Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Šlechtická garda (“Noblegarda”) tvořila v letech 1813-1814 osobní gardu rakouského císaře Františka I., která byla rekrutována v českých zemích. Po porážce Napoleona I. v bitvě u Lipska doprovodila a chránila skupina 38 českých šlechticů císaře během jeho tažení na Paříž. Na památku tohoto tažení byl zřízen a 3. května 1814 jednorázově udělen všem 38 gardistům Český šlechtický kříž. Členové gardy ve slavnostních stejnokrojích s epoletami s českým lvem se zůčastnili také korunovace Ferdinanda V. českým králem v září 1836.“ Zobrazit celý citát »

Česká šlechtická garda



Bubnové-Litic na obrazovce ČT

5. 9. 2019 | Jan Drocár | Video-audio

Ve čtvrtek 5. 9. 2019 začala Česká televize na svém 2. programu vysílat další řadu cyklu Modrá krev režisérky Aleny Činčerové a jejího “průvodce” Františka hraběte Kinského. Stejně jako I. řada, tak i pokračování představí v týdenních intervalech přední rody české zemské šlechty, které odpradávna spoluvytvářely dějiny Zemí koruny české a za jejich osudy nesly také svůj díl odpovědnosti. První díl byl věnován staročeskému hraběcímu rodu Bubna-Litic. “Ctíce předky, ctíme sebe”. Tak zní rodové heslo tohoto rodu a doyenka rodu, paní Eleonora (*1929 † 2018), si celý život přála, aby na něj Bubnové nikdy nezapomněli.

Klikněte prosím na stránky České televize pro shlédnutí 1. dílu II. řady Modré krve:
MODRÁ KREV – BUBNA-LITIC

První zmínky o starobylém rodu Bubnů pocházejí z konce 14. století. Tehdy byli rytíři Bubnové z Hrádku pány na Hrádku též zvaném hrad Buben. Od jeho jména Bubnové odvozovali i erbovní znamení. Roku 1562 získal rod Bubnů panství a hrad Litice a Doudleby nad Orlicí, které se staly hlavním sídlem rodu.

Mikuláš Bubna tu nechal vystavět nádherný zámek. S výjimkou století minulého, kdy si všechny hrady a zámky v této zemi přivlastnili soudruzi, jsou Doudleby v majetku rodu neustále. Roku 1629 byli Bubnové povýšeni do stavu svobodných pánů, o patnáct let později do stavu hraběcího.

Smutná éra komunistické totality rozvála příslušníky tohoto rodu do mnoha koutů světa. A ti, co se rozhodli zůstat v milované vlasti, za to tvrdě pykali  (ČT).

Z natáčení Modré krve s rodem Bubna-Litic

Znak rodu Bubna-Litic
Eleonora hraběnka Bubna-Litic provdaná Dujková (*1929 † 2018). Průvodce pořadem František hrabě Kinský a hraběnka Eleonora.
Petr Dujka, režisérka Alena Činčerová
a průvodce pořadem František Kinský.
Petr Dujka ukazuje na sgrafitovou výzdobu zámku v Doudlebách nad Orlicí.
Nad knihou o beuronském umění vysvětluje Monica Bubna-Litic průvodci pořadu Františkovi Kinskému čím jí umění spojující křesťanské motivy s estetikou starého Egypta, zaujalo. Malbami beuronské školy je vyzdoben kostel sv. Gabriela na Smíchově, který je ohrožen neuváženým prodejem. Monica Bubna-Litic je dcerou hraběnky Eleonory Bubna-Litic, provdané Dujkové. Monica sama byla provdaná Šebová a nyní se vrátila k rodovému jménu své matky. Jak říká jméno rodu jí pomáhá při záchraně památek beuronského umění. To hraje
v jejím životě důležitou roli.
Současná hlava rodu David Karel  hrabě Bubna-Litic před bránou hradu Litice po kterém rod nese část svého jména. David Karel hrabě Bubna-Litic je nejstarším synem Adama hraběte Bubna-Litic
(*1927 † 2016).
Dominik Mikuláš hrabě Bubna-Litic před kostelem Nejsvětější Trojice v Horním Jelení, kde jsou pochováni známí členové rodu Heřman z Bubna a vojevůdce Ferdinand Antonín, který zvítězil nad Napoleonem
a osvobodil  Ženevu.
Dominik Mikuláš hrabě Bubna-Litic je nejmladším synem Adama hraběte Bubna-Litic. Na snímku s průvodcem pořadu Františkem hrabětem Kinským. Dominik se stejně jako starší bratr David narodil
v australském Perthu.
Mladší bratr hraběnky Eleonory Patrick
hrabě Bubna-Litic žije v Rakousku. Hodně času věnuje svému velkému koníčku – malování.
Patrick má ještě mladšího bratra Jindřicha (Heinricha) Jana. Se sourozenci Adamem a Eleonorou mají společného otce – Mikuláše hraběte Bubna-Litic.
Patrick hrabě Bubna-Litic ve svém ateliéru.
Na fotografii ze svatby Michala Dujky a Milady Karasové (třetí a druhá zprava) z 13.9.2014 v Horním Jelení jsou v dokumentu Modrá krev nevystupující dvě děti Eleonory hraběnky Bubna-Litic (*1929 † 2018) a jejího manžela Petra Dujky (*1921 † 1996). První zleva stojí jejich nejstarší dcera Markéta s manželem Augustinem Sobolem a ženichem je nejmladší ze sourozenců Michal Dujka, který se ženil s vedle stojící Miladou Karasovou, emeritní majitelkou známé agentury Czechoslovak Models, která pod jejím vedením objevila světu tolik českých topmodelek. Snímek byl pořízen před hornojelenským kostelem Nejsvětější Trojice, kde má od sňatku své místo také rodokmen rodu Bubna-Litic, který na fotu drží maminka Eleonora s druhou dcerou Monikou a s oddávajícím farářem Janem Kunertem. Zcela vpravo stojí bratr Eleonory Adam hrabě Bubna-Litic (*1927 † 2016) a v zadní řadě někteří mladší členové rodiny hraběnky Eleonory. Dole na snímku svatebčané vycházejí z kostela Nejsvětější Trojice v Horním Jelení.
Markéta Sobolová rozená Dujková, Michal Dujka a farář, duchovní správce farnosti

Jan Kunert. Na svatbě bylo veselo.

Sourozenci Eleonora a Adam z hraběcího rodu Bubna-Litic a novomanželé Michal Dujka, syn Eleonory a Milada Karasová.
Zámek Doudleby nad Orlicí patří rodu Bubna-Litic od roku 1588, kdy ho dal postavit
Mikuláš starší z Bubna (*1532 † 1608), první majitel bubnovského majorátu, který vytvořil 1.5.1608. Poté 4.5.1608 o 9. hodině ranní zemřel. Protože byl bezdětný určil prvním dědicem majorátu svého prasynovce Jindřich Jana z Bubna (*1596 † 1653), s podmínkou, že začne používat přídomek z Litic. Potomky Jindřicha Jana Bubna-Litic jsou všichni dnes žijící příslušníci rodu Bubna-Litic a jejich potomci.
Doudleby nad Orlicí je pozdně renesanční zámek, který se nachází ve stejnojmenné obci ve východních Čechách. Zámek je unikátní díky kobercovému sgrafitu. Pyšní se sgrafitovou výzdobou na všech vnějších i vnitřních průčelích.Pokryty jsou i zdi nádvoří a komíny. Na snímku nádvoří doudlebského zámku.
Eleonora a Petr Dujkovi a  jejich děti: Monica, Markéta, Petr a Michal
Litice

Fotografie z filmu jsou převzaty z webu České televize.
Ostatní jsou z archivu autora.


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás