Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Karel Havlíček Borovský o Rusku






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Velký vlastenecký výlet v kinech od 21. srpna 2025

1. 9. 2025 | Redakce |

Dokumentární film Velký vlastenecký výlet v kinech

Symbolicky 21.8.2025 měl svou premiéru v českých kinech dokumentární film režiséra Robina Kvapila Velký vlastenecký výlet. Natočil ho v produkci filmové společnosti Punk Film k 57. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a ke Dni nezávislosti Ukrajiny připomínajícímu každoročně vyhlášení nezávislosti Ukrajiny 24.8.1991. „Film jsme natáčeli proto, abychom připomněli, že válka na Ukrajině se stále děje a je stále hrozná,“ řekl režisér na slavnostní premiéře filmu v pražských kinech Lucerna a Světozor v úterý 19.8.2025.

Před promítnutím filmu v kině Lucerna

se divákům představili tvůrci filmu.

Producenti Jakub Pinkava a Jakub Drocár s režisérem Robinem Kvapilem uprostřed. Další spolupracovníci: Petr Pojman, Pavel Bezděk, Adam Sybera, Peter Pöthe.
Celý tvůrčí tým filmu uprostřed s režisérem Robertem Kvapilem a jejich premiéroví diváci na společné fotografiii ve Velkém sále kina Lucerna v úterý 19.8.2025.

Promítání v senátní zahradě

Veřejné promítání filmu ještě před jeho uvedením do kin se poté konalo také ve středu 20. srpna 2025 na pozvání předsedy horní komory českého parlamentu Miloše Vystrčila v zahradě Senátu. Tohoto promítání se účastnil i prezident republiky Petr Pavel, pod jehož záštitou film vznikal. 

„Ve Valdštejnské zahradě jsem navštívil veřejnou předpremiéru filmu Velký vlastenecký výlet. Dokument sleduje tři Čechy, kteří nevěřili, že válka na Ukrajině je skutečná, a spolu s tvůrci se vydali přímo do Charkova, Donbasu nebo Izjumu. Film ukazuuje, jak nebezpečné mohou dezinformace ovlivnit naše životy, vztahy i společnost, a je připomínkou, že kritické myšlení a ověřování zdrojů nejsou jen fráze, ale naše nejlepší obrana proti manipulaci.“

Valdštejnská zahrada je připravena na večerní promítání.
Filmaři a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Setkání s prezidentem Petrem Pavlem.
Prezident Petr Pavel a režisér filmu Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil. Prezident Petr Pavel a producent filmu Velký vlastenecký výlet Jan Drocár.
Těsně před zahájením promítání filmu Velký vlastenecký výlet ve Vladštejnské zahradě.

Veřejného promítání filmu ve Valdštejnské zahradě se účastnil také velvyslanec Ukrajiny v Praze Vasyl Zvaryč. „Česká republika stojí pevně na straně spravedlnosti, svobody a evropských hodnot. Velký vlastenecký výlet ukazuje, jak hluboce je zakořeněná proruská propaganda v Evropě. Toto dílo je nezbytným krokem k prozření,“ prohlásil.

♣♣♣

Připomenutí filmu prezidentem Petrem Pavlem

Prezident republiky Petr Pavel promítání filmu v Senátu zmínil také druhý den 21. srpna 2025 u příležitosti vzpomínkové akce k 57. výročí ruské okupace Československa 21.8.1968 u budovy Českého rozhlasu.

Závěrečná část projevu
Část projevu prezidenta Petra Pavla týkající se promítání filmu v Senátu.

♣♣♣

S jasným názorem

Připomínáme na stránkách Historické šlechty film Velký vlastenecký výlet jako zajímavý a velmi potřebný a jsme na tvůrce za jejich aktuální počin patřičně hrdi. Rádi zde také uvádíme  názor prezidenta Petra Pavla na tento film a souzníme obecně s jeho názory na dění na Ukrajině. Díky zaměření Historické šlechty nás v této souvislosti pochopitelně zajímají i postoje představitelů šlechtických rodů, současných i kdysi vládnoucích panovnických dynastií. Přeci jenom jejich rodiny vládly v Evorpě mnohdy i celá staletí a proto historická paměť jejích rodů nemůže být pro součastníky nezajímavá. Samozřejmě též předci současných představitelů těchto dynastií a rodů vedly své národy do válek, leckdy se bránili napadení od jiných států. Nezřídka hrozilo evropskýcm zemím také napadení z Východu. Vyjadřuje-li se tedy k současné situaci na Ukrajině například současná hlava habsbursko-lotrinské dynastie Karel Habsburský, víme, že se sledujeme postoje nejen vnuka posledního českého krále, ale díky výše napsanému i  představitele rodu nesoucího spoluodpovědnost za vývoj evropského dění po několik staletí. Kolikrát museli třeba jeho předci na trůnech čelit útokům i z Ruska. Tabulka uvedená dole, přináší seznam válek se zapojením Ruska jen za sto posledních let. Kolik jich asi muselo být ve staletích předtím? Od dob Moskevského velkovévodství (1263-1547) Ruského carství (1547-1721) a Ruského imperia (1721-1917).

Jaké on vidí historické paralely?  „Automaticky mě napadá rok 1938, tedy doba Mnichova, jednání demokratických vlád s Hitlerem, jejich zrada na Evropě. Chamberlain a Daladier, tehdy respektovaní politici, situaci vyhodnotili zcela mylně. Obávám se, že zažíváme něco  podobného. Někteří politici opět tvrdí, že musíme začít jednat s Vladimirem Putinem a uznat fakta, která jeho invaze na Ukrajině vytvořila. To není nic jiného než další zrada na Evropě, nepochopení historie, neschopnost se z ní poučit. Máme nepředstavitelné štěstí, že Ukrajina je taková, jaká je: že se chce bránit a bránit tím celou Evropu.“

Tato slova jsme si mohli přečíst v exkluzivním interview, který Karel Habsburský poskytl Tomáši Linderovi z českého týdeníku Respekt v červnu roku 2024 ve Vídni. Při té příležitosti jsme se také dozvěděli, že rakouský arcivévoda byl v době vojenského napadení Ukrajiny Putinem už několik let vlastníkem tamní rozhlasové stanice Kraina FM. Únor 2022 ale všechno změnil. Jeho spolupracovníci museli pryč z Kyjeva a skrývali se. První dva, dva a půl měsíce po invazi měnili každých pár dní lokaci.

Jak to vypadá, když hlava rodiny Habsburků jezdí do země ve válce?  „Úplně normálně.  Ve Vídni jsem nasedl do svého oblíbeného starého dieselového passatu, který na jeden zátah ujede přes tisíc kilometrů, a vyjel. Většinou přes Slovensko a Užhorod. Ve srovnání s řadou zemí, kde probíhají válečné konflikty a kde jsem se v minulosti pohyboval v rámci svého angažmá na ochranu kulturních památek, to šlo celkem bez problémů. Čím méně na sebe upozorňujete, tím jste ve větším bezpečí. Takže jsem žádná zvláštní bezpečnostní opatření neorganizoval.

Více z rozhovoru s Karlem Habsburským si lze přečíst zde na stránkách týdeníku Respekt.

♣♣♣

POŘÁD NĚKOHO OKUPUJÍ A ZABÍJEJÍ TAM LIDI

.
Pro doložení tohoto tvrzení jsme z článku Seznam válek se zapojením Ruska ve Wikipedii vybrali časově nám nejbližší více
jak stoleté období od roku 1917:
.

1917 – 1922 Ruská občanská válka
1917 – 1921 Ukrajinská válka za nezávislost
1917 – 1920 Kazachstánská kampaň
1918 – 1918 Finská občanská válka
1918 – 1920 Estonská válka za nezávislost
1918 – 1920 Lotyšská osvobozenecká válka
1918 – 1919 Litevsko-sovětská válka
1918 – 1920 Gruzínsko-osetský konflikt
1919 – 1921  Sovětsko-polská válka
1919 – 1923 Turecká válka za nezávislost
1920 – 1933 boje s Basmači
1920 – 1920 Invaze Rudé armády do Ázerbájdžánu
1920 – 1920 Invaze Rudé armády do Arménie
1921 – 1921  Invaze Rudé armády do Gruzie
1921 – 1921  Sovětská intervence v Mongolsku
1921 – 1920 Sovětské potlačení arménského povstání
1921 – 1922 Sovětské potlačení povstání v Karélii
1924 – 1920 Srpnové povstání v Gruzii
1925 – 1926 Urtatagaiský konflikt
1929 – 1929 Čínsko-sovětský konflikt
1929 -1930 Intervence Rudé armády v Afghánistánu
1932 – 1932 Čečenské povstání
1938 – 1945 Sovětsko-japonské pohraniční konflikty
1937 – 1937 Muslimské povstání v Sin-ťiangu
1939 – 1939 Invaze do Polska
1939 – 1940 Zimní válka
1940 – 1940 Sovětská okupace pobaltských zemí
1940 – 1940 Sovětská okupace Besarábie a severní Bukoviny
1941 – 1945 Pokračovací válka
1944 – 1945 Laponská válka
1939 – 1945 Druhá světová válka
1944 – 1956 Partyzánská válka v Pobaltí (Lotyšsko, Litva, Estonsko)
1944 – 1953 Partyzánská válka na Ukrajině
1944 – 1953 Protikomunistický odboj v Polsku
1945 – Sovětsko-japonská válka
1946 – 1954 Válka v Indočíně
1950 – 1953 Korejská válka
1953 – 1953 Východoněmecké povstání
1953 – 1972 Laoská občanská válka (Tajná válka)
1955 – 1975 Vietnamská válka
1956 – 1956 Maďarské povstání
1968 – 1991 Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa  (21.8.1968-27.6.1991)
1969 – 1969 Čínsko-sovětské konflikty
1967 – 1970 Opotřebovací válka
1971 – 1971 Indicko-pakistánská válka
1971 – 1991 Eritrejská válka za nezávislost
1975 – 2002 Občanská válka v Angole
1977 – 1975 Etiopsko-somálská válka
1979 – 1989 Sovětská válka v Afghánistánu
1991 – 1993 Válka v Abcházii
1991 – 1993 Občanská válka v Gruzii
1992 – 1992  Válka v Podněstří
1992 – 1992 Konflikt ve východním Prigorodném
1992 – 1997 Občanská válka v Tádžikistánu
1993 – 1993 Přelévání Ruska do Ázerbájdžánu
1994 – 1996 První čečenská válka
1999 – 1999 Válka v Dagestánu
1999 – 2009 Druhá čečenská válka
2008 – 2009 Válka v Jižní Osetii
2009 –            Povstání na severním Kavkaze
2014 –             Rusko-ukrajinská válka (Anexe Krymu) – od 20.2.2014 k 1.9.2025 – 11 let a 192 dní
2015 –             Ruská vojenská operace v Sýrii (Válka proti Islámskému státu)
2018 –            Občanská válka ve Středoafrické republice
2022 –            Ruská invaze na Ukrajinu

♣♣♣

Více jak tři roky už trvá ruská vojenská agrese vůči Ukrajině.

Ukrajina se od 24. února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova a na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech.

„Film jsme natáčeli proto, abychom připomněli, že válka na Ukrajině se stále děje a je stále hrozná,“ řekl režisér Robin Kvapil. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo 60 lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně.

Na počátku byla zveřejněna výzva: Myslíte si, že válka na Ukrajině je podvod? Že média lžou o počtech mrtvých a dopadech „speciální vojenské operace na Ukrajině“? Přijďte na konkurz a staňte se hrdiny nového filmu. Do centra válečného konfliktu nakonec vyrazil filmový štáb v říjnu 2024 se třemi „hrdiny“ – příznivci Putina, aby se přesvědčili, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Chcete vidět reakce pochybovačů, když jim nad hlavou lítají rakety, schovávají se v krytech, chodí mezi masovými hroby, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo trpícími pozůstalými? Pojeďte s námi na „velký vlastenecký výlet“. Dokumentární road movie s komediálními prvky o cestě ze zatím bezpečného Česka do válkou zmítaného Charkova až na Donbas. Válka na Ukrajině bez cenzury.

Součástí štábu byli také kriminolog Petr Pojman, který doprovázel filmaře jako bezpečnostní analytik, oporou v krizových a možných traumatických situací byl i psychiatr Petr Pöthe. Po dobu natáčení na Ukrajině doprovázela celou skupinu jako překladatelka a průvodkyně Lucie Řehoříková, která v minulosti vedla šest let České centrum v Kyjevě. Všichni měli v telefonech staženou aplikaci, která v reálném čase alarmem upozorňuje, kam v daném okamžiku letí raketa.

Protagonisty filmu byli: Petra, Ivo a Nikola

Pozvání ke shlédnutí filmu Velký vlastenecký výlet (2025)
TRAILER
♣♣♣

Členové filmového štábu

Hudba: Adam Boháč a Jonáš Rosůlek, „Needles“
Zvuk: Martin Tauber
Střih: Libor Alexa
Kamera: Prokop Souček
Dramaturgie: Jan Bušta
Kreativní producentka ČT: Věra Krincvajová
Producenti Punk Film: Jakub Drocár a Jakub Pinkava
Scenář a režie: Robin Kvapil
Producent: Punk Film
Koproducenti: Česká televize, Jan Barta, Silverart, Napa Records, Magic Lab, Braha Production Company
Distributor: Bontonfilm
Za podpory: Státní fond Audiovize, Dárek pro Putina, Martin Vohánka, Dalibor Dědek, Pavel Bouška, Nadace Bpd Partners, Rtr Projects, Petr Krogman, Martin Moravec, Libor Winkler, Silke Horáková
Hlavní mediální partneři filmu: Novinky.cz, Seznam.cz
Mediální partneři: Deník N, Totalfilm, ČSFD, Radio 1
Partner kampaně: Leo Prague

Film vznikl pod zýštitou prezidenta České republiky

♣♣♣

PUNK FILM

Filmovou a video produkční společnost založili
v úterý 30.12.2003 tři absolventi FAMU:
Martin Hůlovec, Ondřej Beránek a Jakub Drocár.
♣♣♣





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2025  |  O nás