Svatá Ludmilo. Oroduj za nás. První křesťanská kněžno, Svatým Metodějem pokřtěná, Vévody Bořivoje manželko bohabojná, Kněžno bedlivá duchovního i tělesného blaha svých poddaných. Svatá Ludmilo, ochraňuj naši vlast ode všech nesvárů a nemoci. Oroduj za nás.“ Zobrazit celý citát »Svatá Ludmila pro svou vlast
Navigace:
Zámek Loučeň, který je spojen s českou větví rodu Thurn-Taxisů v Čechách
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
| OTEC Bořivoj I. Přemyslovec *c. 852/853 místo † 888/890 místo |
MATKA sv. Ludmila *c. 860 c. Mělník † 15.9.921 Tetín |
2. český knížeSpytihněv I. Přemyslovec*c. 875 místo † 915 místo ‡ Pražský hrad, P. Marie |
|
| Spytihněv I. byl 2. český kníže, vládnoucí od roku c.888/894 – 915, do své smrti. Byl synem knížete Bořivoje I. a kněžny Ludmily, starším bratrem svého nástupce Vratislava I. V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý a Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup mladého Přemyslovce na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem panovníka Velké Moravy někdy v roce 894. Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy. | |
|
oo datum místo |
|
|
MANŽELKA jméno příjmení (neznámá) *datum místo † datum místo ‡ Pražský hrad, P. Marie |
|
| OTEC MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
|
POTOMCI |
|
|
– |
– |
 |
| Spytihněv I., freska ve Znojemské rotundě. |
♣♣♣
Za vlády Spytihněva I. byla celá plošina ostrohu nad řekou Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.
Spytihněvovou manželkou byla zřejmě žena pohřbená několik let po jeho smrti do jeho hrobky na Pražském hradě pod podlahou kostela Panny Marie a jejíž náušnice pocházejí nejvýš z prvních desetiletí 10. století. O jejich případných potomcích není nic známo.Spytihněv je pravděpodobně také zakladatelem skupiny hradišť, která stála na hranicích původní přemyslovské domény (tzv. knížecího rodového patrimonia).
Jedná se o hradiště Tetín, Libušín, Budeč, Mělník, Stará Boleslav a Lštění.
Pro tato hradiště je společná vzdálenost od centra – Pražského hradu (26–34 km), podobný způsob výběru místa a výstavby, i způsob, jakým jsou zmiňována v písemných pramenech (vždy druhořadé vůči Pražskému hradu). Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek.
Vlevo kníže Spytihněv I. na obrázku z Kroniky Václava Hájka
z Libočan.
Převzato z Wikipedie