Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Kdyby Kain nalezl Abela ozbrojeného, snad by se tato první vražda na zeměkouli nebyla stala.“ Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Bedřich (*1799 † 1870)



Battaglia, Quido *1873 † 1962

11. 3. 2018 | Jan Drocár | Deklarace 1938 a 1939, Osobnosti

 

OTEC

Josef
baron

Battaglia
*1824 † 1891

MATKA

Henrietta (Jindřiška)
baronka

von Schönau
*1832 † 1897

Quido Julius
baron
Battaglia

*29.10.1873 Bratronice † 29.4.1962 Bratronice

Quido Julius baron Battaglia de Sopramonte é Ponte alto (*1873 Bratronice † 1962 Bratronice) pocházel z benátsko-veronského rodu, jehož historie sahá až do 17. století. Rodina přes jižní Tyrolsko přešla do Rakouska a do Čech. František baron Battaglia (*1778  Merano  † 1863 Praha) se 17.7.1810 v Praze oženil s Terezií Ludmilou Talackovou z Ještětic (*1790 Praha † 1859 Praha). Po jejím bratrovi Josefovi zdědil v roce 1864  jejich syn Josef baron Battaglia (*1824 Písek † 1891 Bratronice) statek a zámek Bratronice. Po Josefovi poté v roce 1891 vše dědil jeho syn baron Quido Julius

Pokračování textu pod tabulkou.

oo

6. 7. 1909 Vídeň

PARTNER

Gisela
Lehner-Bolzani

*1888 † 1958

OTEC PARTNERA
JindřichLehner-Bolzani
* datum † datum
MATKA PARTNERA
Emilie Anna von Schubert
*1861  † datum

POTOMCI

Blanka Marie
Christian

*1911 † 2005
*1914 † 1992

 

Pokračování textu z tabulky.

Člověk velice pracovitý a moudrý, na sebe i své okolí velice přísný. Sám se prý stříhal mašinkou dohola a sám si dělal cigára. Byl  znám nejen jako dobrý hospodář, ale také jako významný chovatel kaprů. Jeho manželkou byla paní Gizela, rozená Bolzany (*17.6.1888 Pressbaum † 18.1.1958 Bratronice). Velice vzdělaná, hovořila šesti jazyky a mimo jiné také skládala básně. S manželem měli  dvě děti, dceru Blanku Marii a syna Christiana.

Quido Julius baron Battaglia Gisela Lehner-Bolzani

Na svůj rod a rodiče vzpomínala dcera v knize Vladimíra Votýpky Návraty české šlechty takto: „…Battagliové pocházejí z Tridentu, dnešního Trentu v údolí řeky Adiže severně od Verony… Ponte alto znamená vysoký most a Sopra-monte horu nad něčím, něco převyšující. Tam někde se jeden z našich předků vyznamenal  a vyhrál dvě bitvy. Battagliové byli rodem bojovníků, ale vedle toho, že to byli vojáci, byli také statkáři a měli v Itálii vinice. Při státním krachu po napoleonských válkách, kdy došlo k obrovské inflaci, přišli o všechno. O vinici i o statky. Když bylo po krachu, rakouské vojsko se stěhovalo z tamního kraje pryč. Battaglia sloužil Rakousku, a tak ho převeleli k regimentu do  Písku…” 

“Můj tatínek se jmenoval  Quido a s maminkou se vzali na začátku století, v roce 1909. Ona byla Vídeňačka, rozená Gisela Bolzany, původem ze Švýcar…V roce čtrnáct byl tatínek jeden z prvních, koho povolali na vojnu, Christian, můj bratr, se narodil až čtyři měsíce po jeho odchodu, na den přesně, kdy se tatínek dostal do ruského zajetí …“.
Na podzim roku 1939 podepsal Quido Julius baron Battaglia spolu s dalšími 84 představiteli české zemské šlechty Prohlášení české a moravské zemské šlechty v roce 1939. Po okleštění Československa se tak hrdě přihlásil k československému národu, a proto byla na jeho majetek uvalena  v dobách protektorátu nucená správa.

Po válce se mu jeho majetek brzy vrátil, ale již v roce 1949 mu jej zase znárodnili. Když měl  jít do vězení, neboť nestihl odevzdat komunisty předepsanou dodávku masa a obilí, šel místo něj jeho syn Christian. Jeho otec by vězení ve svých osmdesáti letech pravděpodobně nepřežil….Zemřel  (Quido Julius) až 28.4.1962 v požehnaném věku 89 roků při jedné z obchůzek kolem svých polností u Bořky.


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás