Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„V listopadu 2019 Petr Nohel 4. díl drobných publikací věnujících se nástupnictví a nástupnickému právu v Českých zemích. Titul „Markrabata obojí Lužice“ tak navazuje na předchozí autorovy tři tituly, Nástupnické právo v Českém království z roku 2015, Údělná knížata a markrabata moravská z roku 2016 a Slezská knížata a slezští vévodové z roku 2017.“ Zobrazit celý citát »Poslední díl tetralogie o nástupnictví v Českých zemích
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Rožďalovice
Barokní zámek – původně renesanční, postaven roku 1622, přestavěn pozdně barokně roku 1760, fasády jsou upraveny novodobě. Jde o trojkřídlý dvoupatrový s hodinovou vížkou nad středním křídlem a se sochařskou výzdobou Michala J. Brokoffa na hlavním portálu. V severním křídle je zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové nástěnné malby z roku 1770. V zámku se nacházejí památky na malíře Jana Rektoryse (1817–1890). Místnost ve středním křídle má novodobou výmalbu v podobě jeskyně na klenbě. Při zámku jsou umístěny hospodářské budovy, zahrada a park. Před hlavním vstupem do areálu zámku stojí dvě významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od Michala J. Brokoffa. Dnešní vzhled zámku je výsledkem úprav v letech 1935 a 1938. V současné době je zámek účelově využit jako domov důchodců.
Rožďalovice
město a děkanství v Čechách na pravém bř. potoka Trnavy a při želez. trati Nymburk-Jičín, v hejtm. a okr. jičínském, má 276 d., 2089 obyv. č., 9 n. (1900). Jest sídlem okr. soudu, pošty, telegrafu, četnické stanice, děkanství, má far. a zároveň děkan. kostel sv. Havla (již ve XIV. stol. far.), v nynější podobě z r. 1725 až 1734, obnovený r. 1817, v němž chová se starobylá křtitelnice; 3tř. měšť. šk. chlap., 4tř. obec. (pro obé pohlaví), 1tř. soukr. šk. žid., klášter milosrdných sester sv. Karla Bor. s nemocnicí (v níž kaple Nanebevz. P. Marie), na hřbitově kaple sv. Kříže, radnici, obč. záložnu, 2 mlýny, punčochářství, drobná řemesla, obchod s dřívím, týdenní a 7 výr. trhů hojně navštěvovaných.
Alod. panství zaujímá 1351,86 ha půdy; náleží k němu dvoupatrový zámek s kaplí sv. Aloise a krásným parkem, dvůr, cukrovar, cihelna, mlýn na Hasinském rybníce, rybník s chovem ryb, majetek Jiřího Chr. kn. Lobkovice. Kdy R. na město povýšeny a erbem městským nadány, neznámo. Erb měst.: v modrém štítě stříbrná kulatá zvonice s cihlovou střechou a dveřmi otevřenými, v nichž spatřuje se vojín s krunýřem, držící sudlici v pravici.
Rožďalovice jsou založení prastarého. Ve XIII. a poč. XIV. stol. seděla na Rožďalovicích rodina z Rožďalovic, po nich drželi jednu čásť zboží rožďalovického pánové z Michalovic a jinou Košíkové z Rožďalovic a Lomnice; potomci těchto seděli zde do r. 1408, kdy Jan z Michalovic prodal svůj díl Mikuláši z Machova a druhý díl přešel r. 1457 sňatkem z rodu Košíků na Aleše Vikharta ze Sašova.
Po smrti Jana z Machova čásť zboží rožďalovického přešla na Sigmunda Valkouna z Adlaru (jeho tvrz stávala na místě nynějšího zámku) a druhou čásť ukoupil Jan Křinecký z Ronova. Syn pak koupil celé Rožďalovice. Křinečtí sídlili nepřetržitě na Rožďalovicích do osudné bitvy Bělohorské, kdy Jan Albrecht starší Křinecký sv. p. z Ronova účastnil se odboje stavů čes., začež z trestu jeho statky od král. komory ujaty a prodány (1622) Albrechtovi z Valdšteina, který je následujícího roku postoupil nejvyššímu purkrabímu Adamovi z Valdšteina. R. 1760 ovdovělá hr. Alžběta z Valdšteina prodala zboží rožďalovické Aloisii hr. Clam-Gallasové, při jejíž rodě zůstalo do r. 1793, kdy je koupil Karel z Möveru, od něho Karel sv. p. Wimmer (1802) a ten je opět prodal r. 1819 Sidonii kn. Lobkovicové. Rožďalovice jsou rodištěm Jiřího Melantricha z Aventina.