Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Přemyslovské knížecí rodové patrimonium



Nostitz-Rieneck, Jan Hartvík *1610 † 1683

21. 2. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC

Jan Mikuláš Nostitz-Tschochau

*1562 Budyšín † 29. 7. 1619 místo

MATKA

Žofie z Nostitz-Rothenburgu

*15.12.1582 Neundorf † 23.3.1656 Seifersdorf

Jan Hartvík hrabě Nostitz-Rieneck

*1610 Kunzendorf, nyní Małowice/Wińsko, (Dolní Slezsko)  † 27.3.1683 Vídeň

Jan Hartvík/Hertvík (Johann Hartwig) z Nostitz – český šlechtic a politik hornolužického původu, rytíř řádu Zlatého rouna  (rok 1672, č. 483), zakladatel rienecké větve rodu Nostitzů. Byl nejmladším synem Jana Mikuláše z Nostitz z větve Šachov (Tschochau) a jeho druhé manželky Žofie z Nostitz-Rottenburgu.  Byl zakladatelem mocenského a majetkového vzestupu rodu v 17. století. Dne 29.1.1631 povýšen do stavu svobodných pánů (baronů), 6.8.1646 do českého a 9.5.1651 do říšského hraběcího stavu. C. k. komoří, tajný rada, 1652 nejvyšší kancléř. Přijat do kolegia říšských hrabat byl 29.12.1673.

1. oo 1638 místo

MANŽELKA

Marie Kateřina hraběnka Žďárská ze Žďáru 

*asi 1622 či těsně poté † datum místo

OTEC MANŽELKY

Florián Jetřich hrabě Žďarský ze Žďáru

*10.5.1598 místo † 7.5.1653 místo

MATKA MANŽELKY

Alžběta Korona hr. Bořitová z Martinic

*asi 1603 místo † 3.7.1649 Praha

POTOMCI

Žofie hraběnka z Nostitz-Rienecku

Ferdinand hrabě Nostitz-Rieneck

Jaroslav Jindřich hrabě Nostitz-Rieneck

Maximiliana hraběnka z Nostitz-Rienecku

Jan Ota hrabě Nostitz-Rieneck

Barbora Rozálie hraběnka z Nostitz-Rienecku

Karel Antonín hrabě Nostitz-Rieneck

*datum místo † datum místo předčasně v mládí

*datum místo † datum místo předčasně v mládí

*datum místo † datum místo předčasně v mládí

*datum místo † datum místo předčasně v mládí

*datum místo † datum místo předčasně v mládí

*datum místo † datum místo předčasně v mládí

*datum místo † datum místo předčasně v mládí

2. oo 1651 místo

MANŽELKA

Eleonora Marie hraběnka Popelovna z Lobkowicz

*před 1625 místo † 22. 8./10./12.1681 místo

V roce 1680 darovala tzv. malou perlovou monstranci do pokladu pražské Lorety

OTEC MANŽELKY

Vilém mladší Popel z Lobkowicz

*ca 22.7.1575 místo † 1.1.1647 místo

MATKA MANŽELKY

 Kateřina Benigna Popelovna z Lobkowicz

*23.3.1594 místo † 28.12.1653 místo

POTOMCI

Benigna Antonie Josefa hr. z Nostitz-Rieneck

Antonín Jan hrabě Nostitz-Rieneck

Václav Desiderius hrabě Nostitz-Rieneck

*datum místo † datum místo v dětství

*1646/1652 místo † 30.10.1736 místo

*24.5.164/1669 místo † 10.12.1700 Vídeň a Praha

♣♣♣

Jan Hertvík z Nostitz-Rienecku na obraze Karla Škréty (*1610 † 1674) po roce 1672.

WIKIPEDIE:

Starším bratrem Jana Hartvíka byl Ota z Nostitz (*23.5.1608 † 14.11.1664), který založil rodovou větev později užívající přídomek z Nostitz-Rokytnice, tajný rada, hejtman vratislavský, hejtman ve Svídnicku a Javorsku, syn Jana Mikuláše z Nostic a jeho první manželky Heleny ze Schlichtingu.

 

Pečeť nejvyššího kancléře Jana Hartvíka v letech 1652-1583.

Významnou událost v Janově životě představovalo zdědění majetku a panského titulu po jeho zemřelém strýci Otovi roku 1631, český stav svobodných pánů 29. ledna 1631. Aby se dědictví ujal, přestěhoval se do Čech, stal se obyvatelem českého království a brzy se začal účastnit i jeho politického života. V letech 1638 – 1642 byl radou dvorského a komorního soudu, roku 1644 byl jmenován prezidentem rady nad apelacemi. Dne 6.8.1646 byl povýšen do hraběcího stavu Království českého. Dne 9.5.1651 obdržel říšský hraběcí stav. Dne 16.5.1651 pak byl jmenován nejvyšším zemský komorníkem. Dne 5.2.1652 se stal nejvyšším kancléřem, v kterémžto úřadě působil až do své smrti. Kromě toho byl c. k. tajným radou a roku 1672 byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. V roce 1658 byl přítomen zvolení a  korunovaci Leopolda I. na římského císaře.

Majetek a mecenáštví

Jan Hartvík zdědil Falknov (Sokolov), Jindřichovice (Heinrichsgrün), Řehlovice a Měšice.  Spoustu statků pak sám také koupil, a to roku 1651 Grabštein, 1652 Pakoměřice a Líbeznice, 1654 Bašt, 1662 Trmice, 1666 Kraslici, 1667 Žďár, též Žernoseky. Od mohučského arcibiskupa obdržel roku 1673 část říšského hrabství Rieneck, čímž nabyl i práva účastnit se kollegia Franckého kraje, do něhož byl uveden roku 1674. Zděděné pražské domy na Malé Straně pak nechal přestavět v 60. a 70. letech 17. století patrně Francescem Carattim na honosný Nostický palác.

Nostický palác na Malé Straně v Praze

Byl donátorem 13. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Kaple byly stavěny v letech 1674–1690, v horním rohu výklenku bylo jméno stavebníka a jeho erb.

Sběratelské umění

Založil Nostickou obrazárnu, z větší části dodnes dochovanou ve sbírkách Národní galerie v Praze. Soudobou nizozemskou malbu nakupoval ve vídeňské pobočce  Forchhondtova antverpského
obchodu a v českých ateliérech svých současníků, například Karla Škréty nebo Michaela Leopolda Willmanna. Obrazy stejně jako uměleckořemeslné předměty, zejména nádobí (stříbro, glyptika, sklo) shromáždil ve svém zámku ve Falknově.

Rodina

První manželství
Jan Hartvík z Nostic byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil roku 1638 s Kateřinou Marií hraběnkou ze Žďáru (* asi 1622 či těsně poté † počátkem roku 1658,) pohřbenou zřejmě v rodinné hrobce v katedrále sv. Víta v Kladně. Pocházela z vlivné a zámožné katolické rodiny hrabat ze Žďáru. Byla dcerou předního dvořana a českého dvorského maršálka Floriána Jetřicha říšského hraběte ze Žďáru (*1598 † 1653) a po matce Alžběte Koroně Bořitové z Martinic (*asi 1603 † 1649) byla vnučkou proslulého politika Jaroslava Bořity hraběte z Martinic. Tyto rodové okolnosti přispěly v následujících letech (po sňatku) k Janově politickému a společenskému růstu.

Druhé manželství
Po smrti Kateřiny Marie na prahu jara roku 1658 (pozn. 1) se ještě téhož roku na podzim oženil podruhé s Eleonorou Marií říšskou hraběnkou (Popelovou) z Lobkovic, ovdovělou říšskou hraběnkou Hovorovou (v jejím případě nesprávně Berkovou!) z Dubé a Lipé († 22.8.1681, pohřbena u kapucínů v Sokolově). (pozn. 2)

Jan Hartvík měl s první chotí vícero dětí (dle archivních podkladů cca 7, ale možná i 8), ale ty měly údajně zemřít všechny předčasně v dětství či před svou dospělostí. Se svou druhou manželkou měl jistě syna Václava Desideria (* asi 1669, jinde chybně i 1654!, † 1701?). Většinou se (možná nesprávně!) uvádí, že měl s druhou chotí i staršího syna Antonína Jana. U něho však není jisté datum narození. Většinou se udává rok 1656, ale i 1652 atp. Pokud by tomu tak bylo, byl by Antonín Jan ještě synem první Janovy choti – hraběnky ze Žďáru. Vyskytuje se ale i datum narození k roku 1659 (uvádí ho např. erudovaný historik Petr Maťa), které by dosvědčilo, že byl potomkem až druhé Janovy manželky, se kterou se Jan oženil roku 1658. Potomci Jana Hartvíka nesli přídomek “von Nostitz-Rieneck” (počeštěně z Nostic-Rieneck) a žijí dodnes.

Poznámky

1) K roku 1658 je zmíněno bezpečně jak úmrtí, tak je doložena předchozí nemoc Kateřiny Marie. O obojím píše rodinný přítel Nosticů i hrabat ze Žďáru – kardinál Arnošt Vojtěch hrabě z Harrachu. Harrach si vše zapisoval do svých denních zápisků. Viz pozn. 8. Kardinál Harrach též píše o přípravách a dalším Janově svazku s ovdovělou hraběnkou Hovorovou z Dubé a Lipé. (Její první choť byl sice Jindřich Wolf Berka, ale ten získal titul “říš. hraběte Hovory z Dubé a Lipé”, proto by se mělo používat spíše Hovorová z D. a L. Je to přesnější terminus technicus.)
2) Tento svazek k roku 1658 opět přesvědčivě udává kardinál Harrach! Jeho denní zápisky jsou jednoznačným pramenem, nelze tedy operovat se zastaralými a chybnými informacemi, které se dosud objevují i v odborných pracích a jež udávají svazek k dřívějšímu datu a někdy mění i pořadí Janových sňatků!

WIKIPEDIE


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás