Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Řád Bílého lva je nejvyšší státní vyznamenání České republiky. Původně byl udělován osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Československo, a to od roku 1922. V současné podobě, jejímž výtvarným autorem je Michal Vitanovský, je udělován v České republice od roku 1994.“ Zobrazit celý citát »

Řád Bílého lva

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou

Lobkowiczová, Susanna roz. Széchényi *1932 † 2025

10. 6. 2025 | Drocár Jan | Osobnosti

OTEC János hrabě Széchényi *7.8.1897 Linz † 24.2.1969 Innsbruck	MATKA Juliana hraběnka Széchényi *6.12.1900 Marcali † 18.3.1989 Innsbruck
Susanna Marie Bernadette hraběnka Széchény provdaná princezna Lobkowiczová *10.12.1932 Vídeň † 3.6.2025 Sopron
Susanna Maria Bernadette Denise Gabrielle Ursula kněžna Lobkowiczová z mělnické linie rodu Lobkowiczů, rozená hraběnka Széchenyi, dcera hraběte Jánose Széchényiho a jeho choti Juliany
oo 7.10.1954 Grundlsee (rozv. 1966)
MANŽEL Otakar kníže Lobkowicz *28.1.1922 Praha † 1.6.1995 Vídeň
OTEC MANŽELA Jan Adolf kníže Lobkowicz *6.11.1885 Praha † 11.1.1952 Wolfegg	MATKA MANŽELA Marie Anna hraběnka Czerninová *2.12.1899 Paříž † 28.8.1965 Bad Aussee
POTOMCI
Antonín Otakar kníže Lobkowicz Jiří Jan princ Lobkowicz Alžběta princezna Lobkowiczová	23.04.1956 – dvojče 23.04.1956 – dvojče *03.04.1959 † 17.4.1980

PARTE – česky		PARTE – anglicky

♣♣♣

♣♣♣

WIKIPEDIE

SZÉCHENYIOVÉ

Széchenyiové nebo Széchényiové (maďarsky Széchenyi család a ve starší češtině též Sečenští), je uherský šlechtický rod, jehož členové zejména v 19. století hráli významnou úlohu při kulturní, ekonomické a technologické emancipaci moderního maďarského národa.

Původním rodovým sídlem, které dalo název rodu, byla obec Sečeň (maďarsky Szécsény) v severním Maďarsku, nedaleko slovenských hranic. Prvním významným členem byl György Széchenyi (Jiří Sečenský *1592 † 1695), arcibiskup ostřihomský primas Hungariae. Jeho synovec, Jiří II. Széchényi byl roku 1697 rukou císaře Leopolda I. povýšen do hraběcího stavu

Ferenc hrabě Széchényi (*1754 † 1820) byl maďarský vlastenec, silně ovlivněný osvícenstvím, ale také romantismem. Věnoval se uherské a maďarské historii, založil Maďarské národní muzeum a národní knihovnu, které nesou jeho jméno. Jeho syn István Széchenyi (*1791 † 1860) vstoupil brzy do rakouské armády a vyznamenal se v napoleonských válkách. Od roku 1826 žil v západní Evropě a vypracoval obsáhlý program politických, hospodářských a sociálních reforem, který se stal programem maďarského boje za nezávislost. V první uherské demokratické vládě (*1848 † 1849) byl ministrem dopravy.

Na mnoha místech v Maďarsku lze najít ulice či náměstí, mosty i veřejné instituce, pojmenované zejména po nejvýznamnějším členovi rodu, hraběti Štěpánu (Istvánu) Széchenyiovi (*1791 † 1860). Nejznámější je Széchenyi lánchíd [séčeni lánc-híd], visutý most přes Dunaj v Budapešti.

♣♣♣