Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Nákladem Koruny České byla vydána knížka Nástupnické právo v Českém království, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Smyslem této publikace je přiblížit problematiku nástupnického práva všem zájemcům o historii českých zemí. Publikace o 24 stranách stručně představuje zásadní dokumenty, které měly vliv na české nástupnictví.“ Zobrazit celý citát »Nástupnické právo v Českém království
Navigace:
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad ÚpouKolowrat-Krakowský, Hanuš *1879 † 1955
12. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
| OTEC
Zdeněk hrabě Kolowrat-Krakowský-Libštejnský
|
MATKA
Olga hraběnka
|
Hanuš
|
|
| Hanuš hrabě Kolowrat-Krakovský pocházel z Theodorovy linie mladší větve rodu. Podepsal 3. deklaraci “Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939”, kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, signovalo 85 šlechticů z 33 rodů. Prohlášení podepsal také za bratra Otomara.
Narodil se jako třetí potomek a druhý nejstarší syn historika, spisovatele a autora několika divadelních dramat, Zdeňka hraběte Kolowrata-Krakowského (*6.2.1836 Bratislava † 24.10.1892 Pellendrof ) a Olgy hraběnky zu Khevenhüller-Metsch (*10.11.1850 Budapešť † 3.9.1932 Rychnov nad Kněžnou). Otec Zdeněk po vymřelé linii hrabat Kolowratů-Liebsteinských zdědil majetek i jméno, takže jeho potomci dodnes nesou jméno “Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský”. Pokračování textu níže. |
|
|
oo 27.5.1891 Vídeň |
|
|
PARTNER Huberta z Wurmbrand-Stuppachu *1892 † 1967 |
|
| OTEC PARTNERA Vilémhrabě Wurmbrand-Stuppach*1862 † 1927
|
MATKA PARTNERA
Margareta von Schenk *1872 † 1957
|
|
POTOMCI |
|
|
Marie Jana Kryštof |
*1919 † 2006
*1927 † 1999 |
Pokračování textu z tabulky.
Hanuš (někdy uváděn jako Jan Hanuš) se po studiích věnoval diplomatické kariéře. Byl c. k.komoří, rytmistr, legační sekretář. Když byl v roce 1904 vyslán jako vojenský atašé do Paříže, spřátelil se zde s Milanem Rastislavem Štefánikem. Pracoval jako vyslanecký tajemník I. třídy v rakouských službách také mimo jiné ve Švédsku a zasloužil se o československou účast na olympijských hrách v roce 1912 ve Stockholmu. V roce 1918 byl vyslán do portugalského Lisabonu. Byl národohospodář, předseda Slovanské pojišťovny, žil na Zámečku u Křimic, poté v Praze a Černíkovicích.
 |
 |
|
| V letech 1822–1825 byla původní renesanční tvrz v Černíkovicích upravena Antonínem Libštejnským z Kolovrat do podoby empírového zámku. Do roku 1945 zámek sloužil jako rodové letní sídlo Kolowratů. | Kolowratský zámek v Černíkovicích je patrový dvoukřídlý objekt, v jehož blízkosti se nachází rozlehlý anglický park s rybníkem. Po roce 1949 zde byl umístěn ústav sociální péče o mládež. |
Hanuš s dcerou Marií Janou.
Stal se rytířem italského řádu sv. Mauritia a Lazara a rytířem švédského království řádu Severní hvězdy. Po únoru 1948 mu byl komunisty zabaven majetek a bez poskytnutí jakéhokoliv náhradního ubytování byl vystěhován ze zámku Černíkovice. Pracoval poté jako uklízeč na jednom státním statku u Trutnova. Manželka Huberta byla celý rok držena bez soudu ve věznici na Pankráci v Praze. Dcera Hanuše a Huberty Marie Jana (*30.7.1919 Zámeček u Plzně † 11.7.2006 Hamilton, USA), byla hudebně nadaná a vystupovala jako pěvkyně příležitostně na koncertech. Provdala se 25.11.1948 v Černíkovicích za Ivana Ladislava Laxu (*29.10.1918 Praha † 8.12.1982 Boston) a jejich dcera Jana Kolowrat Laxa a její potomci žijí v USA.
Syn Kryštof (*21.6.1927 Plzeň † 10.12.1999 Vídeň) po roce 1989 restituoval státem ukradený majetek. Vrácen mu byl mimo jiné i zámek v Rychnově nad Kněžnou.
