Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Kolowrat-Krakovský, Hanuš *1879 † 1955
12. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
OTEC
Zdeněk hrabě Kolowrat-Krakovský-Libštejnský |
MATKA
Olga hraběnka |
Hanuš hrabě Kolowrat-Krakovský
*24.6.1879 Černíkovice † 14.4.1955 Rychnov nad Kněžnou |
|
Hrabě Hanuš pocházel z mladší Theodorovy linie starého českého rodu Kolowrat-Krakovských z Theodorovy linie mladší větve rodu. Podepsal 3. deklaraci “Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939”, kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, signovalo 85 šlechticů z 33 rodů. Prohlášení podepsal také za bratra Otomara.
Narodil se jako třetí potomek a druhý nejstarší syn historika, spisovatele a autora několika divadelních dramat Zdeňka hraběte Kolowrata-Krakowského. Otec Zdeněk po vymřelé linii hrabat Kolowratů-Liebsteinských zdědil majetek i jméno, takže jeho potomci dodnes nesou jméno “Kolowrat-Krakovský-Liebsteinský”. |
|
oo 12.10.1918 Vídeň |
|
MANŽELKA Huberta hraběnka z Wurmbrand-Stuppachu *24.6.1892 Mauer u Vídně † 4.12.1967 Steyrsberg |
|
OTEC MANŽELKY Vilém hrabě Wurmbrand-Stuppach *6.5.1862 Wels † 7.12.1927 Wartmannstetten |
MATKA MANŽELKY
Margareta von Schenk *25.11.1872 Vídeň † 19.5.1957 Praha |
POTOMCI |
|
Marie Jana hraběnka Kolowrat-Krakowská Kryštof hrabě Kolowrat-Krakowský |
*30.07.1919 Zámeček † 11.07.2006 Hamilton *21.06.1927 Plzeň † 10.12.1999 Vídeň |
♣♣♣
Hanuš hrabě Kolowrat-Krakovský podepsal 3. deklaraci “Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939”, kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, signovalo 85 šlechticů z 33 rodů. Prohlášení podepsal také za bratra Otomara. |
Hanuš (někdy uváděn jako Jan Hanuš) se po studiích věnoval diplomatické kariéře. Byl c. k.komoří, rytmistr, legační sekretář. Když byl v roce 1904 vyslán jako vojenský atašé do Paříže, spřátelil se zde s Milanem Rastislavem Štefánikem. V roce 1906 aspirant ministerstva zahraničí ve Vídni, 1907-1919 byl atašé v hlavním chilském městě Santiagu. V roce 1910 byl atašé v Drážďanech. Pracoval jako vyslanecký tajemník I. třídy v rakouských službách také mimo jiné ve Švédsku a zasloužil se o československou účast na olympijských hrách v roce 1912 ve Stockholmu. V roce 1918 byl vyslán do portugalského Lisabonu. Byl národohospodář, předseda Slovanské pojišťovny, žil na Zámečku u Křimic, poté v Praze a Černíkovicích.
Stal se rytířem italského řádu sv. Mauritia a Lazara a rytířem švédského království řádu Severní hvězdy. Po únoru 1948 mu byl komunisty zabaven majetek a bez poskytnutí jakéhokoliv náhradního ubytování byl vystěhován ze zámku Černíkovice. Pracoval poté jako uklízeč na jednom státním statku u Trutnova. Manželka Huberta byla celý rok držena bez soudu ve věznici na Pankráci v Praze. Dcera Hanuše a Huberty Marie Jana (*30.7.1919 Zámeček u Plzně † 11.7.2006 Hamilton, USA), byla hudebně nadaná a vystupovala jako pěvkyně příležitostně na koncertech. Provdala se 25.11.1948 v Černíkovicích za Ivana Ladislava Laxu (*29.10.1918 Praha † 8.12.1982 Boston) a jejich dcera Jana Kolowrat Laxa a její potomci žijí v USA.
Syn Kryštof (*21.6.1927 Plzeň † 10.12.1999 Vídeň) po roce 1989 restituoval státem ukradený majetek. Vrácen mu byl mimo jiné i zámek v Rychnově nad Kněžnou.