Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do KostniceKolowrat-Krakovský, Leopold *1804 † 1863
28. 12. 2024 | Drocár Jan | Osobnosti
| OTEC František Xaver hrabě Kolowrat-Krakowský *10.10.1783 Vídeň † 13.12.1855 Telč |
MATKA Julie hraběnka von Wildenstein-Wildbach *8.12.1786 Graz † 17.9.1849 Budkov |
Leopold hrabě Kolowrat-Krakowský*11.12.1804 Vídeň † 21.3.1863 Vídeň |
|
|
Leopold plným jménem Leopold Maria Meinrad Adam Camillo Johann Nepomuk Raimund pocházel z krakovské větve starého českého šlechtického rodu Kolowratů. Byl nejstarším synem svých rodičů. Dne 1.5.1823 vstoupil jako kadet ke čtvrtému pluku kyrysníků, 1824 byl povýšen na poručíka, 1829 byl nadporučíkem, 1830 rytmistrem kyrysnického pluku č.7, c.k. komoří (1831), 1833 major. Dne 16.8.1834 byl povýšen na velitele pluku a 11.2.1844 na plukovníka arcivévody Ferdinanda. Husarský pluk d’Este č. 3., 1841 pplk. a 1844 plukovník husarského pluku č.3., 1848 generálmajor, Od té doby 19. října 1848 byl povýšen na generálmajora a velel brigádě v divizi arcivévody Albrechta, která byla přidělena k 2. armádnímu sboru v Itálii. polní podmaršálek, 1849 bojoval v Italii. Rytíř řádu Marie Terezie, komtur Leopoldova řádu, rytíř ruského řádu sv. Jiří 2 třídy. |
|
|
oo 11.6.1850 Benátky, Itálie |
|
|
MANŽELKA Natalie Blaszcyńska |
|
| OTEC MANŽELKY Josef von Blaszcynski *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY Teofila Berta Ritterbond *datum místo † datum místo |
|
POTOMCI |
|
|
Leopold Filip hrabě Kolowrat-Krakowský Hugo František hrabě Kolowrat-Krakovský |
*14.03.1852 † 19.03.1910 *02.05.1853 † po 1900*14.09.1855 † 16.06.1860 |
♣♣♣
WIKIPEDIE
Leopold hrabě Krakowský z Kolowrat (11. prosinec 1804 Vídeň – 21. březen 1863 Vídeň), celým jménem Leopold Maria Meinrad Adam Camillo Johann Nepomuk Raimund hrabě Krakowský z Kolowrat byl příslušníkem Leopoldovy linie krakovské větve šlechtické rodiny Kolovratů a zakladatel starší týnecké linie. Věnoval se vojenské dráze a stal se guvernérem Benátek.
Život a kariéra
Narodil se jako první syn a nejstarší z devíti potomků Františka Xavera hraběte Krakowského z Kolowrat (1783–1855) a jeho manželky Julie komtesy z Wildenstein-Wildbachu (1786–1849).
Věnoval se vojenské dráze, a to zpočátku velice úspěšně. Jeho důstojnická kariéra vyvrcholila ziskem hodnosti polního podmaršála. Stal se pravou rukou maršála Jana Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče (2. listopad 1766 zámek Třebnice – 5. leden 1858 Milán) v 18. pěším pluku. Byl c. k. komořím (1831) a pak i guvernérem Benátek, což byla neobyčejná pocta, ale i velice lukrativní místo.
V Benátkách se ve zralém věku oženil s tanečnicí Natalií Blaszezyńskou, která nebyla urozeného původu, proto byl odvolán do Vídně a zbaven benátského guvernérství. Poté ho poslali do Uher potlačit Kossuthovo povstání. Ještě předtím ale prodal malý statek na Moravě a zlaté a stříbrné mince si vzal s sebou v železné truhle. Cestou byl povstalci přepaden a okraden. Navíc jeho uherská mise nebyla úspěšná a tak se do Vídně vrátil poražen, nemocen a sklíčen. V 58 letech byl penzionován. Kvůli dluhům mu hrozilo vězení. Dostal se do špitálu pro zchudlé vojáky, což bylo pro něho ponižující. Přátelé se přimluvili u císaře Františka Josefa I. (císařem 1848–1916) a na jeho příkaz byl převezen do důstojnější nemocnice, kde pak za čtyři dny 21. března 1863 zemřel. Pohřben byl ve vídeňském Währingu.
Hrabě napsal paměti, které se však ztratily.
