Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Nikoliv rozvážně kupředu, nýbrž rozhodně dozadu, neboť před námi je propast"....Císař pozbude svého postavení a jeho nástupce liberální buržoazii smete proletariát a ten se střetne s rolníky a toto střetnutí bude "nejkrvavější, neboť patří k povaze vlastníka půdy, najmě toho, jenž ji sám vzdělává, že je v ní takřka zakořeněn a že se nejtíže vzdá myšlenky vlastnictví a dědičnosti, což je přec konečným záměrem komunismu...za všeobecného zmatku pak nastane potřeba diktátora...."“ Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Bedřich (*1799 † 1870)



Piette-Rivage, Eduard Maria Prosper *1846 † 1928, podnikatel a mecenáš

6. 10. 2009 | Antonín Tichý | Osobnosti


Eduard Maria Prosper Piette von Rivage
(30. 11. 1846 Beckingen-1. 3. 1928 Maršov I.)
2. oo 25.6.1892 Radmer
Rosa Karolina Marie Amalie Fiedler
(18.2.1862 Přerov-2.2.1942 Svoboda nad Úpou)
rodiče: Hugo Fiedler a Amalia Josefa Rausch

Eduard Maria Prosper Piette – Rivage
od 25. 11. 1906 čestný občan města Svoboda nad Úpou
C. k. komerční rada, majitel papírny ve Svobodě nad Úpou – Maršově I.  pojal své 60. narozeniny spolu se 40. výročím aktivní podnikatelské činnosti a zároveň 40. jubileem trvání místní papírny firmy Piette vskutku velkoryse, věrný své pověsti „krkonošského Roberta Owena”.
Mezi dělnictvo svých podniků ve Svobodě a v Maršově I. rozdělil téměř 7 000 rakouských korun. Každý zaměstnanec, pracující u firmy od jejího vzniku, dostal mimo to věrnostní příplatek 500K. Další 4 000K rozdělil místním spolkům a korporacím. Neopomněl štědře obdarovat ani obecní chudé. Továrnu na jemné papíry, z nichž cigaretový měl vynikající renomé po celém světě, převzal po otci Prosperovi, potomku starého papírenského rodu z Viel Salmu v Lucembursku.
Široká škála aktivit vzdělaného podnikatele, humanisty a mecenáše Prospera Piette – Rivage několikanásobně překračuje rozsah tohoto článku. Byl téměř u všeho, co se ve společnosti událo. Jako podporovatel spolkového života v Krkonoších se stal čestným členem desítek vojenských, hasičských, humanitních, kulturních a průmyslových spolků a organizací. Stál u zrodu Krkonošského spolku i Krkonošského muzea ve Vrchlabí, kterému věnoval mnoho cenných exponátů ze svého majetku.
V roce 1879 zřídil jako první v Rakousku – Uhersku školku a jesle pro děti svých zaměstnanců a v roce 1880 otevřel soukromou obecnou školu v jím financované nově postavené budově. Jeho stylová neorenesanční vila z roku 1882 je dnes zajímavou architektonickou památkou s nadějí, že ji nepostihne osud podobné stavby jeho bratra Julia v Plzni, která byla barbarsky zbořena v roce 2008. Vtiskl tvář rodícímu se urbanistickému centru Dolního Maršova, nesoucímu dnes jméno Piettovo náměstí. Jako investor započal s realizací nedokončeného projektu prodloužení železniční trati ze Svobody nad Úpou do Horního Maršova již před I. světovou válkou. Zaštítil stavbu kostela sv. Josefa v Maršově I. v jehož sousedství na romantickém terasovém lesním hřbitůvku spočinula v bouřlivém roce 1945 díky dobrým lidem i urna s jeho popelem, uložená původně v parku u jmenované rodinné vily.

Císař František Josef I. Prospera Pietta již před koncem 19. století 30. 11. 1898 za nezpochybnitelné zásluhy spolu s udělením zlatého záslužného kříže povýšil, stejně jako jeho bratry Julia a Ludwiga, do šlechtického stavu s přídomkem von Rivage.
Čestné občanství  mu k padesátinám udělilo 22. 11. 1896 také město Radmer ve Štýrsku, kde se 25. 6. 1892 podruhé oženil a ještě dříve 18. 10. 1881 za zásluhy o vybudování školy obec Maršov I. V Maršově I. a II. byl jmenován i čestným stavebním radou.

(převzato z časopisu Krkonoše – Jizerské hory 2009/9)
Freiheit – webové stránky autora

Znak Piette von Rivage:  Jaroslav Tovačovský


Související klíčová slova

Antonín Tichý, 6. 10. 2009

e-mail: tentonda@volny.cz

Všechny články autora




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás