Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Šlechtická garda (“Noblegarda”) tvořila v letech 1813-1814 osobní gardu rakouského císaře Františka I., která byla rekrutována v českých zemích. Po porážce Napoleona I. v bitvě u Lipska doprovodila a chránila skupina 38 českých šlechticů císaře během jeho tažení na Paříž. Na památku tohoto tažení byl zřízen a 3. května 1814 jednorázově udělen všem 38 gardistům Český šlechtický kříž. Členové gardy ve slavnostních stejnokrojích s epoletami s českým lvem se zůčastnili také korunovace Ferdinanda V. českým králem v září 1836.“ Zobrazit celý citát »Česká šlechtická garda
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Orlík, sídlo SchwarzenbergůLobkowiczová, Susanna roz. Széchényi *1932 † 2025
10. 6. 2025 | Drocár Jan | Osobnosti
| OTEC János hrabě Széchényi *7.8.1897 Linz † 24.2.1969 Innsbruck |
MATKA Juliana hraběnka Széchényi *6.12.1900 Marcali † 18.3.1989 Innsbruck |
Susanna Marie Bernadette
|
|
|
oo 7.10.1954 Grundlsee (rozv. 1966) |
|
|
MANŽEL Otakar kníže Lobkowicz |
|
| OTEC MANŽELA Jan Adolf kníže Lobkowicz *6.11.1885 Praha † 11.1.1952 Wolfegg |
MATKA MANŽELA Marie Anna hraběnka Czerninová *2.12.1899 Paříž † 28.8.1965 Bad Aussee |
|
POTOMCI |
|
|
Antonín Otakar kníže Lobkowicz Jiří Jan princ Lobkowicz Alžběta princezna Lobkowiczová |
*23.4.1956 Zürich *03.4.1959 Bad Aussee † 17.4.1980 Onex |
| PARTE – česky | PARTE – anglicky | |
♣♣♣
 |
♣♣♣
 |
♣♣♣
SZÉCHENYIOVÉ
Széchenyiové nebo Széchényiové (maďarsky Széchenyi család a ve starší češtině též Sečenští), je uherský šlechtický rod, jehož členové zejména v 19. století hráli významnou úlohu při kulturní, ekonomické a technologické emancipaci moderního maďarského národa.
Původním rodovým sídlem, které dalo název rodu, byla obec Sečeň (maďarsky
Szécsény) v severním Maďarsku, nedaleko slovenských hranic. Prvním významným členem byl György Széchenyi (Jiří Sečenský *1592 † 1695), arcibiskup ostřihomský
primas Hungariae. Jeho synovec, Jiří II. Széchényi byl roku 1697 rukou císaře
Leopolda I. povýšen do hraběcího stavu
Ferenc hrabě Széchényi (*1754 † 1820) byl maďarský vlastenec, silně ovlivněný
osvícenstvím, ale také romantismem. Věnoval se uherské a maďarské historii, založil Maďarské národní muzeum a národní knihovnu, které nesou jeho jméno. Jeho syn István Széchenyi (*1791 † 1860) vstoupil brzy do rakouské armády a vyznamenal se v napoleonských válkách. Od roku 1826 žil v západní Evropě a vypracoval obsáhlý program politických, hospodářských a sociálních reforem, který se stal programem maďarského boje za nezávislost. V první uherské demokratické vládě (*1848 † 1849) byl ministrem dopravy.
Na mnoha místech v Maďarsku lze najít ulice či náměstí, mosty i veřejné instituce, pojmenované zejména po nejvýznamnějším členovi rodu, hraběti Štěpánu (Istvánu) Széchenyiovi (*1791 † 1860). Nejznámější je Széchenyi lánchíd [séčeni lánc-híd], visutý most přes Dunaj v Budapešti.
WIKIPEDIE
♣♣♣
 |
