Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"Nikoliv rozvážně kupředu, nýbrž rozhodně dozadu, neboť před námi je propast"....Císař pozbude svého postavení a jeho nástupce liberální buržoazii smete proletariát a ten se střetne s rolníky a toto střetnutí bude "nejkrvavější, neboť patří k povaze vlastníka půdy, najmě toho, jenž ji sám vzdělává, že je v ní takřka zakořeněn a že se nejtíže vzdá myšlenky vlastnictví a dědičnosti, což je přec konečným záměrem komunismu...za všeobecného zmatku pak nastane potřeba diktátora...."“ Zobrazit celý citát »Schwarzenberg Bedřich (*1799 † 1870)
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Lobkowicz, Josef František Karel *1803 † 1875
20. 12. 2021 | Drocár Jan | Osobnosti
OTEC Josef František Maxmilián 7. kníže Lobkowicz *3.12.1772 Vídeň † 15.12.1816 Třeboň |
MATKA Marie Karolina princezna ze Schwarzenbergu *7.9.1775 Vídeň † 29.1.1816 Roudnice nad Labem |
Josef František Karel princ Lobkowicz*17.2.1803 Vídeň † 18.03.1875 Praha |
|
Jan František Karel princ Lobkowicz – zakladatel dolnobeřkovické větve českého šlechtického rodu Lobkowiczů. Tajný rada (1854) a komoří. Generál jízdy a majitel dragounského pluku č. 4 (dříve kyrysnický č. 2). Generální inspektor obnovy chovu koní. Hlavní pobočník císaře a krále Ferdinanda V. Roku 1848 komandér rakouského Leopoldova řádu. Vojenský záslužný kříž. 1.3.1854-19.6.1854 nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty. | |
1. oo 20.8.1835 Praha |
|
MANŽELKA Antonie hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova |
|
OTEC MANŽELKY Karel hrabě Kinský *28.7.1766 Chlumec n.C. † 4.9.1831 Sloup |
MATKA MANŽELKY Alžběta hrab. z Thun-Hohensteinu *5.5.1791 Prčice † 29.11.1876 Svojkov |
POTOMCI |
|
bez potomků |
bez potomků |
2. oo 11.5.1848 Vídeň |
|
MANŽELKA Zdeňka (Sidonie) princezna z Lobkowicz Dáma Hvězdového kříže , palácová dáma, 1898 Řád Alžběty 1. třídy |
|
OTEC MANŽELKY August Longin kníže Lobkowicz na Mělníku *15.3.1797 místo † 17.3.1824 místo |
MATKA MANŽELKY Marie Anna Berta princezna ze Schwarzenbergu *2.9.1807 Vídeń † 12.10.1883 Salzburg |
POTOMCI |
|
Anna Berta princezna z Lobkowicz (1.) Ferdinand princ Lobkowicz (2.) Josefina princezna z Lobkowicz (4.) Maria Gabriela princezna z Lobkowicz (5.) Alžběta princezna z Lobkowicz (6.) Maria Zdenko princ Lobkowicz (7.) August Jiří princ Lobkowicz (8.) Marie Rosa princezna z Lobkowicz (9.) Marie Anna princezna z Lobkowicz (10.) |
*04.02.1849 † 10.04.1849 – kojenec *26.06.1850 † 22.04.1926 – nejvyšší maršálek *05.05.1858 † 13.08.1833 – pobočník Karla I. *02.02.1862 † 10.08.1921 – nejvyšší hofmistr *24.12.1867 † 15.05.1951 – oo sv.p. Gudenus *24.12.1867 † 06.02.1957 – oo kníže Wrede |
♣♣♣
WIKIPEDIE:
Josef František Karel z Lobkowicz (zjednodušeným pravopisem z Lobkovic, německy Joseph Franz Karl von Lobkowitz, 17. února 1803, Vídeň – 18. března 1875, Praha) byl český šlechtic, zakladatel dolnobeřkovické linie knížecího rodu Lobkowiczů (Lobkoviců), generál jezdectva.
Původ a rodina
Pocházel ze šlechtického rodu Lobkoviců. Byl synem knížete Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz (1772–1816), který proslul mimo jiné podporou Ludwiga van Beethovena, a jeho manželky Marie Karolíny ze Schwarzenbergu (1775–1816). V generaci Josefa Františka Karla došlo k rozdělení roudnické primogenitury rodu na tři linie: roudnickou, křimickou a dolnobeřkovickou.
Veřejné, politické a vojenské aktivity
Byl císařsko-královský komoří, od roku 1854 tajný rada. Od mládí sloužil v armádě, jeho vojenská kariéra ale v širším kontextu nemá větší význam. S ohledem na svůj původ dosáhl v roce 1844 hodnosti generálmajora, v revolučních letech 1848–1849 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála (1849). S čestnou hodností generála jezdectva byl v roce 1860 penzionován.[3] Byl majitelem kyrysnického pluku č. 4 a komtur Leopoldova řádu. V roce 1854 byl pár měsíců nejvyšším hofmistrem císařovny Alžběty Bavorské.[4]
Majetkové a rodinné poměry
Při dělení otcova dědictví obdržel v roce 1830 od staršího bratra Ferdinanda panství Dolní Beřkovice na Mělnicku s připojeným statkem Cítov.[5] Zámek Dolní Beřkovice se stal Josefovým hlavním sídlem a v roce 1853 byl novogoticky upraven, adaptovány byly také zámecké interiéry.[6] Z pozůstalosti po strýci Veriandu Windischgrätzovi přikoupil v roce 1868 velkostatky Poláky a Vintířov v severních Čechách. Také zámek ve Vintířově poté prošel novogotickou stavební úpravou.[7]
Princ Josef František Lobkowicz byl dvakrát ženatý. První sňatek uzavřel 20. srpna 1835 v Praze s Antonií Kinskou z Vchynic a Tetova (15. července 1815 – 31. prosince 1835), dcerou generála Karla Kinského (1766–1831) a Alžběty z Thun-Hohensteinu. Manželka však po čtyřech měsících zemřela. Podruhé se oženil ve Vídni v květnu 1848 se svou vzdálenou příbuznou princeznou Marií Sidonií (Zdeňkou) z Lobkowicz (4. října 1828, Lvov – 25. února 1917, Dolní Beřkovice), dcerou knížete Augusta Longina z Lobkowicz (1797–1848), hlavy mělnické sekundogenitury rodu, a jeho manželky Berty ze Schwarzenbergu (1807–1883). Z tohoto svazku vzešlo devět dětí.[8][9]
Rodina
1. Ferdinand Jiří August (1850–1926), nejvyšší maršálek Českého království, poslanec českého zemského sněmu, člen rakouské Panské sněmovny, c. k. tajný rada, komoří, rytíř Řád zlatého rouna, manž. 1883 Ida hraběnka Podstatská z Lichtenštejna (1865–1919)
2. Anna Berta (1851–1887), manž. 1874 Friedrich Franz hrabě von Brühl (1848–1911), dědičný člen Panské sněmovny Pruského království
3. Josefína Marie Polyxena (1853–1898), manž. 1879 Ludvík hrabě Arco (1840–1882), bavorský královský komoří
4. Gabriela Marie (1855–1936), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1886 Klement August hrabě von Korff-Schmising-Kerssenbrock (1839–1913), c. k. komoří, rytmistr, majitel velkostatku Líšťany
5. Alžběta Marie Terezie (1856–1936), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1886 František Adolf Maria svobodný pán Morsey-Picard (1854–1926), PhDr., poslanec Říšské rady
6. Zdenko Vincenc Maria Kašpar (1858–1938), c. k. polní podmaršál, generální pobočník císaře Karla I., tajný rada, komoří, rytíř Řádu zlatého rouna, manž. 1883 Paula Marie hraběnka Schönbornová (1861–1922), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže
7. August Jiří Ferdinand Maria (1862–1921), c. k. plukovník, nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Salvátora, tajný rada, komoří
8. Anna Marie (1867–1957), dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka velkokříže Alžbětina řádu, manž. 1889 Karel Filip kníže von Wrede (1862–1928), bavorský královský komoří, dědičný člen horní komory sněmovny Bavorského království
9. Rosa Marie (1867–1951), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1900 Gordian Maria Ernst svobodný pán Gudenus (1866–1957), c. k. komoří, rytmistr
WIKIPEDIE