Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Řád Bílého lva je nejvyšší státní vyznamenání České republiky. Původně byl udělován osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Československo, a to od roku 1922. V současné podobě, jejímž výtvarným autorem je Michal Vitanovský, je udělován v České republice od roku 1994.“ Zobrazit celý citát »

Řád Bílého lva

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou

Belcredi, Ludvík Egbert *1856 † 1914

9. 1. 2022 | Drocár Jan | Osobnosti

OTEC Richard hrabě Belcredi *12.2.1823 Jimramov † 2.12.1902 Gmunden	MATKA Anna baronka von Welden *15.5.1834 Frankfurt n. M. † 28.12.1918 Gmunden
Ludvík Egbert hrabě Belcredi *4.2.1856 Znojmo † 6.9.1914 Líšeň
JUDr. Ludvík Egbert hrabě Belcredi byl člen moravského šlechtického rodu Belcredi, který původně pocházel z italské Lombardie, kde se jejich jméno mezi významnými patricijskými rodinami objevuje již v roce 1226. Ludvík Egbert – 1884 c. a k. komoří, 1910 tajný rada, poslanec říšské rady a moravského sněmu, 1908 komtur s hvězdou řádu Františka Josefa; statky: Jimramov, Líšeň.
oo 15.7.1885 Ullstadt
MANŽELKA Marie baronka von und zu Franckenstein *25.12.1859 Mnichov † 9.8.1938 Gmünden
OTEC MANŽELKY Georg baron von und zu Franckenstein *2.7.1825 Würzburg † 22.1.1890 Berlín	MATKA MANŽELKY Marie Therese princezna z Oettingen-Wallersteinu *31.7.1832 Mnichov † 2.3.1891 Ullstadt
POTOMCI
Egbert hrabě Belcredi Marie Anna hraběnka Belcredi Richard hrabě Belcredi Karel Jiří hrabě Belcredi Jindřich hrabě Belcredi	08. 3.1887 Líšeň † 05.05.1932 Vídeň 05.06.1888 Líšeň † 22.01.1968 Mnichov 11.08.1891 Líšeň † 20.08.1956 Bad Tölz 24.09.1893 Líšeň † 18.09.1972 Vídeň *01.01.1902 Líšeň † 31.05.1973 Vídeň

♣♣♣

WIKIPEDIE

Ludvík Egbert Richard hrabě Belcredi, uváděn také jako Ludvík Egbert hrabě Belcredi nebo Ludvík Belcredi (německy Ludwig Egbert Richard Graf von Belcredi) (4. února 1856 Znojmo-6. září 1914 Líšeň, byl moravský šlechtic z rodu Belcrediů, velkostatkář a poslanec Moravského zemského sněmu.

Původ a studium
Narodil se ve Znojmě, kde jeho otec působil jako krajský hejtman, do původně lombardské šlechtické
rodiny Belcrediů. Jeho otcem byl rakouský ministerský předseda Richard Belcredi a matkou c. a k. palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže Anna von Welden. Ve 14 letech nastoupil na gymnázium v Kalksburgu. Maturitu složil na vídeňském gymnáziu Theresianum, protože kalksburské gymnázium nemělo oprávnění k provádění maturit. Po studiu na právnické fakultě innsbrucké univerzity složil v roce 1879 doktorát. Kromě toho navštěvoval ještě hospodářské akademie v Hohenheimu a Württembergu.

Profesní kariéra
V letech 1882-1885 působil u finanční prokuratury ve Vídni. Během tohoto období rovněž složil soudcovské zkoušky. Po smrti svého strýce Egberta v roce 1894 zdědil veškerý rodinný majetek, včetně zámků a velkostatků v Líšni a Jimramově. Na statcích se mu podařilo zvýšit prosperitu, založil třeba v roce 1904 úspěšnou líšeňskou cihelnu. O pět let později koupil jimramovský mlýn, kde zřídil elektrárnu.

Politická kariéra
V moravských zemských volbách v roce 1890 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Byl znovuzvolen ve volbách v roce 1896, volbách v roce 1902, volbách v roce 1906 a volbách v roce 1913. Stal se členem školského výboru. Účastnil se Fora pro společné záležitosti v Pešti v roce 1894. V roce 1901 se stal také členem finančního výboru, o rok později také výboru pro pojišťovnictví a rozšíření zemědělské banky. Na sněmu vystupoval v různých záležitostech, třeba v záležitosti finančních poměrů silničního výboru v Brně, při podpoře různých subvencí pro spolky nebo hospodářských subvencí, v otázce učitelských platů. Od roku 1904 až do své smrti působil jako přísedící Moravského zemského výboru. Po posledním zvolení na sněm se stal členem výborů zemědělského a pojišťovacího.

Ve volbách do Říšské rady v roce 1891 byl zvolen poslancem Říšské rady za Čechy ve velkostatkářské kurii. Zasedal v ní ještě další 2 volební období.

Od 90. let 19. století se rovněž podílel s hrabětem Ottou Serényi na vedení moravské Strany konzervativního velkostatku. Se strýcem Egbertem se podílel na vydávání novin konzervativních velkostatkářů Vaterland.

Spolková činnost
Angažoval se v různých spolcích. Byl členem Grundlasten-Ablösungs- und Regulierungs-Landeskommision für Mähren, náhradníkem c. k. zemské komise pro agrární operace a v červenci 1912 byl jmenován prezidentem Zemědělské rady pro Markrabství moravské. V roce 1911 pořádal Hospodářsko-živnostensko-průmyslovou výstavu v Líšni. Ve stejném roce podpořil z pozice předsedy diecézního výboru provolání ke katolickému lidu německého jazyka brněnské diecéze v rámci prvního německého katolického sjezdu, který se konal v Brně.

Rodina
V roce 1885 se v Ullstadtu oženil s Marií von Franckenstein (25.12.1859-9.8.1938), s níž měl celkem sedm dětí:

1. Egbert Richard (8.3.1887 Líšeň-5.5.1932 Vídeň), duchovní v brněnské diecézi
2. Marie Anna (5.6.1888 Líšeň-22.1.1968 Mnichov), manž. 1914 baron Ervín von Aretin (19.9.1887 Bad Kissingen-25.2.1952 Mnichov)
3. Jiří (18.10.1889-1890)
4. Richard (11.8.1891 Líšeň-20.8.1956 Bad Tölz), svobodný a bezdětný
5. Karel Jiří (24.9.1893 Líšeň-18.9.1972 Vídeň), manž. 1920 Terezie Kálnoky de Köröspatak (14.11. 1893 Olomouc-8.10.1969 Vídeň)
6. Anna (21.11.1896 Líšeň-30.9.1898 Jimramov)
7. Jindřich (1.1.1902 Líšeň-31.5.1973 Vídeň), manž. 1935 Alžběta Gabriela Kálnoky z Köröspataku (16. 8. 1895 Olomouc-6.11.1975 Vídeň)

Ocenění
V roce 1908 se stal komturem Řádu Františka Josefa. Byl také c. a k. komořím, od roku 1910 tajným radou a tajným komořím Pia X., od roku 1902 držitelem komandérského kříže Řádu svatého Řehoře Velikého, který obdržel od papeže Lva XIII.

♣♣♣