Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ
|
česky |
deutsch |
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a PoděbradDobrzenský, Jan Josef III. *1870 † 1947
18. 9. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
| OTEC
Jan Václav II. hrabě |
MATKA
Alžběta Josefa hraběnka |
Jan Josef III. hrabě Dobrzenský z Dobrzenicz*29.4.1870 Chotěboř † 13.4.1947 Chotěboř |
|
| Jan Josef III. Dobrzenský z Dobrzenicz (Dobřenský z Dobřenic) byl český šlechtic a politik z rodu Dobřenských z Dobřenic, na počátku 20. století poslanec Říšské rady. | |
|
oo 29.8.1908 Tarnow |
|
|
MANŽELKA Rosa hraběnka z Trauttmansdorffu |
|
| OTEC MANŽELKY Maximilian Trauttmansdorff *1842 † 1924 |
MATKA MANŽELKY Rosina Cavriani 1878 † 1920 |
|
POTOMCI |
|
|
Alžběta Jan Nep. Maximilián Anna Marie |
*1909 † 1989
*1911 † 1996 *1912 † 2008 |
Otec Jana Josefa III. byl politik Jan Václav Dobrzenský, matkou Alžběta hraběnka Kottulinská z Kottulinu. Sestra Alžběta Dobrzenská z Dobrzenicz se provdala do portugalské šlechtické rodiny.
Jeho vychovatelem byl Cyril Purkyně, vnuk Jana Evangelisty Purkyně. Sloužil v rakousko-uherské armádě, v níž dosáhl hodnosti rytmistra v záloze. Studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Byl členem obecního zastupitelstva v Chotěboři. Zastával i funkci náměstka okresního starosty. Byl jmenován čestným občanem obce Pohled, pro své zásluhy o ochranu tamní české menšiny.
Od doplňovacích voleb v roce 1903 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil v řádných
zemských volbách v roce 1908. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.
Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1905 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou
kurii v Čechách. Nastoupil 28. listopadu 1905. K roku 1905 se uvádí jako Johann Dobrženski von Dobrženitz mladší, hrabě a rytmistr. V květnu 1906 se uvádí jako jeden z 15 členů poslaneckého Klubu českého konzervativního velkostatku (Gruppe der Abgeordneter des böhmischen konservativen Großgrundbesitzes).
Po vzniku republiky byl přijat do československé armády coby štábní kapitán v záloze. Zastával funkci prezidenta Československého jockey klubu.
V roce 1938 pověřil synovce Jindřicha, aby jménem celého rodu podepsal prohlášení české šlechty, kterým se část historické české šlechty vyslovila na podporu státu a prezidenta Beneše. Druhé prohlášení české šlechty z roku 1939 pak podepsali všichni členové rodu.
Zemřel v dubnu 1947. Rodinný velkostatek přešel na syna Jana Maxmiliána Dobřenského (*1911 † 1996). Následně byla pozůstalost po roce 1948 zkonfiskována státem.
S použitím Wikipedie.
