Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....“ Zobrazit celý citát »

Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice



Přemyslovec, Spytihněv I. *c. 875 † 915

25. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
Bořivoj I. Přemyslovec
*c. 852/853 místo  † 888/890 místo
MATKA
sv. Ludmila
*c. 860 c. Mělník † 15.9.921 Tetín

2. český kníže

Spytihněv I. Přemyslovec

*c. 875 místo † 915 místo ‡ Pražský hrad, P. Marie

Spytihněv I. byl 2. český kníže, vládnoucí od roku c.888/894 – 915, do své smrti. Byl synem knížete Bořivoje I. a kněžny Ludmily, starším bratrem svého nástupce Vratislava I. V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý a Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup mladého Přemyslovce na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem panovníka Velké Moravy někdy v roce 894.  Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy.

oo datum místo

MANŽELKA

jméno příjmení (neznámá)

*datum místo † datum místo ‡ Pražský hrad, P. Marie

OTEC MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo

POTOMCI

Spytihněv I., freska ve Znojemské rotundě.

♣♣♣

Za vlády Spytihněva I. byla celá plošina ostrohu nad řekou Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.

Spytihněvovou manželkou byla zřejmě žena pohřbená několik let po jeho smrti do jeho hrobky na Pražském hradě pod podlahou kostela Panny Marie a jejíž náušnice pocházejí nejvýš z prvních desetiletí 10. století. O jejich případných potomcích není nic známo.Spytihněv je pravděpodobně také zakladatelem skupiny hradišť, která stála na hranicích původní přemyslovské domény (tzv. knížecího rodového patrimonia).

Jedná se o hradiště TetínLibušínBudeč, MělníkStará Boleslav a Lštění.

Pro tato hradiště je společná vzdálenost od centra – Pražského hradu (26–34 km), podobný způsob výběru místa a výstavby, i způsob, jakým jsou zmiňována v písemných pramenech (vždy druhořadé vůči Pražskému hradu). Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek.

Vlevo kníže Spytihněv I. na obrázku z Kroniky Václava Hájka
z Libočan.

Převzato z Wikipedie





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás