Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Vysoký Chlumec
Vysoký Chlumec je zachovalý hrad nad stejnojmenným městysem v okrese Příbram asi 8 km jihozápadně od Sedlčan. Stojí na žulovém vrchu v nadmořské výšce 525 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
Původní chlumecký hrad se od své současné podoby lišil. Střecha na hlavní budově byla mnohem vyšší a značně špičatá a štíhlé tvary hlásky se opakovaly i na ostatním stavení. Po třicetileté válce byly sníženy zdi a krov byl postaven nový, nižší. Tím hrad přišel o svůj starodávný ráz.
Hrad byl patrně založen v posledních letech panování Karla IV., ale poprvé je v pramenech zmiňován až roku 1382, kdy je na něm uváděn purkrabí Zbyněk. Už v roce 1385 je v rukou Purkarta z Janovic oblíbence krále Václava IV. Janovici drželi hrad až do roku 1469, kdy ho Jenec z Janovic a Peteršpurka prodal Bedřichu Ojířovi z Očedělic. Ovšem už roku 1474 koupila hrad a přilehlé panství Anna Švihovská, vdova po Janu Popelovi z Lobkovic, se svými třemi syny Děpoltem, Václavem a Ladislavem. Tak se dostalo chlumecké panství na dlouhá staletí do rukou šlechtického rodu Lobkowiczů.
Za vlády Lobkowiczů se panství úspěšně rozrůstalo. Významnou měrou se o to zasloužil Zdeněk Vojtěch z Lobkowicz, nejvyšší kancléř království Českého. Ten se v roce 1603 oženil s Polyxenou z Pernštejna, vdovou po bohatém a mocném Vilému z Rožmberka, čímž se majetek rodu významně rozšířil. Polyxena vlastnila statky kdysi mocných a zámožných pánů z Pernštejna (včetně Roudnice nad Labem) a postupně další kupovala. Polyxena z Lobkowicz (1566-642) se zapsala do dějin hned tří významných rodů: Pernštejnů, Rožmberků a Lobkowiczů. Zatímco u prvních dvou byla svědkem jejich vymření, třetímu zajistila pokračování na další staletí dopředu. Po smrti Zdeňka Vojtěcha připadl Polyxeně veškerý rodový majetek nevídané hodnoty.
Chlumecké panství, největší v kraji a jedno z největších v Čechách vůbec, zdědil jediný syn Zdeňka Vojtěcha a Polyxeny – Václav Eusebius. V té době na Vysokém Chlumci sídlili pouze panští úředníci, protože rodina Lobkowiczů se zdržovala především v Roudnici nad Labem. Chlumecký hrad postupně chátral, avšak i přes bídný stav sem byly v roce 1644 z okolních dvorů převezeny mnohé cenné věci, živý inventář a zásoby v naději, že zde budou v bezpečí před císařskými a švédskými vojsky. Hradu se však zmocnili po krátkém boji Švédové a co nestačili zkonzumovat, to si odvezli nebo alespoň zničili. Na Chlumci a v okolí nadělali obrovské škody.
Mohutná stavba chlumeckého hradu byla udržována jen drobnými a nezbytnými opravami. V té době přestávaly hrady plnit svou původní funkci. Pokročilý vývoj bojové techniky už nemohly zastavit ani masivní hradby, ani padací mosty, a tak se hrady přestavovaly na pohodlnější obydlí – zámky.
Jedním z dalších majitelů chlumeckého panství byl Ferdinand Filip z Lobkowicz, který své panství nikdy nenavštívil a ponechal je v péči úředníků. Jaká to byla péče, o tom svědčí selské bouře a zásah rakouské vlády, která ustanovila administrátorem všech panství za neschopného Ferdinanda Filipa jeho synovce Augusta. Ten je spravoval vzorně i jménem nezletilého Josefa Františka Maxmiliána.
V držení Lobkoviců zůstal hrad až do druhé světové války, kdy byl zabaven protektorátními úřady. V roce 1948 byl znárodněn.
Po Sametové revoluci byl hrad v roce 1992 v rámci restitucí vrácen Lobkowiczům a ti ho v roce 1998 prodali příbuznému rodu, jehož představitelem je Riprand, hrabě Arco-Zinneberg, který hrad užívá dodnes. Jeho manželkou je vnučka posledního českého krále a rakouského císaře Karla I., Maria Beatrix.
Hrad Vysoký Chlumec není veřejnosti přístupný.
Zdroj: Wikipedie, IC Vysoký Chlumec