Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„V listopadu 2019 Petr Nohel 4. díl drobných publikací věnujících se nástupnictví a nástupnickému právu v Českých zemích. Titul „Markrabata obojí Lužice“ tak navazuje na předchozí autorovy tři tituly, Nástupnické právo v Českém království z roku 2015, Údělná knížata a markrabata moravská z roku 2016 a Slezská knížata a slezští vévodové z roku 2017.“ Zobrazit celý citát »

Poslední díl tetralogie o nástupnictví v Českých zemích



Retardace aneb Od krále k prezidentovi

28. 1. 2021 | Redakce |

Vážení přátelé,
Petr Placák napsal skvělý text. Měli by číst zejména všichni, kdo se již přestali orientovat v čase a prostoru; kdo pomáhají demokratickými způsoby (volby) nastolovat a pak podporovat  nej(h)různější  pitomce, lháře a fanatiky a pak se jako ovce podrobují jejich šikaně.  Text vyšel v Babylonu a nyní na FORUM24, byl též zveřejněn na webu Koruny české.

Ať  dlouho žije památka našeho českého krále a rakouského císaře Ferdinanda V.(I.) Dobrotivého! Pro mne ze zamyšlení vyplývá programové doporučení našim konzervativním stranám: vyhlaste úmysl postavit v areálu Hradu Ferdinandovi pomník, ostatně ani Rudolf II. Habsburský zde pomník nemá, což je taky velká hanba. A slibte nám, že jakmile M.Z. konečně zmizí ze scény, do 24 hodin zrušíte všechny idiotské zábrany a uzávěry Hradu. Přečtěte si Placáka – není co dodat.

Za Spolek Radecký ing. arch. Jan E. Bárta, předseda

♣♣♣

Retardace aneb Od krále k prezidentovi.
Srovnání Ferdinanda V. Dobrotivého s Milošem Zemanem

Na facebookové stránce Návrat krále nedávno připomněli osobnost posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. s otázkou, zda by nebylo od věci jeho památku v Praze připomenout pomníkem. Pod článkem se sešla řada reakcí včetně těch, že Ferdinand byl retardovaný, více méně neškodný blázen – argumenty, co vše uměl, ovládal a dokázal, nepomohly. Prostě blázen a hotovo.

To je běžný názor nejen plebsu odchovaného retardovanými komunistickými pohádkami, ale najdeme jej i v historických příručkách sestavených lidmi s univerzitním vzděláním, kteří ovšem v mládí vydávali marxismus-leninismus, pohádku všech pohádek (těch retardovaných), za vědu, a to exaktní, i když pravda – podobné náhledy na Ferdinanda měli i někteří doboví machiavelisté, kteří se vyskytují v jakékoli době.

Jako pandán k výše uvedenému je podobně rozšířený názor, že Miloš Zeman je persona nadprůměrně inteligentní, což zastávají i ti, kteří jinak současnou hlavu zdejšího státu vůbec nemusí. Tak si to porovnejme. Retardaci, čili zastydlé, situaci, osobě a jejímu postavení neadekvátní, nevhodné, nepatřičné reakce budeme porovnávat s reakcemi uměřenými, v dané situaci správnými a vhodnými, patřičnými, jak to bývá či má být u člověka, které je mentálně zralý a psychicky zdravý.

Počátky, příčiny, následky

Ferdinand trpěl od narození epileptickými záchvaty a do devíti let – tedy v rozhodné době, kdy se děti naučí nejvíce věcí – nebyl vůbec nijak vzděláván. Byl izolován od jakýchkoli aktivit, duševních i fyzických, protože se tehdy mělo za to, že jakákoli zátěž nemoc zhoršuje. Když pak byl zvolen jiný postup, začínal v devíti letech de facto od nuly, včetně toho, že se učil chodit. Přes tento obrovský handicap Ferdinand s mimořádnou pílí vše dohonil – měl nadání pro jazyky a hudbu, zručně kreslil a zajímal se o přírodní vědy.

Mluvil jazyky hlavních národů monarchie – německy, maďarsky, italsky a česky, a kromě toho francouzsky (Ferdinandova choť, Marie Anna Karolína Pia Savojská – uherská, česká, slavonská, chorvatská, dalmatská, lombardská, benátská královna mluvila jen italsky a francouzsky a Ferdinand jí celý život tlumočil), a pak ještě latinsky, přičemž tento univerzální jazyk církve a vzdělanců obzvláště miloval.

Ferdinand hrál mimo jiné na klavír a trubku, udržoval rozsáhlou korespondenci, zajímal se o technický pokrok své doby, projevoval talent v mechanice, geometrii, astronomii, zaváděl moderní poznatky v zemědělství, byl odborníkem v heraldice a numismatice, zakládal nejrůznější sbírky včetně na svou dobu unikátního technického kabinetu a velký zájem věnoval botanice. Vlastnil několik tisíc přírodně historických vyobrazení a mikroskopických preparátů, které z největší části sám zhotovil, a ve své době byl jedním z mála učených laiků, kteří používali mikroskop.

Ferdinand se mimo jiné vyučil zahradníkem, zatímco mámin mazlíček Zeman je něco jako Marfuša z Mrazíka – nemusel nikdy nic, vše dostával na podnosu. Když byl pak po maturitě nucen nějakou dobu pracovat v účtárně Tatry Kolín, jeho spolupracovníci vzpomínají, že ho to nebavilo a k ostatním se choval přezíravě.

Politika, služba, pomsta

Prvním činem Ferdinanda po jeho nástupu na trůn byla amnestie pro lombardské revolucionáře, odsouzené k mnoha letům žaláře za politické delikty.

Prvním činem Zemana po jeho nástupu do funkce, a pak více méně všech jeho následujících, byla snaha pomstít se všem těm, kteří ho podle něj zradili, či jen nedocenili Zemanovu genialitu, či se na něj neuvážlivě křivě podívali – s pomocí zákulisních intrik, lží, pomluv, výrobou diskreditací, s využitím lidí majících vazby na podsvětí.

Během divokých březnových událostí v revolučním roce 1848 odmítl Ferdinand zákrok vojska proti revolucionářům s tím, že se „nebude střílet do mých lidí“, odvolal neoblíbeného Metternicha, přislíbil lidem konstituci a svolal ústavodárný říšský sněm. Jenže lid chtěl stále víc. V říjnu 1848 vtrhl dav na říšské ministerstvo války, zlynčoval Ferdinandova ministra Latura a pak jeho bezvládné tělo pověsil na lampu na ulici.

Většinou se udává, že k následné abdikaci Ferdinanda přiměla dvorní kamarila, která v atmosféře revoluce chtěla na trůnu někoho mladšího a rozhodnějšího. Ve svém deníku Ferdinand napsal, že se k odstoupení rozhodl sám, přiměl ho k tomu „nevděk mých poddaných“, kterého se mu dostalo za jeho ústupky – a vražda Latura v tom hrála podstatnou roli.

„Po zralé úvaze a s přesvědčením o nevyhnutelné nutnosti tohoto kroku (velké a rozsáhlé proměny naší státní formy) jsme dospěli k rozhodnutí slavnostně se zříci rakouské císařské koruny… Kéž Vám Všemohoucí opět vrátí vnitřní klid, dovede pomýlené k povinnostem a oklamané k pravému poznání,“ prohlásil Ferdinand 2. prosince 1848 při své abdikaci v Olomouci, kam se dvůr uchýlil z rozbouřené Vídně, zatímco sněm zasedal v nedaleké Kroměříži.

Když jeho nástupce, synovec František Josef před ním poklekl, Ferdinand mu řekl: „Bůh ti žehnej, jen buď hodný a Bůh tě ochrání. Rádo se stalo!“

Toto úžasné předání moci, jako z nějakého středového rytířského románu, je mimochodem jedna z věcí, proč lid, který ztratil veškerý pojem o cti, šlechetnosti, mravnosti, označuje Ferdinanda za slabomyslného blázna – na rozdíl od Trumpů, Zemanů etc., kterým by něco podobného nepřišlo na mysl ani v tom nejčernějším snu.

Kdo objímal stromy

Ferdinand se přestěhoval z Vídně na Pražský hrad. Zatímco lid svůj vnitřní klid hledá dodnes, Ferdinand svou novou úlohu přijal s pokorou a činorodostí, podporoval vědu a kulturu a sám se vědě a kultuře aktivně věnoval. Když jako dědictví získal v Čechách panství Zákupy, bylo ve značně neutěšeném stavu a Ferdinand z něho během pár let udělal moderní prosperující hospodářství, z jehož výnosů sponzoroval rozličnou bohulibou aktivitu v Českém království.

Zeman se poté, co nebyl zvolen v roce 2003 prezidentem, stáhl uraženě na Vysočinu, kde začal okamžitě spřádat plány na to, jak se pomstít těm, kteří ho podrazili a pro Jeho Výsost Genialitu, jak mu to kdysi potvrdila maminka, nehlasovali – na prvním místě Grossovi, Špidlovi, Sobotkovi…

Po své abdikaci a odjezdu do Čech už Ferdinand nikdy nebyl ve Vídni, aby to nevypadalo, že snad chce strojit svému synovci nějaké úklady. Zeman se na Hrad vrátil ne snad aby zemi pomohl, ale aby se pomstil. První, co udělal, že rozvrátil svou vlastní stranu, sociální demokracii.

Kanál versus železnice

Zatímco Zeman na rozvoj Prahy nedal nikdy ani vindru, Ferdinand věnoval Praze sumy peněz v řádu dnešních stamiliónů – za Ferdinandova nejvyššího purkrabí Království českého Karla Chotka byla vybudována základní kanalizační síť Prahy, byly vydlážděny pražské ulice a náměstí a město osvětlily plynové lampy, byly zakládány veřejné sady, postavena řada veřejných budov a mimo jiné vybudována koňka z Prahy přes České Budějovice do Lince.

Jediné, co za pobývání Zemana na Pražském hradě v Praze vzniklo, jsou bezpečnostní rámy na Hradě, které přehradily veřejnou cestu z Prašného mostu na Hradčanské náměstí, takže se tam nedá normálně chodit.

Zatímco Zeman sní svůj sen o kanálu Labe–Ondra–Dunaj, megalomanské stavbě, která by krajinu jižní Moravy protkala betonovými kanály a na které si hodlá namastit kapsy stavební lobby spojená s kamarády kamarádů kamaráda Zemana, český král Ferdinand nechal vybudovat moderní a efektivní Severní dráhu, čili železnicí, která slouží dodnes.

Hradní stráž

Ferdinand nehulil, nechlastal, nekrkal, nemluvil sprostě  – v soukromí, natož pak na veřejnosti. Zeman to bez sebemenších rozpaků činí v přímém televizním či rozhlasovém pořadu, čímž dává najevo, jak lidmi, dětmi ve škole, kde visí jeho portrét, tímto státem pohrdá. Ferdinand byl řádně vychovaný, k lidem se choval uctivě. Nemluvil o dolních deseti milionech, ale pomáhal lidem v nouzi. Ze své apanáže přispíval potřebným, stejně jako na kulturní a vědecké aktivity, postavil špitál, podporoval dětské nemocnice… Zeman přispívá na fond ohrožených dětí, jejich osud ho zbla nezajímá – je to formální povinnost. Ferdinand byl křesťan, který bral poselství Ježíše z Nazaretu o lásce k druhému s veškerou vážností. Zeman bere vážně jen sám sebe.

Ferdinand nebyl žádný fanfarón – ve volných chvílích mastil s hradní stráží na Pražském hradě karty. Dovede si někdo představit, že by se Jeho Výsost Zeman snížil k tomu, aby hrál se stráží karty?

Knížata a zemani

Charakter osobnosti, její intelektuální i jiná potence, respektive impotence, se dobře pozná podle jejího smyslu pro humor. Poté, co se vzdal trůnu ve prospěch svého synovce, Ferdinand prohlásil, že se k politice nadále nebude vyjadřovat. Porušil to jen jednou. Když to Franz Josef projel s Prusy v roce 1866 u Hradce Králové, neudržel se a poznamenal: „To bych dokázal taky.“ To byl během uplynulých osmnácti let jediný Ferdinandův komentář k panování jeho následovníka.

Ovšem Zemanovy bonmoty. Během prezidentských voleb, kdy byl jeho protikandidátem kníže Schwarzenberg, Zeman v TV Prima prohlásil: „Víte, jaký byl rozdíl mezi knížaty a mezi zemany? Knížata měla právo první noci, a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemuseli znásilňovat, nemuseli tedy vydávat energii na toto znásilňování. Zatímco my zemani jsme si své právo, nejenom v sexuální oblasti, vždycky toto právo museli těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali.“ Ech.

Na adresu bývalé ministryně školství Petry Buzkové Zeman pronesl následující: „Někteří puritánští členové ČSSD kritizovali Buzkovou pro její údajnou sexuální promiskuitu. Nejsem puritán a jen jsem s pobavením poslouchal příběhy několika kolegů, jak překonali vzdálenost mezi kunderovskou registráží, kontaktáží a konzumáží během jediného dne. Shodně s Markem Twainem bych jen dodal, že hodnota této trofeje byla poněkud devalvována četností jejich údajných výskytů.“ Ech ech.

A Zemanův hovňouský ostrovtip ovšem nedá pokoj ani taková nevinné věci, jako je zelenina: „Můj vztah k zelenině je veskrze pozitivní. Žádám ovšem, aby mezi mne a ji byl vsunut transformační mezičlánek, který se jmenuje prase.“ No tak to je trefa do černého. Trapné především je, že Zeman v tom trapnost a ubohost nevidí, naopak – překládá to divákům jako to pravé ořechové. Tak tomu bývá u notorických alkoholiků.

Prezidentova bojová zástava

Sexuální potence, respektive impotence nedá Zemanovi spát a podobně mu v hlavě straší zbabělost – Zeman má neustále potřebu někoho – zpoza buku – označovat za zbabělce, naposledy Donalda Trumpa. Byl první, kdo mu gratuloval k vítězství a pak se mu neustále vnucoval, aby ho Donald přijal v Bílém domě. Nakonec s ním ulovil aspoň společné foto, přičemž Trump pořádně ani nevěděl, kdo to je. Zeman se pomstil, označil ho za zbabělce, ale až v době, kdy už Trump ležel po prohraných prezidentských volbách na lopatkách a všichni se od něj odvrátili.

Zatímco Ferdinand každý den za každého počasí chodil na vycházky po městě, zdravil se s Pražany, dětem dával bonbony a žebrákům almužny, statečný zeman Zeman, který si bere ženy násilím, se už šest let v Praze na veřejnosti neukázal – od doby, co se na něj snesla sprška vajíček na slavnosti k výročí 17. listopadu na Albertově.

Když v roce 1868 vezli základní kámen k Národnímu divadlu, dostal se kočár s Ferdinandem do slavícího davu, Pražené Ferdinanda poznali a začali vyvolávat: „Ať žije poslední korunovaný český král!“ a „Sláva korunovanému králi!“ Ferdinand povstal a na všechny strany se klaněl.

Kdykoliv se v Praze objevil Zeman, ještě než si do města troufl, ozval se pískot a na Pražském hradě mu česká „diverzně-umělecká skupina“ převlečená za kominíky pověsila na střechu místo prezidentské standarty obrovské červené trenýrky. A hurá do boje!

Alláhu Akbar

Tak třeba: Zeman z bezpečí Evropy, obklopený tělesnou stráží, žertoval na adresu dvou bezmocných Češek unesených radikály v Pakistánu, kterým šlo o život. S novináři, kteří se ptali na jejich osud, se Zeman, podle všeho ožralý, „žertovně“ rozloučil se slovy Alláhu Akbar, které používají teroristé, když se někomu chystají spektakulárně uříznout hlavu.

Vedle kominíků totiž Zeman bojuje především s islamisty. Poté, co lid obecný vystrašil islámským terorismem, nechal podhradí napospas bradatým fanatikům, číhajícím za každým rohem, a sám se zabarikádoval na Pražském hradě – bezpečnostní opatření, která nechal na Hradě zřídit, tam nebyla ani za druhé světové války. Ale pravda, dnes je mír.

Každopádně přes betonové zátarasy a bezpečnostní rámy do Hradu neproklouzne ani myš, ale ani normální Pražan, který by se chtěl dostat po veřejné komunikaci z Prašného mostu na Hradčanské náměstí. A o to možná jde. Rámy na Hradě nejsou ani tak proti nějakým potenciálním islámským či jiným teroristům, ale proti Pražanům – ti totiž nemají pana prezidenta rádi, na rozdíl od islamistů, kteří o Zemanovi ani netuší.

Čestnou stráž Ferdinanda tvořil jeden důstojník a osm členů mužstva. Papežská švýcarská garda má 135 mužů. Českého prezidenta hlídá malá armáda o síle bezmála tisíc mužů – mimo jiné 90 důstojníků, 135 praporčíků a 668 poddůstojníků. Na papeže si brousí zuby různí vyšinutci z celého světa, zatímco po Zemanovi štěkne leda tak čínský pokojový psík. (Taková pitomost, jako uříznout hlavu české hlavě státu v přímém přenosu k tomu objednané CNN Prima News, by se, Alláhu Akbar, mohla odehrát jen v Růžovém panterovi. Ale už jen tato představa Zemana bezpochyby děsí.)

Olovo čili Jak spáchat atentát

Na Ferdinanda ovšem atentát spáchán byl, ne islámským fanatikem, ale zcela nefanatickým křesťanem. V létě roku 1832 na něj v lázních Baden provedl vražedný útok vysloužilý důstojník Franz Reindl, který byl pro chronický alkoholismus poslán do penze, byl neustále zadlužen a žádal po korunním princi 900 zlatých, což byla v tu dobu opravdu velká sumička. Ferdinand, který byl veřejnosti znám svou štědrostí a pomocí lidem v nouzi, však žádost vyrovnat Reindlovy propité peníze oslyšel, respektive věnoval mu „pouhých“ 100 zlatých. Když zhýralý lampasák zjistil, že není po jeho, rozlítilo ho to k nepříčetnosti a rozhodl se Ferdinanda odstřelit jako koroptev. Vypálil na Ferdinanda procházejícího se v parku z pistole, ale zasáhl ho jen do nárameníku. Nicméně Ferdinand tím nárazem upadl, a zatímco jeho pobočník utekl, Reindl na Ferdinanda namířil podruhé a chystal se škodnou, která ho připravila o jeho poctivě nárokovaných 800 zlatých, dorazit.

Nevíme, zda byl ožralý, ale druhá rána šla vedle úplně a potřetí nabít a vystřelit se mu už nepodařilo, neb ho zneškodnil přiběhnuvší zahradník. Reindl byl odsouzen k trestu smrti, ale Ferdinand, ačkoli byl se svou epilepsií citlivý na všechny vzruchy, utrpěl šok, z něhož se delší dobu léčil, zapřísahal otce, aby mu udělil milost. Toho sice nedocílil, nicméně Reindlovi byl absolutní trest změněn na doživotí.

Sociálně demokratická politička Petra Buzková po Zemanovi nepálila, ani tak, natož tak. Svou popularitou ale začala ohrožovat Zemanovo postavení ve straně, což byl ovšem smrtelný delikt. Zeman z pozice sociálně demokratického premiéra nechal své spolupracovníky proti Buzkové spustit akci Olovo (pb = P.B. – Petra Buzková), vystřiženou jako z dílny StB před listopadem 89. Spočívala ve vyhotovení materiálů, které měly být podstrčeny novinářům, obsahujícím vymyšlené pomluvy toho nejodpudivějšího rázu, které měly Buzkovou diskreditovat jako matku a ženu i občansky (spis obsahoval prefabrikované „policejní záznamy“ z doby před listopadem o tom, že Buzková týrala svou malou dceru, živila se prostitucí a spolupracovala s StB). Minul-li se Zeman z různých příčin, třeba z důvodu lenosti, před listopadem povoláním, tak to po listopadu napravil.

Zavirovaný krtek

Zeman od počátku pandemie koronaviru (že by za něj nemohli čínští netopýři, ale český krteček?) nevystrčil nos, zavřel se v Lánech a měsíce o něm nebylo slyšet, takže nebylo jasné, co dělá, zda vůbec žije, což Pražané kvitovali. Pro jistotu ovšem nechal Pražský hrad celý uzavřít – nejen vnitřní prostory, což by šlo ještě pochopit, ale i všechna nádvoří včetně silnice z Prašného mostu skrz Hrad na Hradčanské náměstí. Paranoický severokorejský vůdce Kim to má taky tak. Když byl Ferdinand v roce 1836 ve Svatovítské katedrále korunován na českého krále, řádila v zemi cholera a přes jistá bezpečnostní opatření budoucí král ceremonii neodřekl.

Když na Zemana ve volební místnosti v lednu 2018 vystrčila ukrajinská aktivistka obnaženou hruď s nápisem Zeman – Putinova děvka, tak to s ním málem seklo – ne tedy kvůli tomu nápisu, ten si možná i cenil. Aniž by se žena ozbrojená jen svou nahotou prezidenta dotkla, Zeman se zhroutil k volebnímu stolečku a bodyguardi ho museli víceméně odtáhnout do předsíně, než se z toho úleku vzpamatoval.

S Ferdinandem se v korutanské Goritzi při uvítací ceremonii splašili koně a divoká jízda skončila v hlubokém příkopu, kam se kočár převrhl. Všichni měli za to, že Ferdinand nemohl přežít. Korunní princ ale v naprostém klidu vystoupil z vraku, nařídil: „Řekněte majorovi, ať zavelí ‚k noze zbraň‘,“ a pokračoval v přehlídce pěšky.

Z milosti Boží a z milosti mafie

Ferdinand se stal králem „z milosti Boží“, tedy ze vztahu mezi dvěma lidmi, na základě prastaré, neměnné tradice, a od mala byl vychován k reprezentaci, tedy k čestnosti, pravdomluvnosti, slušnosti, nestrannosti. Zeman byl od začátku svého mandátu loutkou těch, kteří ho na Hrad protlačili – podivných byznysmenů s nejasnou minulostí, pohybujících se na hranici zákona a majících kontakty do Putinova Ruska. Během prezidentské kampaně Zeman vědomě lhal, urážel, používal podpásová tvrzení nebo tvrzení vytržená z kontextu, polopravdy vydával za pravdy. Stal se hlavou státu sice „z vůle lidu“, ale podvodně – podobně jako podvodem vyhráli volby komunisté v roce 1946: tvrdili, co nebyla pravda, a slibovali, co nehodlali splnit.

Ferdinand se jako poslední korunovaný český král stal pro Čechy symbolem české státnosti, tisícileté kontinuity českých dějin a kultury v rámci latinské, západní Evropy. Zeman, zavázaný svým podporovatelům napojeným na Rusko, vystupuje jako mluvčí Kremlu – cizí mocnosti s odlišnou kulturou a s imperiálními komplexy, která narušuje státní suverenitu svých sousedů a Českou republiku považuje za svou bývalou gubernii.

Královna smrt

Ferdinand žil celý život skromně. Zemřel na Pražském hradě při poslechu Haydnovy symfonie, kterou mu přehrával na klavír profesor Smita z pražské konzervatoře, když předtím přijal svaté přijímání. V závěti, kterou sepsal sedmnáct let před svou smrtí, pamatoval i na služebnictvo. Podle ní měl personál jeho pražského dvora po jeho smrti dostávat penzi ve výši platu v době aktivní služby.

Jak umře Zeman? Klesne na dno řeky Styx, když ho Charón odmítne převézt do říše míru? Obtížen balvany chorobného uspokojení – zadostiučiněním z odplaty všem těm, kteří mu kdy šlápli na kuří oko? Dojde mezi mloky na dně pokoje?

Jak bude po smrti? – Tobě dost těžce… / není co závidět, netěš se, –  těš se!

Nebude to ale ani Klíma, ani Krchovský. Ze Zemana zbyde Kunderův prezident zapomnění. A kdo bude jeho idiot hudby? Ti, co si zvolili zemana (rozuměj, toho z bonmotu o zemanech a knížatech) jako svoji reprezentaci? Před svými dětmi a vnuky, předky, před českými dějinami, sami před sebou… Ani kanál Dunaj–Odra–Labe po Zemanovi nezbude. Jenom kanál.

Česká národní retardace

Pohlížet na Ferdinanda jako na slabomyslného a na Zemana jako inteligentního mohou jen ti, kteří na dějiny, politiku, lidský život sám používají míry a váhy – mírou všeho je síla a moc, a váhami jsou úspěch a peníze. Hulvátství, sprostota, neschopnost sebereflexe, starost jen o sebe sama, pohrdání jakýmikoli vyššími ideály, stejně jako lidmi, je pro ně známkou toho, že dotyčný má všech pět pohromadě – to jen, který se vyzná, ten se neztratí, apod., a kdo dostatečně ostré lokty nemá, nebo není ochoten použít nečistých prostředků k získání výhod pro sebe či svou rodinu, je vadný. Setkáváme se s tím dnes a denně. To je mentalita nedospělé, retardované společnosti, která na počátku novověku přišla o vlastní elity.

Intelekt je schopnost mentálně dospělého jedince správně chápat věci v odpovídajících proporcích a v odpovídajícím kontextu. Když s tím srovnáme chování a jednání krále Ferdinanda a prezidenta Zemana, tak z toho Zeman vyjde jako zcela vyšinutý, těžce retardovaný člověk, který věci chápe deformovaně skrz své narcistní a egoistické představy o světě a o lidech, mentálně vězící ve svém dětství obletovaného jedináčka, kterému dají všichni za pravdu a který nemusí brát na nikoho a na nic ohled. Ferdinand byl od mala vychován ke službě druhým, učil se správně rozlišovat mezi dobrým a špatným jednáním, mít vždy na paměti celek a dokázat se oprostit od svých osobních představ, tužeb a potřeb. Zeman bere tuhle zemi, tento národ jen do té míry, do jaké mu kdo aplauduje. Od Ferdinanda k Zemanovi – lze si vůbec představit větší intelektuální, kulturní, mravní, politický, civilizační, lidský sešup?

Myslel jsem, že k té poznámce na FB napíšu jen takovou glosu, ale trochu jsem se rozepsal, protože retardované, mudrlantské tuzemské rozumování mě rozčilovalo už na základní škole. Tak tedy: český král Ferdinand V. by si důstojný pomník v Praze zasloužil jako málokdo jiný. Pokud vynecháme knížete Václava, což byl ovšem světec, je Ferdinand nejslušnější hlava státu, jakou tahle země ve své více než tisícileté historii kdy měla.

PETR PLACÁK
český spisovatel, textař, historik a publicista
FORUM 24
Článek je převzat z webu babylonrevue.cz.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás