Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Přemyslovské knížecí rodové patrimonium



Bechinie, Emanuel Adolf III. *1929 † 2019 (90)

8. 12. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
Emanuel Adolf II.
baron Bechinie z Lažan

*26.8.1894 Praha † 9.4.1966 Jihlava
MATKA
Charlota 

Němcová
*10.3.1903 Jihlava † 18.1.1984 Boskovice

MUDr. Emanuel Adolf III. baron Bechinie z Lažan

*30.7.1929 Jihlava † 27.11.2019 místo

MUDr. Emanuel Adolf III. baron Bechinie z Lažan byl v Čechách posledním mužským členem  starého českého šlechtického rodu původem ze Slezska. Zemřel po dlouhé nemoci 27.11.2019 ve svých devadesáti letech. Po smutečním obřadu bylo jeho tělo v přítomnosti kruhu rodiny uloženo do rodové hrobky na pražských Vinohradech.

oo 18.7.1957 Brno

MANŽELKA

MUDr. Alena Dvořáková
23.6.1934 Pelhřimov † 3.3.2013 místo

OTEC MANŽELKY
MUDr. Zdeněk Dvořák
*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELKY
Marie Jeřábková
*datum místo † datum místo

POTOMCI

Ivonne Emanuela baronka Bechinie z Lažan

*18.1.1963 Boskovice † 6.4.2022 místo

♣♣♣

Po odchodu do penze v roce 1991 žil lékař Emanuel Bechinie se svou manželkou v ústraní v Třešti. Jeho rodištěm byla ale Jihlava. Tam bylo i sídlo rodu, které dnes už ale neexistuje. Nacházelo se u dnešní křižovatky Znojemské a Brtnické ulice.

„Dětství prožil spolu s rodiči Emanuelem Adolfem II. a Charlotou a o rok mladší sestrou Dagmar na zámečku a statku v Jihlavě. V roce 1950 byl rodině zabaven komunistickou totalitní mocí veškerý majetek a statek znárodněn. V roce 1951 byla rodina vystěhována do dvoupokojového bytu,“ napsala v nekrologu dcera zesnulého, právnička Yvonne.

„Tam byl velkostatek a u něj malý zámeček, který otec v roce 1937 prodal městu. V roce 1945 zámek dostal zásah fosforovou bombou, když Rusové osvobozovali Jihlavu. V roce 1937 jsme se přestěhovali do sousedního panského domu, který byl trochu vzdálenější od původního zámku. Statek i s malým zámečkem byl v místě, kde je dnes nažluto natřená stavba, to byl takzvaný úřednický dům. Kousek naproti byl velkostatek a k tomu vedle stál náš dům,“ vzpomínal v nepublikovaném rozhovoru z roku 2011 Emanuel Bechinie.

Na místě velkostatku na pravé straně je nyní šest panelových domů, na druhé straně jsou vilky.

„Sídliště Nad Plovárnou stojí na našich bývalých pozemcích. Zámeček převzal státní statek, který ho jako obyčejně nechal zchátrat. Pak se rozhodlo, že už tam ten zámeček nemusí být, že tam raději postaví panelové sídliště,“ říkal Bechinie. Zámeček byl podle Yvonne Bechinieová zbourán v letech 1966 až 1967.

Byl vyhledávaným operatérem

Emanuel Bechinie po jihlavském gymnáziu absolvoval lékařskou fakultu v Brně, kde pak působil jako odborný asistent.

„Pro nevyhovující kádrový původ musel v roce 1958 z lékařské fakulty odejít. Byl umístěn na gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice v Boskovicích,“ připomněla Bechinieová.

Stal se odborným lékařem, byl vyhledávaným operatérem, až do odchodu do důchodu byl primářem gynekologicko-porodnického oddělení. Volný čas věnoval historii, genealogii, heraldice, výtvarnému umění a sepisování kroniky rodu.

Nahoře manželé Bechinieovi v roce 2011 na hradě Roštejn a dole v roce 2008 před bývalým sídlem rodu Bechiniů zámkem Rozsochatec (dole).

„Byl velice skromným až ostýchavým člověkem,“ vzpomínal jihlavský malíř Jan Jiří Rathsam, který kroniku rodu poledních 17 let graficky dotvářel. „Baron Bechinie k nám za otcem často v 80. letech přijížděl s manželkou a malým bílým psíkem. Byl to noblesní a pokorný člověk s přirozeným charismatem,“ zavzpomínal i výtvarník Jan Florian, po jehož otci Janovi práci na kronikách rodu Bechinie z Lažan malíř Rathsam převzal.

Rod Bechinie pochází ze slezského rodu Seidliců. Do Čech přišel na počátku 15. století. Jindřich Bechinie hostíval po roce 1410 Jana Husa na hradě Krakovci.

S použitím článku Tomáše Blažka na iDNES.cz

Manželé Bechinieovi na Pražském hradě. Nahoře ve Vladislavském sále s Hugem hrabětem Mensdorffem-Pouilly a dole v Mladotově domě s budoucí poslankyní Ninou Novákovou.

Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2022  |  O nás