Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobře, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, když byla vlast v ohrožení reagovala čestně a statečně. Tři deklarace, kterými rody české zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpečí německého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. První deklarací bylo „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které bylo 17.9.1938 předneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. “ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace ze 17.9.1938



Sbohem, pane Stránský

30. 5. 2019 | Redakce |

Včera zemřel Jiří Stránský. Člověk, kterého jsem skutečně obdivoval. Byl to hrdina, který byl za komunismu dvakrát uvězněn a prošel různými tábory tohoto režimu. Svým spoluvězňům v knize a televizní sérii Zdivočelá země napsal krásný pomník. Vždycky mi říkal, že nic z toho, co je v této knize zvěčněno, si nevymyslel. Byly to skutečné události této strašné doby. Byl opravdu nadaný spisovatel, ale především člověk, který se přes své strašné zážitky z mládí nenechal zkazit a uměl odpouštět. Vím, že po celý život až do své smrti bojoval proti těm, které považoval za ohrožení svobody a práva, ale nenávist neznal.
Byl to pro mě velký hrdina, když jsem se zamyslel, co všechno zažil a dokázal, ale zároveň to byl člověk nesmírně radostný. Mnohokrát jsem měl tu čest s ním zajít na oběd či na kávu, s nikým jiným jsem nemohl tak blbnout a smát se nad hořkými stezkami našeho života a našeho světa tak, jako s Jiřím Stránským.
Jiří byl skaut v nejlepším smyslu toho slova. A skautský slib dodržoval po celý život. I to ho velice ctí. Bude strašné chybět nejen mně, ale všem lidem, kteří ho znali. Byl jeden z těch lidí, kteří zachraňovali čest našeho národa. Dejž mu Pán Bůh světlo věčné, ať odpočívá v pokoji.
Karel Schwarzenberg

♥♥♥





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás