Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Nacisté zabrali zbývající území českého státu ve středu 15. března 1939 a Hitler den poté vydal na Pražském hradě Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Šlechta považovala za nutné vyjádřit svůj postoj tomuto zločinnému aktu a vydala proto svou třetí deklaraci, kterou pod názvem "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939" signovalo 85 šlechticů z celkem 33 rodů české zemské šlechty.“ Zobrazit celý citát »

Třetí šlechtická deklarace – září 1939



Pachta z Rájova, Jan Jáchym *1676 † 1742

12. 9. 2022 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
Daniel Norbert rytíř Pachta z Rájova
*c. 1611 místo † 3.2.1682 Praha
MATKA
Mechthilda von Heister
*datum místo † 27.2.1684 Praha

Jan Jáchym hrabě Pachta z Rájova

 

*26.6.1676 místo † 26.12.1742 Einsiedle

Jan Jáchym hrabě Pachta z Rájova pocházel z rodu Pachtů z Rájova (též Pachtů von Rayhofen) původně měšťanské rodiny, která v roce 1628 získala z rukou císaře Ferdinanda II. erb a
šlechtický přídomek. 25.8.1701 panský stav království Českého. V letech 1676-26.10.1742 svobodný pán (baron), 19.10.1721 povýšen do hraběcího stavu. Okresní hejtman Boleslavského okresu, roku 1716 zakoupil zámek Nový Falkenburk u Jablonného v Podještědí v severních Čechách. Ve druhém čtvrtině 18. stol. nechal postavit Lovecký zámeček. V roce 1742 byl za francouzské okupace Prahy zajat a když ho Francouzi odváželi z Prahy, po cestě zemřel.

oo 23.4.1709 Praha

MANŽELKA

Antonie Josefa (Eusebia) Scheidler von Scheidlen
*20.1.1694 Praha † 29.4.1776 Praha

OTEC MANŽELKY
Ferdinand Christoph Scheidler
rytíř von Scheidlen

*datum místo † 1696 místo
MATKA MANŽELKY
Maria Terezie Losy z Losinthalu
*20.1.1659 místo † 1695 místo

POTOMCI

František Josef hrabě Pachta z Rájova
Arnošt Karel (Anton) hrabě Pachta z Rájova
Hubert Karel hrabě Pachta z Rájova
Jan Josef Filip hrabě Pachta z Rájova

*12.o8.1710 † 28.11.1799 pokračovatel rodu
*oo.12.1718 † o7.o2.1803
*oo.oo.1720 † oo.oo.1760
*oo.oo.1723 † oo.oo.oooo

♣♣♣

Jan Jáchym Pachta (asi 1676–1742) byl pátým synem zemského úředníka Daniela Pachty, povýšeného v roce 1654 do vladyckého stavu. Hraběcí titul získala rodina až roku 1721. O ambicích a kulturních zájmech mladého aristokrata svědčí skutečnost, že si v průběhu grand tour, tradiční cesty do Itálie za vzděláním a zkušenostmi, nechal zhotovit svou okázalou „kavalírskou“ podobiznu u mondénního římského malíře, který se však tehdy teprve začínal prosazovat jako portrétista společenské smetánky. Trevisani zachytil mladíka ve stylizované póze charakteristické pro daný žánr. Jan Jáchym Pachta je elegantně oblečen, hlavu mu kryje bohatá alonžová paruka a jeho společenský status zvýrazňují vedle prsního krunýře také meč zavěšený u pasu a hůlka nenuceně opřená o nádherně vyřezávaný stolek. Bohatý kolorit, expresivní přednes a tvarová dynamika, patrná zvláště v podání velkolepě řasených draperií, upomínají na umělcovo benátské stylové východisko. V pozdějších Trevisaniho portrétech se naopak výrazněji uplatnil umírněný „římský“ klasicismus akademického ražení. Právě tyto obrazy, následující vzor uznávaného Carla Maratty, získaly Francescovi Trevisanimu setrvalou oblibu mezi objednavateli v Záalpí. Aristokratičtí milovníci umění v barokních Čechách jej zahrnovali zakázkami po následující čtyři desetiletí. Na rubu původního plátna je nápis: Joann: Joachimus Comes Pachta Romae Ann. 1696 aetatis suae 20: Famosus Trevisano fec. („Jan Jáchym hrabě Pachta v Římě roku 1696 ve věku 20: vytvořil slavný Trevisano“). (editor Lenka Stolárová a Vít Vlnas).

Podobizna Jana Jáchyma Pachty z Rájova, autor: Francesco Trevisani (*1656 Capodistra † 1746 Řím). Místo uložení:Barokní umění ze sbírek Národní galerie v Praze. Editoři Lenka Stolárová a Vít Vlnas.

♣♣♣


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás