Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
Revue 50 plus – 1. díl seriálu o šlechtických deklaracích
30. 5. 2019 | Redakce |
Šlechta brání českou státnost
Pod tímto názvem začal od května 2019 vycházet v měsíčníku Revue 50 + seriál, který ve více jak třiceti dílech připomene akce české zemské šlechty z let 1938 a 1939. Tedy z doby před více jak
80 lety, kdy českým zemím hrozilo bezprostřední ohrožení ze strany nacistického Německa. Seriál shrne dostupná fakta o základních deklaracích, které členové rodů české zemské šlechty tehdy signovali, především se ale bude věnovat samotným signatářům, kteří svým činem projevili mnoho osobní statečnosti.
![]() |
![]() |
|
![]() |
![]() |
|
| Aktuální číslo časopisu s článkem o šlechtě. | V minulém čísle vyšel rozhovor s F.Kinským. |
Na stránkách Historické šlechty již několik let informujeme o těchto událostech a o akcích, kterými si je dnes již můžeme připomínat. Před rokem 1989 to nešlo, oslavovat či jen připomínat cokoli o české šlechtě se blížilo kategorii trestných činů. Takže takové události neexistovaly, neudály se. Proto vítáme možnost, že je možné je připomenou právě v časopise určeným především dnešním seniorům, protože ti byli socialistickou “výchovou” postiženi nejvíce a bohužel dodnes u mnoha z nich panuje opatrnost a nedůvěra vůči šlechtě, protože to jsou přeci ti, co vykořisťovali naše pracující poddané.
Zde je tedy možné si připomenout některá fakta o signatářích, jejich rodech, deklaracích a dalších událostech připomínající výše zmíněné šlechtické počiny z letech 1938 a 1939.
má telefon 233 322 855 a emailovou adresou revue50plus@revue50plus.cz
MILÉ ČTENÁŘKY A MILÍ ČTENÁŘI!
Loni jsme slavili osmičky, letos si připomeneme devítky. Třicet let od sametové revoluce a osmdesát let od vypuknutí druhé světové války. Právě v souvislosti s tímto výročím jsme pro vás ve spolupráci s předním českým genealogem a odborníkem na českou šlechtu, panem Janem Drocárem, připravili seriál o možná nepříliš známém vystoupení české šlechty na podporu Československé republiky v době jejího největšího ohrožení.
I přesto, že se k nim nově vzniklá republika zachovala poněkud macešsky, zůstali potomci starých českých rodů své zemi věrni a v těžké době jí vyjádřili svou plnou podporu v deklaraci nazvané „Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území českého státu“. Stejně jako mnoha jiným, nedostalo se ani signatářům této deklarace po ukončení války vděku. Ač byli někteří z nich potrestáni za své veřejné vystupování odsouzením do nacistických vězení, nový komunistický režim je i tak nazval zrádci a nepřáteli republiky, vyhnal je ze země, zbavil majetku a znovu zavíral, tentokrát do svých lágrů. I dnes lze zaslechnout, že ten Schwarzenberg je přivandrovalec a cizák. Vždycky si říkám, kdo z těch křiklounů dokáže prokázat příslušnost k českému státu tak hluboko do minulosti. Ano, příslušníci šlechtických rodů mají tu výhodu, že své předky i jejich činy znají, mohou si je dohledat a poučit se. Zároveň je přináležitost k slavným rodinám a předkům zavazuje mnoha povinnostmi.
Znám to. Můj pradědeček František Kinský byl mluvčím šlechtické deklarace. Zemřel v sedmadevadesáti letech bez důchodu a majetku na faře v Kostelci nad Orlicí. Do smrti mu místní lidé říkali pane hrabě. Jeho syn, můj dědeček Josef Kinský, byl v padesátých letech ve vězení, osm let fáral na uranu a po revoluci zrestituoval naprosto zdevastovaný rodinný majetek. V osmdesáti letech se vrhl do práce a svému synovi po deseti letech předal fungující podnik. Zemřel v osmadevadesáti letech a z okna se přitom díval na svůj rodný dům, který se mu podařilo zachránit. Můj otec František Kinský dokončil rekonstrukci zámku, zpřístupnil ho veřejnosti a byl zvolen starostou města. A to jsou jen tři generace zpátky. Není vždy snadné držet i dál tak vysokou laťku. V tuto chvíli můžu udělat pro svou rodinu právě to, že se pokusím připomenout úlohu české šlechty v novodobé historii našeho státu, která byla tolik let zkreslovaná.
V našem seriálu vám v prvních dílech připomeneme historické souvislosti vzniku deklarace a její znění a v dalších dílech se zaměříme na jednotlivé rody, jejich osudy i potomky. Pevně doufám, že vás naše exkurze do minulosti zaujme, a možná i inspiruje k pátrání po vlastních předcích a jejich příbězích.
Vzrušující cesty minulostí, dokonale příjemnou přítomnost a jen zářivou budoucnost vám ze srdce přeje
Barbora Kinská

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad


