Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Sedisvakance



Pachta z Rájova, František Josef *1710 † 1799

30. 12. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
Jan Jáchym hrabě Pachta z Rájova
*24.6.1676 místo † 2.12.1742 Einsiedle
MATKA
Antonie Josefa (Eusebia) ze Scheidlern
*20.1.1694 Praha † 29.4.1776 Praha

František Josef  I. hrabě Pachta z Rájova

*12.8.1710 Praha † 28.11.1799 Praha (89 let)

Soudce, úředník a politik František Josef pocházel z rodu Pachtů z Rájova (též Pachtů von Rayhofen), původně měšťanského rodu z Horšovského Týna, který byl povýšen 1628 do vladyckého stavu s predikátem „z Rájova“, 1654 do rytířského stav starožitných rodů, 1701 do českého panského stavu starožitných rodů a v roce 1721 do českého hraběcího stavu. V roce 1736 appelační rada, 1744 soudce zemský, 1747 místodržící v Čechách, tajný rada, 1766 nejvyšší sudí dvorský, 15.4.1774-1783 Nejvyšší zemský sudí Království Českého, 1755-1774 Nejvyšší mincmistr Českého království, 1757 ředitel přestavby Pražského hradu, 1783-1789 prezident Českého zemského soudu (úřad vznikl přejmenováním z nejvyššího zemského sudího, který zastával právě František Josef Pachta z Rájova), numismatik, člen Vlastenecké hospodářské společnosti (VHS). Statky: po otci dědil Jablonné v Podještědí, Bezno.

oo 12.1.1740 Praha

MANŽELKA

Theresia Karolina hraběnka Trappová zu Pisein, ovdovělá Pöttingová  
*24.3.1710 Innsbruck † 1.9.1786 místo

OTEC MANŽELKY
Ludovin
hrabě Trapp zu Pisein 

*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELKY
Isabella Klara
von Waldburg-Wolfegg-Waldsee

*datum místo † datum místo

POTOMCI

Jáchym Josef František hrabě Pachta z Rájova

František Jan hrabě Pachta z Rájova

*22.o3.1746 Praha † o7.11.1826 Praha
*30.o3.1750 Praha † o8.o5.1796 Praha

♣♣♣

WIKIPEDIE

František Josef Pachta z Rájova (12. srpna 1710, Praha – 28. listopadu 1799 tamtéž) byl český šlechtic z hraběcího rodu Pachtů z Rájova. Ve své době, tedy především v období vlády Marie Terezie, zastával řadu významných funkcí (byl místodržícím, nejvyšším mincmistrem a předsedou nejvyššího soudu). Je také známý jako znalec architektury a umění, stavebník a numismatik.

Stejné jméno nesli později i dva z jeho potomků: vnuk František Josef (1776–1861), který měl syna Františka Josefa (1814–1886).

Život

Byl synem Jáchyma Josefa Pachty z Rájova (1676–1742) a Antonie Josefy Scheidlernové (1694–1776), jeho mladšími bratry byli Arnošt Karel (1718–1803), Hubert Karel (asi 1720–1760) a Jan Josef Filip (asi 1723–1822).

V roce 1736 byl František Josef jmenován do rady nad apelacemi. V roce 1740 se oženil s Terezií Karolinou (1710–1786), ovdovělou hraběnkou Pöttingovou, rozenou Trappovou. Za francouzské okupace Prahy v roce 1742 byl jeho otec Jáchym zajat a Francouzi ho odvezli z Prahy, kde po cestě zemřel. František Josef se pak jako jeho dědic v roce 1744 stal majitelem panství Bezno
a Nemyslovice. V roce 1744 byl také jmenován zemským soudcem a pak v roce 1747 královským místodržícím.

V roce 1750 rozšířil svůj majetek o panství Jablonné v Podještědí a Velký Valtinov, která odkoupil od bratra Filipa Josefa. V letech 1755–1774 zastával funkci nejvyššího mincmistra. V roce 1757 byl jmenován ředitelem tereziánské přestavby Pražského hradu. V letech 1766–1774 byl dvorským sudím, v roce 1774 byl jmenován nejvyšším sudím zemským a v roce 1783 prezidentem zemského soudu.

Byl prvním prezidentem Vlastenecko-hospodářské společnosti v Praze.

Jeho syny byli Jáchym Josef (1746–1826) a František Jan (1750–1796).

Jméno Františka Josefa Pachty z Rájova se často objevuje v souvislosti s některými památkami, jejichž výstavbu financoval nebo řídil. Patří k nim: zámek, kostel sv. Petra a Pavla a fara v Bezně,
tzv. Pachtův palác čp. 86 v Praze (na křižovatce ulic Křížovnické a Platnéřské, zbořen roku 1868),
Nová mincovna v Praze (jinak též Palác Pachtů z Rájova, Celetná 36), přestavba zámku Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí, úpravy kostela Narození Panny Marie v Jablonném v Podještědí. Jako architekti se na těchto stavbách podíleli zejména Jan Josef Wirch (1732–1787) a Filip Heger (1734–1804), ale není vyloučena ani autorská spoluúčast samotného stavebníka.

♣♣♣


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás