Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »



Lobkowicz, Ferdinand Josef *1797 † 1868

2. 3. 2019 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC

Josef František

7. kníže Lobkowicz
*8.12.1772 Vídeň † 16.12.1816 Třeboň

MATKA

Karolina

princezna ze Schwarzenbergu
*7.9.1775 Vídeň † 24.1.1816 Praha

8. kníže a vladař domu lobkowiczkého, 2. vévoda z Roudnice

Ferdinand Josef 8. kníže Lobkowicz

*13.4.1797 Oberhollabrunn † 18.12.1868 Vídeň

Ferdinand Josef – 8. kníže a vladař domu lobkowiczkého – zakladatel lobkowiczké primogenitury na Roudnici, 2.vévoda roudnický, okněžněný hrabě ze Sternsteinu.  Od roku 1833 nejvyšší dědičný pokladník Království českého, od 15.9.1836 rytíř Řádu zlatého rouna (č. 919). Držitel majorátů Roudnice nad Labem, Jezeří a Bílina, dále vlastnil statky Brozany, Cítov, Daňoves, Encovany, Chlumec, Jistebnice, Liběšice, Lobkovice, Mirešovice, Nelahozeves, Skrýšov, Střekov. Ve Štýrsku mu patřil Pfannberg, Weyher, Stattneberg.  Bratrům předal Želeč, Planou, Dolní Beřkovice, Střemy.

oo 9.9.1826 Vídeň

MANŽELKA

Marie princezna z Liechtensteinu
*3.12.1808 Vídeň † 24.5.1871 Vídeň

Dáma Hvězdového kříže, palácová dáma.

OTEC MANŽELKY
Mořic Josef Jan
kníže Liechtenstein
*21.7.1775 Vídeň † 24.3.1819 Vídeň
MATKA MANŽELKY
Marie Leopoldina
princezna Esterházy z Galanty
*31.1.1788 Vídeň † 6.9.1846 Liběšice

POTOMCI

Maximilian Marie princ Lobkowicz

Mořic Alois 9. kníže Lobkowicz

Leopoldina Luisa princezna z Lobkowicz

Marie Leopoldina princezna z Lobkowicz

(1.) *05.08.1827 † 06.07.1849 (22 let)

(2.) *02.04.1831 † 04.02.1903 (72 let)

(3.) *22.03.1835 † 10.05.1892 (57 let)

(4.) *18.07.1841 † 07.10.1870 (29 let)

♣♣♣

WIKIPEDIE:

Ferdinand Josef Jan Nepomuk kníže z Lobkowicz, také z Lobkovic (12. dubna nebo 13. dubna 1797 Hollabrunn – 18. prosince 1868 Vídeň, německy celým jménem Ferdinand Joseph Johann Nepomuk Fürst von Lobkowitz, byl 8. kníže Lobkovic a zakladatel roudnické linie primogenitury na Roudnici.

Životopis

Pocházel z knížecí roudnické linie starého českého rodu Lobkoviců, narodil se jako nejstarší ze šesti synů knížete Josefa Františka Maxmiliána (1772–1816) a Marie Karolíny, rozené princezny ze Schwarzenbergu (1775–1816). Ferdinand studoval práva na univerzitě ve Vídni a krátce sloužil v armádě, z níž odešel do výslužby v roce 1826 s hodností nadporučíka. Mezitím po otci zdědil knížecí titul, majetek v Čechách a Rakousku a po dosažení zletilosti převzal osobně správu statků (1822). Z čestných hodností dosáhl již v mládí titulu c. k. komořího, později byl jmenován c. k. tajným radou a v roce 1836 obdržel Řád zlatého rouna. V letech 1832–1833 byl prezidentem Společnosti přátel hudby ve Vídni. Politicky se angažoval v letech 1860–1863, kdy byl členem Českého zemského sněmu a od roku 1861 byl dědičným členem vídeňské Panské sněmovny.

Majetek

Vlastnil majorátní fideikomis Roudnice nad Labem, Jezeří a Bílina. Dále v Česku držel Vysoký  Chlumec, Jistebnice, Lobkovice, Nelahozeves, Encovany, Brozany, Libčeves, Střekov, Skrýšov, Dolní Beřkovice, Jetřichovice a Želeč. V době, kdy přebíral majetek do správy, měly tyto velkostatky hodnotu před pět miliónů zlatých. Ve Štýrsku vlastnil Pfannberg, Weyher, Stattenberg. Ze zděděného majetku předal panství Želeč a Dolní Beřkovice mladším bratrům, kteří založili nové rodové linie. Kvůli nákladnému společenskému životu a stavebním aktivitám svého otce převzal Ferdinand rodové dědictví značně zadlužené, což vedlo k prodeji několika panství. V roce 1829 prodal panství a zámek Lobkovice, podle kterého se rod psal, pražskému advokátovi Janu Měchurovi (1774–1852). Téhož roku byly prodány i další majetky, Jetřichovice získal právník a rektor Karlovy univerzity Jan Nepomuk Kaňka. Jihočeské panství Jistebnice koupil v roce 1829 bohatý pražský rod Nádherných. Ferdinand Lobkowicz se na svých statcích věnoval mimo jiné věnoval podnikání, zaváděl průmysl a zaměřil se hlavně na výrobu cukru. V roce 1835 založil cukrovar v Bílině s kapacitou zpracování 40 000 metrických centů řepy. Tento cukrovar patřil k největším nejen v Čechách, ale v celé monarchii. Díky zlepšeným finančním poměrům koupil v roce 1838 panství Liběšice, které bylo ale po jeho smrti v roce 1871 prodáno průmyslnické rodině Schrollů. Naopak později se v roce 1897 vrátilo do rodového majetku nejstarší sídlo v Lobkovicích. Hlavním rodovým sídlem byl zámek Roudnice nad Labem, cemtrální správa velkostatků ale sídlila na zámku v Bílině. V Praze rodině patřil Lobkovický palác na Pražském hradě. Ve Vídni byl sídlem Lobkovický palác v ulici Lobkowitzplatz. Tento palác byl od poloviny 19. století pronajímán a po Ferdinandově smrti zde dlouhodobě sídlilo francouzské velvyslanectví.

Rodina

Oženil se ve Vídni 9. září 1826 s princeznou Marií z Lichtenštejna (3. prosinec 1808 – 24. květen 1871), dámou Řádu hvězdového kříže a dcerou vojevůdce napoleonských válek prince Mořice z Lichtenštejna. Z jejich manželství se narodily čtyři děti.

1. Maxmilián (5. 8. 1827 – 6. 7. 1849 Bony, zámek u Györu)
2. Mořic (2. 6. 1831 Inzendorf bei Wien – 4. 2. 1903 Roudnice nad Labem), později 9. kníže z Lobkovic
3. Leopoldina Luisa (22. 3. 1835 Vídeň – 10. 5. 1892 Sacco u Rovereta), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1863 Friedrich Anton Maria hrabě Bossi-Federigotti (1834–1902), c. k. komoří, poručík, rytíř Maltézského řádu
4. Marie Leopoldina Aloisie (18. 7. 1841 Jezeří – 7. 10. 1870 Řím), manž. 1860 Gebhard Leberecht kníže Blücher z Wahlstattu (1836–1916), plukovník pruské armády, dědičný člen pruské panské sněmovny, rytíř Maltézského řádu, majitel velkostatků Raduň a Studénka

WIKIPEDIE

♣♣♣

Ferdinand Josef Lobkowicz se věnoval správě majetku a podnikání. Na svém panství zaváděl průmysl a zaměřil se hlavně na výrobu cukru. V roce 1835 založil cukrovar v Bílině s kapacitou zpracování 40 000 metrických centů řepy. Tento cukrovar patřil k největším v Čechách. Byl císařským tajným radou a politicky se angažoval v letech 1860–1863, kdy byl členem Českého zemského sněmu.  Jako hlava jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů v monarchii se pochopitelně v roce 1861 stal dědičným poslancem Panské sněmovny vídeňské Říšské rady.  V roce 1825 mu císař František I. udělil právo na oslovení “Jasnost”.  V roce 1869 císař František Josef I. rozšířil oslovení “Jasnost” dědičně na všechny členy rodu.
Některé statky z rodinného majetku prodal. Například v roce 1829 “kolébku rodu” panství a zámek Lobkovice pražskému advokátovi Janu Měchurovi. V roce 1826 se oženil  s Marií princeznou z Liechtensteinu, se kterou měl dva syny a dvě dcery. Jeho dědicem se stal mladší ze synů Mořic, 9. panující kníže z Lobkowicz, který v roce 1897 koupil  zpět panství Lobkovice. Prodávajícím byl JUDr. Jan Palacký, syn českého historika a politika Františka Palackého.

♣♣♣


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás