Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Promítání filmu Velký vlastenecký výlet v Kongresovém sále

v Praze,  jeho tvůrci, prezident a studenti

PODLE POZVÁNKY PRODUCENTA: 

Historicky největší filmovou projekci pro školy zahájili zástupci organizátorů akce Martin Ondráček z organizace Dárek pro Putina a režisér filmu Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil. Na pozvání Punk Filmu, producentské společnosti uváděného filmu, poté vystoupili tvůrci podcastu Přepište dějiny Martin Groman a Michal Stehlík, kteří mj. otevřeli téma „Jak se v současnosti učí české moderní dějiny“. Po jeho shlédnutí film komentovali přítomní velitelé z české armády, například velitel informačních a kybernetických sil Radek Haratek. Dalším hostem byla také válečná zpravodajka České televize na Ukrajině Darja Stomatová. Do debaty se poté kromě režiséra filmu Robina Kvapila a jeho producenta Jakuba Drocára zapojil i bezpečnostní analytik Petr Pojman, který byl součástí filmového štábu při natáčení na Ukrajině. Průvodcem programu pro školy v Kongresovém sále byl Jan Špaček, ve  druhém – Společenském sále – moderoval akci Bohumil Kartous. Pro přítomné studenty byl celkem pochopitelně asi určitě hlavním diskutérem (a nejen o promítnutém filmu) prezident republiky Petr Pavel. Otázek se na něj sešlo tolik, že z časových důvodů ani neměl šanci na mnoho z nich bohužel odpovědět. Ale určitě na ně rád odpoví při další podobné příležitosti.

PETR PAVEL:

„Téměř čtyři tisíce studentů dorazily do pražského Kongresového centra na historicky největší školní promítání v České republice. Dokument Velký vlastenecký výlet má v době, kdy se ve veřejném prostoru stále častěji zpochybňuje samotná existence války na Ukrajině, zásadní význam.

Těší mě, že jsem si na závěr projekce mohl vyslechnout dojmy studentů a odpovědět na jejich dotazy.
Je důležité, aby právě mladá generace rozuměla tomu, jak snadno lze pravdu ohýbat,
a nerezignovala na hodnoty, na kterých stojí svobodná společnost“.

♣♣♣

.
Dokumentární film Velký vlastenecký výlet režiséra Roberta Kvapila
a producentské společnosti Punk Film v koprodukci České televize
měl v úterý 19. srpna 2025 svou premiéru  v kinech Lucerna a Světozor.
Veřejné promítání filmu ještě před jeho uvedením do kin se konalo ve středu 20. srpna 2025 na pozvání předsedy horní komory českého parlamentu Miloše Vystrčila v zahradě Senátu. Promítání se účastnil i prezident republiky Petr Pavel, pod jehož záštitou film vznikal. Do kin poté vstoupil film symbolicky v den výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa ve čtvrtek 21. srpna 2025.
.

♣♣♣​

AKCE FOTOGRAFICKÝM POHLEDEM BÁRY SOUČKOVÉ

Zleva producent Jakub Drocár, prezident Petr Pavel a režisér Robin Kvapil.

♣♣♣

AKCE FOTOGRAFICKÝM POHLEDEM DANICI RYBÁKOVÉ

Studenti před vchodem do Kongresového centra v Praze.

Kongresový (Velký) sál se pomaluje naplňuje (2 764 míst). Společenský sál má 1 034 míst.

Náhoře a dole – společné fotografie s prezidentem Petrem Pavlem.

♣♣♣

DALŠÍ FOTOGRAFIE Z KONGRESOVÉHO SÁLU

FOTOGRAFIE ZE SPOLEČNSKÉHO SÁLU

♣♣♣

BÁRA SOUČKOVÁ A DANICA RYBÁKOVÁ – DALŠÍ FOTOGRAFIE

♣♣♣

ČESKÉ NOVINY

Téměř 4000 studentů zhlédlo dnes dokument Velký vlastenecký výlet
Aktual.: 17.12.2025 14:09 Vydáno: 17.12.2025, 14:09

Akce nazvaná Velký vlastenecký vibe (president edition), která byla určena studentům základních, středních a vysokých škol, 17. prosince 2025, Kongresové centrum, Praha. Program zahrnoval projekci filmu Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila, diskusi s historiky Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem, debatu s prezidentem Petrem Pavlem, vystoupení válečné zpravodajky na Ukrajině Darji Stomatové a Bohumila Kartouse (Čeští elfové). Pořadatelé akce se fotografují s prezidentem Petrem Pavlem (uprostřed). PC CTK/Šimánek Vít

Praha – Téměř 4000 studentů a žáků zhlédlo dnes v Kongresovém centru v Praze dokumentární film o válce na Ukrajině Velký vlastenecký výlet od režiséra Robina Kvapila. Promítání filmu má podle něj pomoct k tomu, aby mladá generace více přemýšlela o dezinformacích a vnímala, že bezpečí, které je v západních zemích, není samozřejmost. Řekl to ČTK. Dokument zachycuje reakci tří pochybovačů o válce na Ukrajině, kteří projevili v castingu zájem odjet s filmovým štábem do míst válečného dění.

Stominutový dokumentární snímek do českých kin vstoupil letos v srpnu, poté byl i na platformě Neflix a je distribuován i v kinech na Slovensku. Nově je potvrzena plánovaná distribuce filmu na Ukrajině. Hromadnou projekci pro školy plánují organizátoři v příštím roce i v dalším českém městě. Projekce filmu se již uskutečňuje také napříč republikou v jednotlivých školách doprovázená s výukovými listy.

“Potvrdilo se nám, že tento film otevírá pro mladé lidi řadu otázek narážejících například na téma mediální gramotnosti, to znamená i jak rozpoznávat dezinformace. Stálá poptávka škol o projekce s diskusemi nás přiměla k hromadné akci tohoto typu,” uvedl Kvapil.

Kvapil řekl, že po začátku války na Ukrajině chtěl natočit film s lidmi, kteří podlehli dezinformacím z Ruska, a zdokumentovat, co s nimi udělá to, když budou na Ukrajině. “Předpokládal jsem, že v konfrontaci s tou hrůzou se budou například dříve chtít vrátit zpět. Nicméně se ukázalo, že strategie těch psychologických operací a těch dezinformací jsou natolik funkční, že v lidech, kteří válku na Ukrajině popírají, ani přítomnost na místě v nich nezmění téměř nic,” řekl.

Hromadnou projekci dnes komentovaly osobnosti, mezi kterými byli velitelé z české armády, zástupci organizátorů Martin Ondráček z Dárek pro Putina a režisér snímku či tvůrci podcastu Přepište dějiny Martin Groman a Michal Stehlík.

Po projekci vystoupil také prezident Petr Pavel a promluvil ke studentům. “V dnešní době si část lidí názor netvoří na základě faktů, ale na základě emocí,” řekl. Mnozí podle Pavla s emocemi pracují velmi nezodpovědně. “Pak vznikají velice ohraničené skupiny lidí na sítích, které nejsou ani tak formovány názorem, ale vírou, která se těžko nabourává. A když je někdo frustrován, otráven a znejistěn světem, nehledá fakta, nechce si je vyhodnocovat, ale slepě chce převzít názor,” uvedl. Dodal, že takových lidí ale není většina. Studenti pak mohli prezidentovi klást otázky, čehož někteří využili.

“Poté, co to mladí lidé dokoukají, tak se setkávám z reakcemi, kdy jsou sice vyděšení, ale koncentrovaní. Výborně se ptají a můžeme se docela dobře pobavit v následující debatě o tom, co znamená ta ruská agrese na Ukrajině pro nás a i o těch dezinformacích,” řekl Kvapil.

Velitel informačních a kybernetických sil Radek Haratek uvedl, že na něj film udělal velký dojem. “Byl jsem v minulosti na bojových misích, ale neměl jsem možnost se setkat s opačným názorem, kdy někdo si myslí, že to, co v dané zemi probíhá, není pravda a je to fikce,” řekl. Dodal, že pro něj to bylo obrovské překvapení a ačkoliv je podle něj dobře, že ten názor může zaznít, je třeba s lidmi diskutovat a nepřestávat jim říkat, co je pravda.

Velký vlastenecký výlet je druhým nejnavštěvovanějším dokumentem za letošní rok v českých kinech, kde ho vidělo téměř 40.000 diváků.

♣♣♣

♣♣♣

Ajajaj! „Zločinné vymývání mozků mladé generaci“. To už tady dlouho nebylo. Ano, ale jak vlastně takto zločinně mýleným „školním dětem“ ukázat tu jedinou, správnou cestu? Autorka výše uvedeného příspěvku to ví – osobním příkladem. Jak uvádí Wikipedie, v červnu 2025 sdílela na sociální síti příspěvek, ve kterém použila vůči představitelům koalice SPOLU rčení „spolu chyceni, spolu pověšeni“. No a návod je na světě. Jaképak váhání. Ale nepřipomíná vám to něco? Už v roce 1929 se na plnou hubu – byla přece demokracie – na parlamentní půdě komunistický předák Klement Gottwald nechal slyšet, že „naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutiti krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry“! Tak slyšeno, tak zaznamenáno ve stenozáznamu Poslanecké sněmovny. Byl to jen výrok. Co to ale opravdu znamená, předvedl řečník už jako československý prezident o několik let později mnohými popravami i v praxi. To je ten správný prezident pro naše děti Majerová? Ostatně vraťme se k současným jejím výrokům. Vše se sice vyšetřovalo, ale ejhle, policie případ odložila s tím, že takové výroky nejsou trestné. Jak by asi mohly, když nám je servírují tak ušlechtilí lidé, plni míru? Dotyčná se ale pro jistotu hned vzápětí svými zřejmě obdivovateli nechala zvolit do Poslanecké sněmovny. Získaná imunita není k zahození, že. Jednak kdyby to na ní zase přišlo a jednak je to teď velmi in. Také by v tom ti nejmoudřejší z moudrých, které jsme si zvolili a v nejvyšších možných funkcích i potvrdili, nebyli sami. Hupsnout si do parlamentu dnes vůbec není špatné, jen ta kapacita je zatím omezující. Novopečená poslankyně se ale nedala výrokem policie ošálit, přitvrdila a opět nebojácně předvedla mladým jak se chovat. Na sociálních sítích si v listopadu 2025 s chutí zasdílela video generované umělou inteligencí, ve kterém jsou ti poslanci, kteří ve válce proti Rusku podporují Ukrajinu, rovnou házeni z oken budovy Poslanecké sněmovny. Joj a je to. To taky ale asi nebude trestné, když tak vydání x nevydání se bude probírat až v únoru. Klídek, to nenní jako v Evropském parlamentu, kde je k vyšetřováni noví poslanci vydávání ke stíhání hned na počátku jejjich mandátu. Europarlament v úterý zbavil imunity Babišovu kolegyni v obvinění jednalo o dotační podvod a poškozování finančních zájmů EU a za pomoc k dotačnímu podvodu .českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO)

♣♣♣

JINDŘICH ŠÍDLO – ŠŤASTNÉ SLOVO

Seznam Zprávy

Komentář: Děti šly na film o Ukrajině. Plaga to musí zakázat

Sobota 20.12.202  11:30

Čtyři tisíce studentů ve věku 14-17 let přišly ve středu do Kongresového centra v Praze na promítání dokumentu „Velký vlastenecký výlet“. Poté debatovali s prezidentem Petrem Pavlem. Neuvěříte, co se stalo potom.

Respektive už to určitě tušíte. Na vlastenecké frontě vypukl vzápětí zděšený povyk přecházející v efektní pohoršení a žádosti o vyšetření, nalezení a přísné potrestání viníků. V zásadě by to nebylo nic nového, protože na tuhle pravidelnou dávku hysterie jsme od fanklubu míru a Vladimira Putina celkem zvyklí. Jen se to tentokrát odehrává v jiných kulisách: z obskurních spolků je najednou součást nastupující moci.

Třeba z téhle politické strany: „Trikolora považuje akci v pražském Kongresovém centru, dříve komunistickém Paláci kultury, na kterou byly svezeny školní děti a kde jim byla promítána válečnická agitka Velký vlastenecký výlet, za skandální porušení veškerých pravidel našeho školství. Nazývejme věci pravými jmény. Jde o zločinné vymývání mozků mladé generaci.“
Trikolora, kdybyste si to pořád odmítali připustit, je dnes vládní stranou. Ve Sněmovně má jedinou poslankyni, Zuzanu Majerovou, která kandidovala v koalici vedené SPD. Její lídr Tomio Okamura už víc než měsíc předsedá Poslanecké sněmovně.

A to i díky hlasu nového ministra školství za hnutí ANO Roberta Plagy, který by teď mohl zvednout telefon a svou kolegyni z vládní koalice poučit o některých faktech.
Děti šly na Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila dobrovolně, dokonce si za to zaplatily symbolických 68 korun. Ještě jednou: Šly tam dobrovolně, se souhlasem rodičů. Hodlá se snad poslankyně rádoby konzervativní strany vměšovat do rozhodování v rodinách?
A dál: Velký vlastenecký výlet, jeden z nejúspěšnějších dokumentů posledních let, je všechno, jen ne „válečnická agitka“. Je to film o trojici lidí, kteří si – abychom použili slovník Trikolory – nechali vypláchnout mozky skutečnou válečnou, tedy ruskou propagandou. A svoje přesvědčení mají šanci konfrontovat s realitou ničené Ukrajiny, na niž denně už skoro čtyři roky dopadají rakety.
Tuhle hrůzu viděly děti v Kongresovém centru. A pak se mohly – ale nemusely – na něco zeptat prezidenta. A dokonce si o jeho odpovědích a celém filmu mohly myslet, co chtějí, protože jak nám přece tvrdí Trikolora a spol., lidé – a jistě i teenageři ze středních škol – jsou dostatečně chytří na to, aby si udělali na věci názor sami. Případně si o tom všem můžou popovídat se svými rodiči, aniž by je před tím musela chránit nějaká Majerová.

Až tohle všechno ministr Plaga své koaliční kolegyni vysvětlí, může to vzít ještě jednou v klubu Motoristů, kde najde poslankyni Gabrielu Sedláčkovou, jinak též aktivistku politické neziskovky Společnost na obranu svobody projevu. Její výkonný šéf Vlastimil Veselý se rovněž při pohledu na zaplněný sál Kongresového centra, kde kdysi zasedali delegáti sjezdů KSČ, ale taky koncertovali slavní The Velvet Underground, neudržel: „To je snad ještě horší než posílat střely s plochou dráhou letu do cizího válečného konfliktu a zatahovat naši zemi do války. Doufám, že nové vedení MŠMT tohle politické školení mládeže zastaví a vyšetří, kdo nařídil / „doporučil“ / motivoval posílat školáky na ideologické vymývání mozků.“

To zní skoro jako výhrůžka, protože Společnost na obranu svobody projevu přece nemůže připustit, aby školy měly právo svobodně rozhodovat, jaký program svým studentům nabídnou.

Není to poprvé, kdy Společnost PRO obranu svobody projevu varuje před nevhodnými díly v našich kinech. Jejich analytička Natálie Vachatová už letos na jaře snaživě upozorňovala na – citujeme – „protiruský film“ Pan Nikdo proti Putinovi uvedený na festivalu Jeden svět o lidských právech. Jen pro úplnost dodejme, že jde o česko-dánský dokument o mladém ruském učiteli Pavlu Talankinovi, který se na své škole vzepřel putinovské válečné propagandě, všechno natočil – a momentálně už pro jistotu žije v Česku. Film se objevil na shortlistu kategorie „dokument“ letošních Oskarů. To bude ve Společnosti PRO obranu svobody projevu mrzení.

Paní Vachatová ale svou roli splnila – a podle serveru Echo 24 by teď měla být dokonce odměněna rolí v Babišově exekutivě, pro niž by měla hlídat svobodu slova, což je zhruba podobné, jako kdyby pro vládu v pozici koordinátora boje proti korupci pracoval David Rath. Ve své nové funkci paní Vachatová jistě využije i podnět své mateřské organizace, která již natěšeně oznámila, že „nová vláda od nás dostane přehled nevládních organizací, které se v posledních 10 letech zapojily do aktivit na hraně zákona omezujících svobodu projevu v ČR. Bylo by zvrácené, kdyby demokratický stát takové subjekty dál financoval z veřejných prostředků“.

Zní to všechno téměř absurdně, ale taková je česká realita na konci roku 2025. A tohle je cena za Babišovu imunitu, kterou mu má – stejně jako Tomiu Okamurovi – nová sněmovní většina zajistit. Vstupujeme do časů, v nichž slovo „mír“ maskuje kolaboraci s agresivní velmocí napadající své sousedy a „boj za svobodu slova“ znamená útoky a výhrůžky těm, kteří skutečně svobodně točí filmy a promítají je, kde chtějí. A pak komukoliv dalšímu, kdo by si snad v nové politické realitě chtěl zachovat vlastní úsudek a svobodu vyslovit ho.
Budou to dlouhé čtyři roky.

♣♣♣

FORUM 24

Jan Jandourek
21.12.2025

Igor Chaun zažil děsivé okamžiky, které líčí na videu. Kráčel prý jen tak na magistrát vedle Kongresového paláce a viděl tam dav mladých lidí. Co zjistil, ho zdrtilo. Přišli na promítání filmu Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila. Ten pojednává o trojici lidí, se kterými ani cesta po Ukrajině, kde viděli následky ruských válečných zločinů, nepohnula ke změně jejich názorů.

„Mně se z toho normálně zvedá žaludek, protože takhle vypadá indoktrinace,“ vyděsil se Chaun. A měl „chuť křičet, ať tomu filmu nevěří“. Nahnali tam podle něj mladé lidi, „aby jim vymydlili hlavu“.

„Kdo tohleto zařídil, proč se mladým lidem nedávají objektivní informace, ať se podívají na to, co se tam doopravdy dělo. Ne že tady nějaký šílený režisér najme nějaké lidi. Ještě se je pokusí vybrat tak, aby už oni sami sebe dehonestovali pouhou svou existencí. Ten film je prostě špatný, ten film je podvrh. Ten režisér, Robin Kvapil, se pak stal mediální hvězdou,“ stěžuje si Chaun na lepší osud svého profesního kolegy.

Pak se pokouší vysvětlit, v čem je podle něj „největší problém filmu“. „Velký vlastenecký výlet je ideologický, jednostranný film, protože se soustředí na převýchovu dezolátů a ignoruje hlubší skutečné příčiny války. Tvůrci zvolili záměrně zjednodušený rámec, který působí spíš jako manifest než jako skutečný dokumentární rozbor. Redukce konfliktu na osobní zážitek tří protagonistů vlastně způsobila, že se konflikt vůbec nezabývá těmi geopolitickými, historickými, ekonomickými důvody rusko-ukrajinské války. Místo toho staví celou strukturu filmu na tom, že tři lidé s proruskými názory uvidí válku, uvozovky, na vlastní oči. To je metodologicky chybné,“ tvrdí Chaun.

„Válka není jen vizuální šok, ale komplexní politický problém. Výběr protagonistů coby karikatury: tvůrci záměrně vybrali osoby označované jako dezoláti. Fanoušky Putina, kteří věří konspiračním teoriím. Tím se film po počátku staví do pozice nadřazenosti. Publikum má sledovat hloupé lidi, kteří jsou ve filmu konfrontováni s realitou. To není neutrální dokument, ale ideologická inscenace. Film absentuje pluralitu pohledu. Film neukazuje žádné jiné perspektivy než pohled tvůrců, kteří věří v jakési humanistické gesto, a pohled dezolátů, kteří jsou předem odsouzeni k selhání,“ míní režisér a ezoterik.

Mohli bychom trochu psychologizovat o osobě Igora Chauna, který skutečně byl talentovaným režisérem a možná někde v jádru své osoby ještě je. Pak se to nějak zvrtlo a dnes není hvězdou on, ale zazářil Robin Kvapil, o kterém v Chaunových zlatých časech nikdo neměl tušení. Lidské nitro je nám ale nedostupné, tak se podržíme viditelné skutečnosti.

Tak předně studenti na film přišli dobrovolně a kontextem je příval řízené ruské propagandy, která u nás probíhá nonstop a masově. V tomto zamořeném prostředí se studenti – stejně jako celá veřejnost – nacházejí neustále. Zhlédnutí jednoho filmu je kapka v moři a i ta kapka u jistých lidí vzbuzuje hysterické záchvaty.

Chaun filmu vyčítá, že se „vůbec nezabývá těmi geopolitickými, historickými, ekonomickými důvody rusko-ukrajinské války“. To by ovšem neodpovídalo ani (legitimně zvolenému) žánru, ani nic nezměnilo na faktu, že žádné „geopolitické, historické a ekonomické důvody“ nedávají Vladimiru Putinovi a jeho hordám právo vpadnout do sousední země, vraždit tam civilisty (a ukrajinští vojáci jsou také převážně ještě nedávno civilisté), bombardovat obytné domy, mučit lidi, popravovat zajatce a unášet děti. Donbas nebyl místem žádné genocidy na ruskojazyčných obyvatelích, jak lže ruská propaganda. Co stálo Putinovi za to, aby o život celkem připravil a nechal zmrzačit i milion vlastních lidí a vrátil ekonomiku země desítky let zpět? Spory o ukrajinský jazykový zákon? To jako vážně?

Film chtěl ukázat názory určité skupiny lidí a jak zareagují, když uvidí, co Rusko na Ukrajině páchá. To se stalo. Byli vybráni konkursem, jak to bývá běžné. Nešlo o „placený kompars“. Oni ty názory mají ve svém běžném životě, jak pak sami potvrdili. Kdo by měl být nějakou protiváhou? Jindřich Rajchl? Dmitrij Peskov? Směšné.

Igor Chaun se zabývá převážně provozováním komerční ezoteriky. To by samo o sobě tolik nevadilo, kdyby dnes nebyla zvláště promíchaná s hlásáním bludů o lidském zdraví a zastáváním absurdních názorů o probíhající válce na Ukrajině. Jak je něčí hlava poškozená tím, že odmítá zjevná fakta a pořád hledá něco „hlubšího“ a „skrytého“, výsledek se dostaví. Nic hlubšího tu ale není. Psychopat Vladimir Putin, zřejmě posedlý ruskou imperiální myšlenkou, poslal bez jakéhokoli přijatelného důvodu vojska do sousední země.

Výbuchy vzteku a hysterie v proruských kruzích jsou pochopitelné. Tolik se napojily na ruské lhaní, že je pravda až fyzicky bolí. To utrpení si ale způsobily samy a budou trpět tak dlouho, dokud budou na své bludné cestě pokračovat. Pro některé už ale asi není cesty zpět.

Drocár Jan, 23. 12. 2025

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora