Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938
Navigace:
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad ÚpouKarel IV. Lucemburský – základní data a rodokmen
12. 10. 2006 | Jan Drocár | Karel IV.
 |
Nástupcům svým, na dvojím mém trůně, kladu na srdce, aby poznali dvojí život tohoto světa a zvolili si lepší. Karel IV. / Vita Caroli |
VÝBĚR NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH DAT ZE ŽIVOTA
ŘÍMSKÉHO CÍSAŘE A ČESKÉHO KRÁLE
KARLA IV. (I.) LUCEMBURSKÉHO
| 1316 | 14.5. |  Karel IV. se narodil v Praze jako prvorozený syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Možná se tak stalo v domě „U Kamenného zvonu“ na Staroměstském náměstí. Na počátku vlády Lucemburků v Českém království tento objekt využíval přímo král Jan Lucemburský, protože byl Pražský hrad po požáru v roce 1303 neobyvatelný. Posléze zde pobývala častěji pouze královna Eliška Přemyslovna. Rovněž Karel IV. využíval krátce pohostinství domu, než došlo po roce 1333 k renovaci Pražského hradu a Královského paláce. Podle jiných pramenů jsou ale pravděpodobnějším místem narození Karla IV. komnaty měšťanského domu na Starém Městě, snad U Štupartů nedaleko kostela svatého Jakuba. |
| 1316 | 30.5. | křest na jméno Václav |
| 1318 | 22.11. | narození bratra Přemysla Otakara |
| 1319 | únor – listopad | uvězněn na Lokti |
| 1319 | konec roku | internován na Křivoklátě |
| 1320 | 20.4. | úmrtí bratra Přemysla Otakara |
| 1322 | počátek roku | narození bratra Mikuláše (z nemanželského lože) |
| 1322 | 12.2. | narození bratra Jana Jindřicha |
| 1322 | 21.9. | svatba tety Marie s králem Francie Karlem IV. Sličným Kapetovcem |
| 1323 | 27.3. | narození sester-dvojčat Anny a Elišky |
| 1323 | 4.4. | povolán otcem do Paříže |
| 1323 | 15.5. | Svatba s Blankou z Valois a biřmování (přijímá jméno Karel) v Paříži |
| 1330 | jaro | povolán otcem do Lucemburska |
| 1330 | 28.9. | úmrtí matky Elišky Přemyslovny ve Zbraslavském klášteře Klášterní mariánský chrám s kryptou určil Václav II. za královské pohřebiště panující přemyslovské dynastie a sám zde byl jako první v r. 1305 pohřben; po něm pak i dalších 13 členů rodu Přemyslovců a Lucemburků včetně Václava III. a Elišky Přemyslovny, naposledy v r. 1419 tělo Václava IV. |
| 1331 | jaro | povolán otcem do Itálie |
| 1331 | 2.6. | místodržícím na lucemburských panstvích v Itálii |
| 1333 | 24.8. | odjezd z Itálie |
| 1333 | 30.10. | příjezd do Prahy Před svým slavným vstupem do Prahy se Karel IV. nejdříve zastavil na Zbraslavi, kde se ve Zbraslavském klášteře poklonil u hrobu své matky. |
| 1334 | 25.1. | první Karlova listina jako moravského markraběte |
| 1334 | jaro | zahájení obnovy královského paláce na Pražském hradě Po roce 1333, po letech politických zmatků a nezájmu krále Jana Lucemburského o panovnické síd  lo, se rozhodl Karel IV. vybudovat si reprezentativní rezidenci. Starý královský palác na Pražském hradě byl ve značně zchátralém stavu právě až do přestavby Karlem IV. Počátky práce na obnově paláce spadají již do ranných 30. let 14.století, ale teprve se začátkem velkolepé přestavby baziliky sv. Víta v arcibiskupskou katedrálu nabyly na dynamice. Karel IV. chtěl z královského paláce, potažmo celého Pražského hradu, udělat reprezentativní rezidenci, v jejíž podobě by se odráželo politické postavení jejího obyvatele, který byl nejen českým králem, ale od roku 1355 rovněž císařem Svaté říše římské. Projekt byl ovšem kvůli uměleckým a finančním požadavkům panovníka velmi náročný a pokračoval v něm tedy i jeho syn, král Václav IV. |
| 1334 | 12.6. | příjezd Blanky z Valois do Prahy |
| 1334 | prosinec | druhý sňatek otce Jana (s Beatrici z Bourbonu v Paříži) |
| 1335 | 24.5. | narození dcery Markéty |
| 1335 | 30.7. | návrat krále Jana do Prahy – počátek konfliktů otce a syna |
| 1337 | 25.2. | narození nevlastního bratra Václava (Lucemburského) |
| 1339 | 8.1. | Karel IV. založil kolegiátní kapitulu Všech svatých na Pražském hradě |
| 1340 | Spojená pražská města s oběma hrady, zajímající plochu 650 hektarů, předstihl rozlohou tehdy jen Řím a Cařihrad. | |
| 1341 | 11.6. | na zemském sněmu v Praze jmenován následníkem trůnu |
| 1341 | 11.7. | úmrtí sestry Markéty před svatbou s polským králem Kazimírem |
| 1342 | srpen | narození dcery Kateřiny v Praze |
| 1343 | 14.1. | volba Arnošta z Pardubic pražským biskupem |
| 1344 | 30.4. | povýšení pražského biskupství na metropolitní arcibiskupství |
| 1344 | 21.11. |  položení základního kamenek Svatovítské katedrále Karel IV., jeho otec český král Jan Lucemburský, Karlův mladší bratr Jan Jindřich a arcibiskup Arnošt z Pardubic položili do předem vykopané jámy základní kámen Katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Stalo se tak při slavnosti instalace prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Založit tak monumentálně pojaté dílo umožnil velkolepý dar desátku urbury ze všech stříbrných dolů v Čechách, který poskytl pražské kapitule na stavbu 23.10.1341 český král Jan Lucemburský. Pražský arcibiskup poskytl na stavbu peníze ze svých příjmů i dědictví po otci. |
| 1346
1346 |
11.7.
26.8. |
volba Karla římským králem v Rhensu
V bitvě v bitvě u Kreščaku umírá otec Jan Lucemburský a syn Karel se stává 11. českým králem a jako Karel I. vládne až do své smrti v listopadu 1378. |
| 1346 | 26.11. | korunovace na římského krále v Bonnu |
| 1347 | 2.9. | Karlova a Blančina korunovace českými panovníky v Praze K příležitosti korunovace 2. září 1347 na českého krále dal Karel zhotovit svatováclavskou korunu a posléze se podílel i na formulování korunovačního řádu  Karel IV. založil pro řád slovanských benediktinů klášter Na Slovanech (chrám P. Marie a slovanských patronů). Klášter s chrámem založil v souvislosti s plánovaným zahájením výstavby Nového Města pražského o rok později, ale neméně podstatná příčina spočívala v Karlově snaze o obnovení slovanské církevní vzdělanosti v Čechách, jejíž centrem by se stal právě nový klášter. Ten se také za života císaře těšil jeho mimořádné přízni. |
| 1347 | 21.11. | Karel IV. založil jako součást karmelitánského kláštera chrám P. Marie Sněžné, který je nejvyšší kostelní stavbou v Praze. Tento akt souvisel se založením a budováním Nového města pražského o rok později. |
| 1348 | 8.3. | založení Nového Města pražského |
| 1348 | 7.4. | vydání základních státoprávních listin a zakládací listiny pražské univerzity s fakultou svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou. Filozofie, které se v rámci tzv. sedmera svobodných umění vyučovalo na artistické fakultě, byla na univerzitě považována za důležitou součást odborné přípravy i lékařů, právníků a teologů. |
| 1348 | 10.6. | položení základního kamene ke Karlštejna |
| 1348 | 1.8. | úmrtí manželky Blanky z Valois Karel IV. po založení Nového Města pražského v roce 1348 dal přestavět Vyšehrad, který zahrnul do nového opevnění Prahy a jehož význam až do této doby značně poklesl. Vyrostl nový palác v gotickém slohu a také kapitulní chrám sv. Petra a Pavla byl takto přestavěn. Karel IV. se snažil o pozvednutí královského majestátu, reformoval proto korunovační řád, kterému měli napříště podléhat všichni zvolení panovníci Českého království. Vyšehradu v něm připadlo významné místo, neboť z něho vyjížděl zvolený panovník na korunovaci do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Karel IV., se rovněž s velkou pečlivostí věnoval přemyslovské tradici povolání knížete Přemysla kněžnou Libuší od pluhu, což měly dokumentovat lýkové střevíce a mošna uchovávané v paláci Vyšehradu. Karel IV. daroval vévodům saským Saský dům, kteří nechali na jeho místě ve 2. polovině 14. století ve slohu vrcholné gotiky vybudovat výstavný palác. Původně se na místě objektu v těsném sousedství Karlova mostu, zvaného rovněž dům „U Šteiniců”, nalézal patrně již ve 13. století kupecký dvůr, zvaný Vlašský, jehož majitelem byl panovník. Z iniciativy Karla IV. bylo založeno a vyměřeno jako hlavní veřejné a obchodní prostranství nově zakládaného Nového Města pražského dnešní Karlovo náměstí. Jmenovalo se různě (Tržiště velké, rynk Novoměstský, rynk Hořejší), od poloviny 15. století pak Dobytčí trh a teprve v roce 1848 získalo náměstí svoje současné jméno. Za osobního dohledu Karla IV. bylo vyměřeno dnešní Václavské náměstí v Praze. Protože bylo původně určeno k trhům s koňmi, jmenovalo se Koňský trh. Na návrh Karla Havlíčka Borovského bylo v roce 1848 nazváno Václavským náměstím. |
| 1349 | 4.3. | sňatek s druhou manželkou Annou Falckou v Bacharachu |
| 1349 | 25.7. | korunovace Karla a Anny Falcké v Cáchách |
| 1349 | 7. 9. | úmrtí dcery Markéty, manželky Ludvíka I. Uherského |
| 1349 | 11.9. | úmrtí sestry Jitky-Bonny, manželky pozdějšího francouzského krále Jana II. Dobrého z Valois |
| 1349 | 1.11. | korunovace Anny Falcké v Praze |
| 1349 | 26.12. | udělení Moravy jako léna České koruny bratru Janu Jindřichovi a jeho dědicům |
| 1350
1350 |
17.1.
18.9. |
narození syna Václava
Roku 1350, „když bylo slaveno milostivé léto“, založil Karel v Novém Městě pražském na hoře Karlově, kostel a klášter kanovníků řádu sv. Augustina. Toto dílo započal ke cti svého patrona císaře Karla Velikého (nesmírně ho ctil a byl ve dvacáté generaci také jeho potomkem) a ke cti svých královských rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Položení základního kamene a jeho posvěcení prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic se konalo přesně 18.9.1350. Náklad na stavbu dnešního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého vedl sám Karel IV. z královských důchodů. Pro stavbu, který se uskutečnila v letech 1370-1387 byla Karlovi IV. vzorem katedrála Karla Velikého v Cáchách. Chrám byl vysvěcen druhým pražským arcibiskupem a prvním českým kardinálem Janem Očkem z Vlašimi, zřejmě v den svátku svatého Karla Velikého, 28. ledna roku 1377, tedy po 27 letech od položení základního kamene. I tohoto vysvěcení se účastnil Karel a také jeho syn Václav IV. Sám panovník vložil do oltářní menzy svatou relikvii, tři zuby císaře sv. Karla Velikého, kterou obdržel darem v Cáchách. |
| 1351 | 28.12. | úmrtí syna Václava Karel IV. založil jako farní chrám horní části Nového Města pražského chrám Svatého Štěpána |
| 1353 | 2.2. | úmrtí manželky Anny Falcké |
| 1353 | duben | svatba dcery Kateřiny s Rudolfem IV. Rakouským v Praze |
| 1353 | 27.5. | svatba Karla s třetí manželkou Annou Svídnickou v Budíně |
| 1353 | 28.7. | korunovace Anny Svídnické v Praze |
| 1355 | 6.1. | korunovace “železnou” lombardskou korunou v Miláně |
| 1355 | 5.4. | císařská korunovace Karla a Anny Svídnické |
| 1355 | 28.9. | svatováclavský sněm v Praze |
| 1355 | 6.10. | odvolání zákoníku Maiestas Carolina |
| 1355 | 11.11. | první oficiální návštěva Karlštejna |
| 1356 | červenec | básník Francesco Petrarca v Praze |
| 1356 | konec roku | vydání Zlaté buly Karla IV., zákoníku, který bude platit ve Svaté říši římské až do roku 1806 |
| 1357 | 27.3. | zakládací listina kapituly na Karlštejně |
| 1357 | 9.7. |  položení základního kameneKarlova mostu Karel IV. položil základní kámen nového mostu přes Vltavu. Na jeho místě stál původně most románský, zvaný podle manželky českého krále Vladislava I. Juditin. Postaven byl v letech 1158 – 1171, v roce 1272 jej vážně poškodila povodeň a jeho zbytky pak nevydržely 3.února roku 1342 nápor ledu, dřeva a jiného materiálu, přineseného opět povodní. Zničení mostu bylo ve své době považováno za národní pohromu. Po této katastrofě byl dlouhou dobu provizorně užíván pouze most dřevěný. Základní kámen nového mostu (původně se jmenoval Pražský či Kamenný a teprve až od roku 1870 byl nazván Karlův most)Karel IV. položil základní kámen přesně 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut, aby rok, den, měsíc, hodina a minuty tvořily magické číslo, stejné při čtení z obou stran – 135797531. Datum, i s přesným určením času, bylo vybráno s ohledem na konjunkci Slunce se Saturnem, což byl podle astrologů pro takový počin nejvhodnější a nejšťastnější okamžik roku. Současně s budováním Karlova mostu bylo započato i s výstavbou Staroměstská mostecké věže. Dokončena byla patrně kolem roku 1380. |
| 1358 | 19. 3. | narození dcery Elišky |
| 1360 | Karel IV. založil společně s klášterem servitů v údolí potoka Botiče chrám Zvěstování P.Marie Na Slupi (Na Trávníčku).V letech 1360-1362 nechal vybudovat Hladovou zeď, jako stavbu posilující opevnění Menšího Města pražského (Malé Strany) a také Pražského hradu proti případnému útoku ze západní a jižní strany. Zeď se táhla od prostoru Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům. Dosahovala výšky 4 – 4,5 metru při šířce 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží. Opatřena byla cimbuřím, ochozem a střílnami a jako stavebního materiálu se užilo opuky. Název Hladová se objevil až později a odvozuje se od hladomoru z roku 1361. Tehdy zde patrně část chudiny získala jistotu výdělku na stavbě opevnění, které ovšem vznikalo pouze ze strategických důvodů. | |
| 1361 | 26.2. | narození syna Václava IV. na hradě v Norimberku |
| 1362 | 11.7. | úmrtí manželky Anny Svídnické Karel IV. založil chrám Svatého Apolináře Na Větrově, když sem přeložil kapitulu ze Sadské |
| 1363 | 21.5. | svatba se čtvrtou manželkou Alžbětou z Pomořan-Wolgastu v Krakově |
| 1363 | 15.6. | korunovace Václava IV. v Praze |
| 1363 | 18.6. | korunovace Alžběty Pomořanské v Praze |
| 1365 | 22.5. | přijetí papežem Urbanem V. |
| 1365 | 4.6. | korunovace v Arles na burgundského krále |
| 1366 | 19.3. | svatba dcery Elišky s Albrechtem III. Rakouským a ovdovělé dcery Kateřiny s Otou Braniborským v Praze |
| 1366 | 11.7. | narození dcery Anny |
| 1367 | 30.11. | vysvěcení kaple sv. Václava v pražské katedrále |
| 1368 | 14.2. | narození syna Zikmunda Lucemburského v Praze |
| 1370 | 15.6. | narození syna Jana (Zhořeleckého) |
| 1370 | 29.9. | svatba Václava IV. s první manželkou Johanou Bavorskou v Norimberku Karel IV. inicioval přestavbu (novostavbu) Kaple Všech svatých (Starý královský palác na Pražském hradě). Pro stavbu, který se uskutečnila v letech 1370-1387 byla Karlovi IV. vzorem francouzská Sainte Chapelle, shromaždiště nejcennějších křesťanských relikvií celé tehdejší katolické Evropy |
| 1372 | 13.3. | narození syna Karla v Praze |
| 1373 | 24.7. | úmrtí syna Karla |
| 1373 | 4.9. | úmrtí dcery Elišky, manželky Albrechta III. Rakouského |
| 1373 | 29.9. | narození dcery Markéty v Praze |
| 1373 | 2.10. | udělení Branibor Karlovým synům |
| 1375 | 12.11. | úmrtí bratra Jana Jindřicha |
| 1376 | 30.3. | volba syna Václava římským králem ve Frankfurtu nad Mohanem |
| 1376 | 6.7. | Václavova korunovace v Cáchách |
| 1376 | 21.12. | ustanovení o následnickém řádu |
| 1377 | srpen | narození posledního Karlova dítěte, syna Jindřicha v Tangermünde |
| 1378 | 29.11. | Karel IV. umírá kolem sedmé hodiny večer na Pražském hradě v důsledku zápalu plic ve věku šedesáti dvou a půl roku. Je pochován v královské hrobce chrámu sv. Víta na Pražském hradě po boku svých manželek |
| 1378 | 11.12.
-15.12. |
smuteční obřady v pohřební řeči po své smrti je císař Karel IV. Lucemburský poprvé nazván Otcem vlasti. |
grafika rodokmenu a foto © Pavel Loužecký
