*13.5.1906 Řím † 12.4.2003 Lugano

Karel Eduard hrabě Paar

*4.1.1934 Praha † 25.9.2026 Praha

Podle textu Petra Nohela

Karel Eduard hrabě Paar se narodil 4. ledna 1934 v Praze do starého šlechtického rodu Paarů. Dětství prožil v Bechyni, po válce odešel ze zdravotních důvodů do Švýcarska, kam po komunistickém převratu v roce 1948 následně odešla i jeho rodina. Od roku 1954 žil v Rakousku. Právě tam se jeho původně rodinné spojení s Maltézským řádem postupně proměnilo v osobní životní poslání. V letech 1962-1978 působil v maltézské špitální službě, v roce 1978 složil první řeholní sliby a o čtyři roky později sliby věčné. V roce 1989 se stal členem Svrchované rady řádu v Římě. Českým velkopřevorem byl poprvé v letech 1981-1988, kdy velkopřevorství působilo v exilu, a podruhé v letech 2004-2011.

V rozhovoru pro Katolický týdeník v roce 2008 vzpomínal, že jej k řádu přivedla rodinná tradice, skutečný smysl svého působení v něm však nalezl až v praktické pomoci druhým: „Byl jsem nadšený myšlenkou pomáhat druhým.“ Zdůrazňoval přitom, že pomoc potřebným neznamená pouze věnovat peníze, ale také vlastní čas a osobní nasazení. Jeho slova, která tehdy dala rozhovoru název – „Lidé za ta staletí vědí, že je na nás spolehnutí“ – mohou být zároveň připomínkou hodnot, jimž zasvětil podstatnou část svého života.

Jelikož velkopřevorem může být pouze šlechtic, nalezli bychom mezi držiteli tohoto úřadu mnoho příbuzenských vazeb. Já jsem si v přiloženém schématu dovolil vyznačit pouze zástupce těch rodů, kteří se vepsali do rodového erbu Paarů. Ten prošel poměrně složitým heraldickým vývojem, zaujme nás však jeho srdeční štítek, v němž rozpoznáváme erb Švamberků i Rožmberků. Rožmberkové užívali erbu červené růže, který posléze (bez dovolení panovníka!) rozhojnili o zlaté břevno a pole se třemi kosmými červenými pruhy, aby tím naznačili společný původ s italským rodem Ursini (který se však nikdy neprokázal). Po vymření Rožmberků zdědili jejich erb jejich potomci z rou Švamberků, kteří užívali erbu stříbrné labutě na červeném poli. Erb svých rožmberských předků pak umístili do čestnější – heraldicky pravé – poloviny štítu. Po vymření Švamberků zdědily jejich erb jejich potomci z rodu Paarů a dodnes jej používají ve svém srdečním štítku, tedy nejčestnějším možném místě štítu. Přeloženo z řeči heraldiky: dnešními Rožmberky jsou Paarové.

Díky této rodové souvislosti vidíme, že úřad generálního převora zastával již 10xpra-strýc Karla Eduarda – Rudolf Balthasar baron Paar (+1626), ale i jeho ještě vzdálenější strýcové: Jan ze Švamberka (+1516) a Jošt II. (1430-1467) a Jan III. (1484-1532) z Rožmberka.

WIKIPEDIE

Karel Eduard Paar (4. ledna 1934 Praha – 25. září 2026 Praha) byl český  Šlechtic z rodu Paarů
a emeritní velkopřevor Českého velkopřevorství Suverénního řádu Maltézských rytířů.

Život 

Ve věku 12 let odešel ze zdravotních důvodů do Švýcarska a v roce 1947 za ním přijeli bratr se sestrou a matkou jeho otce. Po komunistickém převratu v roce 1948 za nimi přišli také rodiče.

V roce 1954 se Karel Eduard přestěhoval do Rakouska, kde pracoval v oblasti ocelářského průmyslu. Později odešel do firmy, která se zabývala výrobou nářadí pro zemědělství.

Zemřel 25. září 2026 v Praze v Nemocnici Milosrdných sestr sv. Karla Boromejského.

Charitativní činnost

Karel Eduard Paar byl členem Suverénního řádu Maltézských rytířů, do kterého vstoupil z iniciativy svého otce. V letech 1962–1978 působil v maltézské špitální službě. V letech 1981–1988 (funkci převzal po Karlovi VI. ze Schwarzbenbergu) a poté v letech 2004–2011 byl velkopřevorem Českého velkopřevorství, tuto funkci ovšem vykonával z Vídně.