Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
OTEC
Děpold Czernin |
MATKA
Anna hraběnka |
Otakar Děpold
|
|
Otakar Theobald Otto Maria hrabě Czernin z Chudenic byl rytířem řádu Zlatého rouna, diplomat, 1913-1916 vyslanec v Bukurešti, 1917-1918 ministr zahraničí, konzervativní politik; statky: po otci dědil Vinoř, 1918 převzal stát. |
|
oo oo 1.7.1897 Heřmanův Městec |
|
PARTNER Marie Klotilda hraběnka Kinská |
|
OTEC PARTNERA
Ferdinand Bonaventura 7. kníže Kinský *1834 † 1904 |
MATKA PARTNERA Marieprinceznaz Liechtensteinu– |
POTOMCI |
|
Theobald Marie Anna Ferdinand Johann Petr Anna Marie |
*1898 † 1975
*1899 † 1965 *1903 † 1965 *1905 † 1980 *1907 † 1967 *1914 † 1988 |
Otakar hrabě Czernin
– proslul jako člen vinořské větve, vyslanec v Bukurešti (1913-1916), rakouský ministr zahraničí (1917-1918), jeho jmenování do vlády spojeno s velkými nadějemi, snažil se najít východisko z tíživé válečné situace, vyjednával i o separátním míru s Ruskem a Francií, vyvíjel tlak na neústupný Berlín, byl si vědom toho, jak válka ohrožuje všechny evropské monarchie, jeho politické vyznání však bylo velmi konzervativní, patřil původně k okruhu autoritativních politiků okolo následníka trůnu Ferdinanda d´Este, na demokratické formy vlády si příliš nepotrpěl, což dokazují jeho výroky:“velké masy lidí jsou vždy bezcharakterní a zbabělé“ nebo „vox populi-vox hovězí“, na jaře 1918 vystoupil s ostrou kritikou Masarykovy politiky, tím proti sobě popudil celou českou politickou a kulturní reprezentaci, ta jeho výroky pochopila jako národní urážku, navíc, jak poznamenal později T.G.Masaryk, to velmi uškodilo pověsti Rakouska v Anglii a Americe, protože se Otakar nediplomaticky snížil k osobním urážkám, zároveň obvinil Francii, respektive ministerského předsedu Clemenceaua, že se snížil nabízet Rakousko-Uhersku mír, Clemenceaua reagoval jednoznačným prohlášením: „Hrabě Czernin lže!“ a zveřejnil informace
o jeho diplomatické aktivitě ve Francii, tím přivedl Otakar sebe i císaře Karla
do velmi nepříznivé situace a fakticky zmařil poslední naděje na záchranu habsburské říše, když
se mu nepodařilo přimět císaře Karla k abdikaci, sám na ministerskou funkci rezignoval.
Své názory na válečné události shrnul v knize “Ve světové válce”,
kterou publikoval v němčině a angličtině.
(Petr Mašek: Modrá krev)
“Já myslím, že ta jeho role je také už trošku zkreslená po necelých sto letech. Protože jestli byl proněmecký, nebo ne proněmecký, ale já myslím, že on trval na tom, že se musí dodržovat spojenecké smlouvy a to je ten rys, který bych řekl, že se stále opakuje, že slovo, které se jednou dalo se musí držet a já bych řekl, že ve mně docela i trošku vzbuzuje pocit hrdosti, když je jeho podpis třeba na brestlitevském míru. To nejsou tak nevýznamné akty.”
Tomáš hrabě Czernin
ve filmu Potomci Přemyslovců anebo tradice zavazuje