Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Kdyby Kain nalezl Abela ozbrojeného, snad by se tato první vražda na zeměkouli nebyla stala.“ Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Bedřich (*1799 † 1870)



Výlov rybníka v parku dobřenického zámku

20. 10. 2014 | Jan Drocár | Autor píše

Rybníkářství ve východních Čechách má velmi dlouhou tradici a v 15. a 16. století bylo dokonce významnější než v jižních částech země. Největšího rozmachu dosáhlo za vlády Pernštejnů, kteří od roku 1490 do roku 1560 založili na svých panstvích na 400 rybníků. Užitek z toho měli i sousedé z okolních panství, neboť rybníky jim pomohly vysušit močály, rozšířit louky, pole i lesy s následnou možností zvýšit chov dobytka i koní. Jedinečnou události byl vždy výlov rybníků. Bylo a je tomu tak každoročně i ve východočeských Dobřenicích. Letos připadl výlov na sobotu 18. října 2014, lovilo  se přímo v zámeckém parku a jako obvykle se začalo velmi časně zrána.

Majitelka nedávno zrenovovaného dobřenického zámku i všech rybníků k němu příslušejících
paní Karla Katschnerová, přišla sice později, ale  setrvala až do konce slavnosti.

Karla Katschnerová se ráda účastní výlovu svých rybníků.
Zámek v Dobřenicích jeho majitelka nedávno kompletně opravila.

Výlov rybníka je pokaždé tak trochu slavnost.  Sejdou se místní i ti z nejbližšího okolí, přijedou hosté, pozorují se rybáři při práci, kupují vylovené ryby. Povídá se u dobrého jídla i pití, vzpomíná se na výlovy předešlé, letos byla zajištěna i hudba. Před odchodem se jen svolají promáčené děti, oklepou zablácené botky, vezmou kapři v igelitce a jde se domů.

Paní Karla Katschnerová si při výlovu rybníků s pozvanými hosty ráda povídala .

Paní Karla Katschnerová zavzpomínala na dobu, když byla ještě hodně malá a vše řídil její tatínek Karel Löwenstein (*1885 † 1938), který Dobřenice koupil v roce 1928.  Byl jedním z našich největších prvorepublikových hospodářských manažérů, ve vedení plzeňské  Škodovky působil už od roku 1919 a v době své smrti v roce 1938 byl již dlouhá léta generálním ředitelem a předsedou představenstva tohoto největšího strojírenského podniku u nás.  V příštím roce 24.8.2015  roce uplyne 130 let od jeho narození.

S Dobřenicemi má na přelomu 15. a 16. století spojitost  jedna z nejznámější osob (nejen) východočeského rybníkářství. Rytíř Kunát mladší, který měl přídomek z Dobřenic (*1465 † 1539), potomek rodu s erbem bílého čápa v modrém poli. Muž, který byl sice rytířem, ale říkalo se mu “rybníkář”. Jeho syn, který se stal významným zemským úředníkem, se později omlouval Rožmberkům za to, že vzkazy jeho otce kvůli splácení dluhů byly psány poněkud po “rybníkářsku”.

V dobřenické tvrzi sídlil Kunát od roku 1513. Pro Viléma z Pernštejna sice projektoval na Pardubicku již koncem 15. století, ale natrvalo se zde usadil zřejmě až v souvislosti se stavbou, které tehdy říkali “velká strúha” a dnes se nazývá Opatovický kanál. Stavba je dodnes velkým dokladem nadčasové prozíravosti jejích tvůrců.

Rybníky ve východních Čechách (v okolí Dobřenic) stavěl už Kunátův dědeček Zdislav a jeho otec byl fišmistrem (úředník velkostatku, který měl na starosti výstavbu a opravy rybníků, chov a následný prodej ryb) v Kolíně. Kunát tak měl rybníkářství zažité od dětství. V dospělosti nejen projektoval řadu vodních děl, ale vyškolil v rybníkářském řemesle i řadu žáků, mimo jiné i známého rožmberského fišmistra Štěpánka Netolického.

V písemnostech se Kunát poprvé objevil roku 1484 a v roce 1513 je doložen v písemných pramenech i jako stavitel labského jezu.

Po jeho smrti se kolem roku 1549 vývoj pardubické rybniční soustavy uzavřel. Z jednoduchého důvodu – nové umělé nádrže, kterých se tu nalézalo asi 230, již nebylo kde stavět….

Výlov rybníka v roce 2013 je k náhledu ZDE.

Výlov rybníka v roce 2019 je k náhledu ZDE


Související klíčová slova

,



Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás