Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě." “ Zobrazit celý citát »

Komunismus je jenom jiné slovo pro krádež






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.


OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ

česky


česky

deutsch


deutsch



Pachta z Rájova, František Josef *1710 † 1799

30. 12. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti

 

OTEC
Jan Jáchym hrabě Pachta z Rájova
*24.6.1676 místo † 2.12.1742 Einsiedle
MATKA
Antonie Josefa (Eusebia) ze Scheidlern
*20.1.1694 Praha † 29.4.1776 Praha

František Josef  I. hrabě Pachta z Rájova

*12.8.1710 Praha † 28.11.1799 Praha (89 let)

Soudce, úředník a politik František Josef pocházel z rodu Pachtů z Rájova (též Pachtů von Rayhofen), původně měšťanského rodu z Horšovského Týna, který byl povýšen 1628 do vladyckého stavu s predikátem „z Rájova“, 1654 do rytířského stav starožitných rodů, 1701 do českého panského stavu starožitných rodů a v roce 1721 do českého hraběcího stavu. V roce 1736 appelační rada, 1744 soudce zemský, 1747 místodržící v Čechách, tajný rada, 1766 nejvyšší sudí dvorský, 15.4.1774-1783 Nejvyšší zemský sudí Království Českého, 1755-1774 Nejvyšší mincmistr Českého království, 1757 ředitel přestavby Pražského hradu, 1783-1789 prezident Českého zemského soudu (úřad vznikl přejmenováním z nejvyššího zemského sudího, který zastával právě František Josef Pachta z Rájova), numismatik, člen Vlastenecké hospodářské společnosti (VHS). Statky: po otci dědil Jablonné v Podještědí, Bezno.

oo 12.1.1740 Praha

MANŽELKA

Theresia Karolina hraběnka Trappová zu Pisein, ovdovělá Pöttingová  
*24.3.1710 Innsbruck † 1.9.1786 místo

OTEC MANŽELKY
Ludovin
hrabě Trapp zu Pisein 

*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELKY
Isabella Klara
von Waldburg-Wolfegg-Waldsee

*datum místo † datum místo

POTOMCI

Jáchym Josef hrabě Pachta z Rájova

František Jan hrabě Pachta z Rájova

*22.o3.1746 Praha † o7.11.1826 Praha
*30.o3.1750 Praha † o8.o5.1796 Praha

♣♣♣

WIKIPEDIE

František Josef Pachta z Rájova (12. srpna 1710, Praha – 28. listopadu 1799 tamtéž) byl český šlechtic z hraběcího rodu Pachtů z Rájova. Ve své době, tedy především v období vlády Marie Terezie, zastával řadu významných funkcí (byl místodržícím, nejvyšším mincmistrem a předsedou nejvyššího soudu). Je také známý jako znalec architektury a umění, stavebník a numismatik.

Stejné jméno nesli později i dva z jeho potomků: vnuk František Josef (1776–1861), který měl syna Františka Josefa (1814–1886).

Život

Byl synem Jáchyma Josefa Pachty z Rájova (1676–1742) a Antonie Josefy Scheidlernové (1694–1776), jeho mladšími bratry byli Arnošt Karel (1718–1803), Hubert Karel (asi 1720–1760) a Jan Josef Filip (asi 1723–1822).

V roce 1736 byl František Josef jmenován do rady nad apelacemi. V roce 1740 se oženil s Terezií Karolinou (1710–1786), ovdovělou hraběnkou Pöttingovou, rozenou Trappovou. Za francouzské okupace Prahy v roce 1742 byl jeho otec Jáchym zajat a Francouzi ho odvezli z Prahy, kde po cestě zemřel. František Josef se pak jako jeho dědic v roce 1744 stal majitelem panství Bezno
a Nemyslovice. V roce 1744 byl také jmenován zemským soudcem a pak v roce 1747 královským místodržícím.

V roce 1750 rozšířil svůj majetek o panství Jablonné v Podještědí a Velký Valtinov, která odkoupil od bratra Filipa Josefa. V letech 1755–1774 zastával funkci nejvyššího mincmistra. V roce 1757 byl jmenován ředitelem tereziánské přestavby Pražského hradu. V letech 1766–1774 byl dvorským sudím, v roce 1774 byl jmenován nejvyšším sudím zemským a v roce 1783 prezidentem zemského soudu.

Byl prvním prezidentem Vlastenecko-hospodářské společnosti v Praze.

Jeho syny byli Jáchym Josef (1746–1826) a František Jan (1750–1796).

Jméno Františka Josefa Pachty z Rájova se často objevuje v souvislosti s některými památkami, jejichž výstavbu financoval nebo řídil. Patří k nim: zámek, kostel sv. Petra a Pavla a fara v Bezně,
tzv. Pachtův palác čp. 86 v Praze (na křižovatce ulic Křížovnické a Platnéřské, zbořen roku 1868),
Nová mincovna v Praze (jinak též Palác Pachtů z Rájova, Celetná 36), přestavba zámku Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí, úpravy kostela Narození Panny Marie v Jablonném v Podještědí. Jako architekti se na těchto stavbách podíleli zejména Jan Josef Wirch (1732–1787) a Filip Heger (1734–1804), ale není vyloučena ani autorská spoluúčast samotného stavebníka.

♣♣♣


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2026  |  O nás