Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »

Český šlechtický kříž

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou

Komunismus je jenom jiné slovo pro krádež

28. 12. 2008 | Redakce | Citáty a dokumenty

“Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě”.
“A skutečně to bylo sto let“,
dodal Arnošt hrabě Waldstein, který citoval z dopisu svého “praprastrýce”. Neupřesnil sice o kterého strýce se jedná, ale jisté je, že dopis z roku 1848 byl určen prastrýcovým bývalým poddaným.
Arnošt hrabě Waldstein dopis přečetl v televizním dokumentu Letopočty na osm, který vysílala v premiéře Česká televize 28.12.2008, v kapitole věnované právě roku 1848.

Není nijak potvrzeno, že zmiňovaný dopis napsal Jiří Antonín Waldstein. Jen jsem vycházel ze slov současné hlavy waldsteinského rodu Arnošta Waldsteina, který hovoří o svým “praprastýci” (on sám ale autora dopisu nezná, ví jen, že to nebyl nikdo z jeho přímých předků, tj. majitelů Mnichova Hradiště). Přes toto konstantování jen pro úplnost uvádím, že Mnichovo Hradiště vlastnil před rokem 1848 Arnošt Filip Waldstein (*1764 † 1832), který držel kromě Mnichova Hradiště v letech 1823-1832 i Třebíč. Přímo v roce 1848 byl majitelem obou statků jeho syn Kristián Vincenc Waldstein (*1794 † 1858). Po jeho smrti v roce 1858, byl majitelem Třebíče Josef Arnošt Waldstein (*1824 † 1903) a majorátu Mnichovo Hradiště, Bělá, Šťáhlavy jeho starší bratr Arnošt František Waldstein (*1821†1904), pradědeček Arnošta Waldsteina (*1925 † 2019).
Druhý waldsteinský majorát Duchcov vlastnil do 13.3.1848, kdy zemřel, Antonín Jiří Waldstein (*1793 † 1848) a poté v titulku uváděný Jiří Antonín Waldstein (*1818
†1854). Jeho synové Ladislav Waldstein (*1850 † 1877) a Jiří Vilém Waldstein (*1853 †1890) se narodili již po roce 1848 a Ladislavovým synem Jiřím Janem Waldsteinem (1875-1901) duchcovská větev rodu vymřela.
V úvahu – jako autor dopisu, z kterého pochází uváděný citát – podle mého soudu přichází tedy již zmiňovaný Jiří Antonín Waldstein, který zemřel 6.7.1854. Pokud všechno není úplně jinak.