Vyznamenání
Za úspěchy, statečnost a hrdinství, zejména v bitvě u řeky Vau, se stal rytířem Vojenského řádu Marie Terezie (1849),[1] rytířem ruského řádu sv. Jiří II. třídy, komandérem bavorského civilního záslužného řádu a toskánského řádu sv. Josefa.
Rodina
V Benátkách se zamiloval do polské klasické tanečnice Natalie Blaszezyńské (9. srpen
1828 Varšava – 17. leden 1861 Pau, Francie), dcery Josefa Blaszezyńského a Teofily Berty Ritterbondové. Přestože německé Gothajské almanachy uvádějí, že pocházela z ruské šlechtické rodiny, nebylo tomu tak. V Benátkách se s ní 11. června 1850 oženil, aniž by císaře požádal o svolení. Jednalo se tedy o morganatický sňatek. Narodily se jim tři děti:
1.
Leopold Filip (14. 3. 1852 Benátky – 19. 3. 1910 Vídeň)⚭ (18. 3. 1884 New York) Nadine von Huppmann-Valbella (1858–1942), jejich děti:
1. Alexander (29. 1. 1886 Bloomfield – 4. 12. 1927 Vídeň)⚭ (30. 4. 1923 Vídeň) Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938)
2. Jindřich (31. 12. 1887 Týnec u Klatov – 28. 6. 1889, pohřben v Týnci)
3. Kateřina Berta (14. 1. 1889 Týnec – 15. 1. 1889, pohřbena v Týnci), dvojče
4. Berta Kateřina (14. 1. 1889 Týnec – 18. 1. 1889, pohřbena v Týnci), dvojče
5. Berta Jindřiška Kateřina Nadine (21. 6. 1890 Týnec – 28. 1. 1982 Auch, Francie)⚭ (10. 8. 1909 Vídeň, rozvedeni 1926) Jeroným (Hieronymus) Colloredo-Mansfeld (3. 11. 1870 Dobříš – 29. 8. 1942 Praha)
6. Bedřich (22. 7. 1893 Týnec – 16. 11. 1920 Zámek Diana v Rozvadově-Dianě, pohřben v Týnci)
7. Jindřich Vilém (27. 7. 1897 Týnec – 19. 1. 1996 Praha), československý velvyslanec v Turecku (1946-1948)
⚭ 1. (8. 8. 1929 Praha) Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938), vdova po bratru Alexandrovi
⚭ 2. (21. 5. 1942) Marie Klimtová (21. 10. 1907 Bratřínov u Prahy – 1991)
2.
Františka Xaverie (2. 5. 1853 Benátky – neznámo – asi po roce 1900)
⚭ (4. 12. 1883 Paříž) René Desson de Saint-Aignan (24. 3. 1850 Sotteville-les-Rouen – 26. 11. 1922 Paříž)
3.
Hugo František Xaverius (14. 9. 1855 – 16. 6. 1860 Linec, pohřben v Linci)
Leopold hrabě Kolowrat mohl být díky svému sňatku dokonce zbaven i příslušnosti ke svému rodu. Příbuzní jej totiž v souladu s rodovým ustanovením ve věci sňatků členů rodu (z roku 1629) zažalovali u zemského soudu. Ten ale jejich stížnost zamítl s odůvodněním, že předpisy občanského zákoníku mají vyšší právní platnost než rodová ustanovení. Kolovratové se odvolali k vyššímu soudu, ale jejich podnět byl znovu zamítnut a soud potvrdil rozsudek první instance.
♣♣♣
1. dubna 1829 byl povýšen na podplukovníka a 1. ledna 1830 na druhého kapitána v Hardeggu Kyrysy č. 7.
Kolowrat-Krakowsky, Leopold Graf von (11.12.1804 – 21.3.1863),
19.10.1848 GM (GENERÁLMAJOR), 12.7.1850 FML (POLNÍ PODMARŠÁLEK), 6.9.1850 pens. (PONZIONOVÁN) , 20.10.1855 entlassen (PROPUŠTĚN?)
16. srpna 1834 byl povýšen na velitele pluku
a 11. února 1844 na plukovníka arcivévody Ferdinanda.
Husarský pluk d’Este č. 3.
Od té doby 19. října 1848 byl povýšen na generálmajora a velel brigádě v divizi arcivévody Albrechta, která byla přidělena k 2. armádnímu sboru v Itálii.
V roce 1849 obdržel Rytířský kříž Řádu Marie Terezie za válečné zásluhy u Mortara a Novara .
Později velel brigádě v 6. armádním sboru ve Florencii.
Kvůli sňatku s polskou baletkou bez císařova souhlasu byl zbaven úřadu.
V roce 1862 odešel z armády a zemřel zbídačený ve vídeňské nemocnici.
